Graduately/content/technicke-vybaveni/1-rocnik/02-historie-pocitacu.md
pepaskopec-blip c3bc32113b Build all apps from Markdown content; Compose Desktop replaces GTK on Linux and Windows
- content/ + scripts/build-content.py produce content.json for every app
- stable lesson IDs with one-time progress migration (Swift, Kotlin)
- shared answer-check tests (tests/answers.json) for Kotlin and Swift
- android/desktop: Compose app with updater, speech and GTK progress import
- CI packages AppImage and Windows zip with ProGuard, runs the tests

Co-authored-by: Cursor <cursoragent@cursor.com>
2026-10-09 20:40:37 +02:00

5.8 KiB
Raw Permalink Blame History


id: hardware-1-historie-pocitacu puvodni: hw.2 nazev: Historie počítačů popis: 6 snímků o generacích počítačů a pak kvíz. nazev_cviceni: Kvíz: historie počítačů nadpis_kvizu: Kvíz k historii počítačů

Výklad

Historie počítačů

Přehled

  • Předchůdci do 19. století jsou mechanické pomůcky. Pascaline sčítala ozubenými koly, Babbage navrhl analytický stroj a Ada Lovelace k němu popsala postup výpočtu. Elektronika ještě chyběla.
  • Nultá generace, zhruba 1938–1944, spíná elektromagnetická relé. Stroje jsou kusové a často vojenské.
  • První generace, 1944–1955, bere elektronku. Počítač zabere sál a program se dává děrnými štítky.
  • Druhá generace, 1955–1964, nahrazuje elektronku tranzistorem. Objevují se vyšší programovací jazyky.
  • Třetí generace, 1964–1971, staví na integrovaném obvodu. Vznikají rodiny počítačů a operační systémy.
  • Čtvrtá generace od roku 1971 staví na mikroprocesoru. Počítač se vejde na stůl a později do kapsy.

Generace se dělí podle součástky, která v té době počítala: relé, elektronka, tranzistor, integrovaný obvod a nakonec mikroprocesor.

Počítače 0. generace (1938–1944)

0. generace

  • Relé je elektromagnetický spínač. Je pomalejší a hlučnější než pozdější elektronka, ale umí už skládat logické obvody.
  • Konrad Zuse dokončil v roce 1941 Z3: programovatelný binární stroj s plovoucí řádovou čárkou.
  • Harvard Mark I (1944) byl elektromechanický a počítal balistické tabulky pro americkou armádu.
  • Každý stroj se stavěl na zakázku. Obsluhoval ho tým, ne jeden člověk u stolu.
  • Program býval na děrné pásce nebo na přepínačích, ne v dnešní operační paměti.
  • Typická práce byla vojenská: šifry a tabulky střelby, ne kancelář nebo domácnost.

Tip: počítačů byly jednotky kusů a často sloužily armádě. Základem je relé, ne elektronka.

Počítače 1. generace (1944–1955)

1. generace

  • ENIAC (1945) měl kolem 18 tisíc elektronek a počítal hlavně balistiku.
  • Von Neumannova architektura ukládá program i data do stejné paměti. Na tom stojí i dnešní počítače.
  • UNIVAC I (1951) byl první sériově prodávaný komerční počítač v USA.
  • Program a data se děrovaly do štítků. Operátor vložil balík a čekal na výsledek.
  • Operační systém ani vyšší jazyk ještě nebyl. Psalo se ve strojovém kódu.
  • Sál potřeboval klimatizaci a stálý dohled. Do domácnosti se takový stroj nevešel.

Klíčový objev je elektronka. Spíná rychleji než relé, ale hřeje, často se pálí a počítač kvůli ní zabere celý sál.

Počítače 2. generace (1955–1964)

2. generace

  • Tranzistor nahradí elektronku: je menší, spolehlivější a méně se hřeje.
  • Stroj už nemusí zabírat celý sál, pořád je to ale zařízení pro firmu nebo ústav.
  • Vnitřní paměť bývá feritová. Vnější paměť jsou magnetické pásky a bubny.
  • FORTRAN (1957) a COBOL (1959) dovolí psát program blíž lidské řeči než strojový kód.
  • Úlohy se zpracovávají dávkově. Operátor seřadí balíky a počítač je jede postupně.
  • Typické stroje této doby jsou IBM 1401 a IBM 7090.

Klíčový objev je tranzistor. V Bellových laboratořích vznikl roku 1947 a do počítačů se dostal zhruba od roku 1955.

Počítače 3. generace (1964–1971)

3. generace

  • IBM System/360 (1964) je rodina počítačů se stejným instrukčním souborem. Program z menšího modelu běží i na větším.
  • Operační systém už řídí více úloh a periferie. Objevuje se sdílení času mezi uživateli.
  • Magnetický disk doplňuje pásku a zkracuje čekání na data.
  • Minipočítače jako PDP-8 se vejdou do jedné skříně. Kupují je laboratoře a firmy, ne jen stát.
  • Stroj je menší a levnější než sál první generace, pořád to ale není osobní počítač na stůl.
  • Hlavní vnější pamětí zůstává magnetické médium, ne děrný štítek.

Klíčový objev je integrovaný obvod: mnoho tranzistorů na jednom křemíkovém čipu. Kilby a Noyce ho představili na konci 50. let.

Počítače 4. generace

4. generace

  • Intel 4004 z roku 1971 je první komerční mikroprocesor. Pozdější čipy z něj udělaly mozek osobního počítače.
  • Na stůl se počítač dostává postupně: Altair 1975, Apple II 1977 a IBM PC 1981.
  • Roku 1972 vychází Pong, první komerčně úspěšná arkádová hra. Lekce ji bere jako první počítačovou hru.
  • Roku 1971 představuje IBM osmipalcovou disketu. Menší formáty přišly až v dalších letech.
  • Roku 1979 Philips a Sony předvádějí kompaktní disk. V obchodech je od roku 1982.
  • Paměti a disky rostou, takže počítač opouští sál a později se vejde i do kapsy.

Klíčová součástka je programovatelný mikroprocesor: celý procesor na jednom čipu.

Kvíz

Kdy probíhala nultá generace počítačů?

  • 1938–1944
  • 1944–1955
  • 1955–1964
  • 1964–1971

Co bylo typické pro počítače 0. generace?

  • Byly v každé domácnosti
  • Jen několik kusů, často vojenský účel
  • Měly mikroprocesory
  • Používaly CD

Která technologie patří k 1. generaci?

  • Tranzistor
  • Elektronka
  • Integrovaný obvod
  • Mikroprocesor

Čím se zadávaly data v 1. generaci?

  • USB fleškou
  • Děrnými štítky
  • CD
  • Disketou

Která technologie patří k 2. generaci?

  • Elektronka
  • Tranzistor
  • Mikroprocesor
  • CD

Která technologie patří k 3. generaci?

  • Elektronka
  • Tranzistor
  • Integrovaný obvod
  • Disketa

Co je typické pro 4. generaci?

  • Jen děrné štítky
  • Programovatelné mikroprocesory
  • Jen vojenské použití
  • Žádný software

Kdy vznikla první počítačová hra (podle lekce)?

  • 1964
  • 1972
  • 1973
  • 1979