mirror of
https://github.com/pepaskopec-blip/Graduately.git
synced 2026-10-27 15:14:35 +00:00
- content/ + scripts/build-content.py produce content.json for every app - stable lesson IDs with one-time progress migration (Swift, Kotlin) - shared answer-check tests (tests/answers.json) for Kotlin and Swift - android/desktop: Compose app with updater, speech and GTK progress import - CI packages AppImage and Windows zip with ProGuard, runs the tests Co-authored-by: Cursor <cursoragent@cursor.com>
5.8 KiB
5.8 KiB
id: hardware-1-historie-pocitacu puvodni: hw.2 nazev: Historie počítačů popis: 6 snímků o generacích počítačů a pak kvíz. nazev_cviceni: Kvíz: historie počítačů nadpis_kvizu: Kvíz k historii počítačů
Výklad
Historie počítačů
Přehled
- Předchůdci do 19. století jsou mechanické pomůcky. Pascaline sčítala ozubenými koly, Babbage navrhl analytický stroj a Ada Lovelace k němu popsala postup výpočtu. Elektronika ještě chyběla.
- Nultá generace, zhruba 1938–1944, spíná elektromagnetická relé. Stroje jsou kusové a často vojenské.
- První generace, 1944–1955, bere elektronku. Počítač zabere sál a program se dává děrnými štítky.
- Druhá generace, 1955–1964, nahrazuje elektronku tranzistorem. Objevují se vyšší programovací jazyky.
- Třetí generace, 1964–1971, staví na integrovaném obvodu. Vznikají rodiny počítačů a operační systémy.
- Čtvrtá generace od roku 1971 staví na mikroprocesoru. Počítač se vejde na stůl a později do kapsy.
Generace se dělí podle součástky, která v té době počítala: relé, elektronka, tranzistor, integrovaný obvod a nakonec mikroprocesor.
Počítače 0. generace (1938–1944)
0. generace
- Relé je elektromagnetický spínač. Je pomalejší a hlučnější než pozdější elektronka, ale umí už skládat logické obvody.
- Konrad Zuse dokončil v roce 1941 Z3: programovatelný binární stroj s plovoucí řádovou čárkou.
- Harvard Mark I (1944) byl elektromechanický a počítal balistické tabulky pro americkou armádu.
- Každý stroj se stavěl na zakázku. Obsluhoval ho tým, ne jeden člověk u stolu.
- Program býval na děrné pásce nebo na přepínačích, ne v dnešní operační paměti.
- Typická práce byla vojenská: šifry a tabulky střelby, ne kancelář nebo domácnost.
Tip: počítačů byly jednotky kusů a často sloužily armádě. Základem je relé, ne elektronka.
Počítače 1. generace (1944–1955)
1. generace
- ENIAC (1945) měl kolem 18 tisíc elektronek a počítal hlavně balistiku.
- Von Neumannova architektura ukládá program i data do stejné paměti. Na tom stojí i dnešní počítače.
- UNIVAC I (1951) byl první sériově prodávaný komerční počítač v USA.
- Program a data se děrovaly do štítků. Operátor vložil balík a čekal na výsledek.
- Operační systém ani vyšší jazyk ještě nebyl. Psalo se ve strojovém kódu.
- Sál potřeboval klimatizaci a stálý dohled. Do domácnosti se takový stroj nevešel.
Klíčový objev je elektronka. Spíná rychleji než relé, ale hřeje, často se pálí a počítač kvůli ní zabere celý sál.
Počítače 2. generace (1955–1964)
2. generace
- Tranzistor nahradí elektronku: je menší, spolehlivější a méně se hřeje.
- Stroj už nemusí zabírat celý sál, pořád je to ale zařízení pro firmu nebo ústav.
- Vnitřní paměť bývá feritová. Vnější paměť jsou magnetické pásky a bubny.
- FORTRAN (1957) a COBOL (1959) dovolí psát program blíž lidské řeči než strojový kód.
- Úlohy se zpracovávají dávkově. Operátor seřadí balíky a počítač je jede postupně.
- Typické stroje této doby jsou IBM 1401 a IBM 7090.
Klíčový objev je tranzistor. V Bellových laboratořích vznikl roku 1947 a do počítačů se dostal zhruba od roku 1955.
Počítače 3. generace (1964–1971)
3. generace
- IBM System/360 (1964) je rodina počítačů se stejným instrukčním souborem. Program z menšího modelu běží i na větším.
- Operační systém už řídí více úloh a periferie. Objevuje se sdílení času mezi uživateli.
- Magnetický disk doplňuje pásku a zkracuje čekání na data.
- Minipočítače jako PDP-8 se vejdou do jedné skříně. Kupují je laboratoře a firmy, ne jen stát.
- Stroj je menší a levnější než sál první generace, pořád to ale není osobní počítač na stůl.
- Hlavní vnější pamětí zůstává magnetické médium, ne děrný štítek.
Klíčový objev je integrovaný obvod: mnoho tranzistorů na jednom křemíkovém čipu. Kilby a Noyce ho představili na konci 50. let.
Počítače 4. generace
4. generace
- Intel 4004 z roku 1971 je první komerční mikroprocesor. Pozdější čipy z něj udělaly mozek osobního počítače.
- Na stůl se počítač dostává postupně: Altair 1975, Apple II 1977 a IBM PC 1981.
- Roku 1972 vychází Pong, první komerčně úspěšná arkádová hra. Lekce ji bere jako první počítačovou hru.
- Roku 1971 představuje IBM osmipalcovou disketu. Menší formáty přišly až v dalších letech.
- Roku 1979 Philips a Sony předvádějí kompaktní disk. V obchodech je od roku 1982.
- Paměti a disky rostou, takže počítač opouští sál a později se vejde i do kapsy.
Klíčová součástka je programovatelný mikroprocesor: celý procesor na jednom čipu.
Kvíz
Kdy probíhala nultá generace počítačů?
- 1938–1944
- 1944–1955
- 1955–1964
- 1964–1971
Co bylo typické pro počítače 0. generace?
- Byly v každé domácnosti
- Jen několik kusů, často vojenský účel
- Měly mikroprocesory
- Používaly CD
Která technologie patří k 1. generaci?
- Tranzistor
- Elektronka
- Integrovaný obvod
- Mikroprocesor
Čím se zadávaly data v 1. generaci?
- USB fleškou
- Děrnými štítky
- CD
- Disketou
Která technologie patří k 2. generaci?
- Elektronka
- Tranzistor
- Mikroprocesor
- CD
Která technologie patří k 3. generaci?
- Elektronka
- Tranzistor
- Integrovaný obvod
- Disketa
Co je typické pro 4. generaci?
- Jen děrné štítky
- Programovatelné mikroprocesory
- Jen vojenské použití
- Žádný software
Kdy vznikla první počítačová hra (podle lekce)?
- 1964
- 1972
- 1973
- 1979