Graduately/content/cestina/cetba/69-fuks.md

---

id: fuks autor: Ladislav Fuks nazev: Spalovač mrtvol zanr: Próza stranka: cetbaFuks plna: ano popis: Přehled knihy, klíčové pojmy a cvičení. kviz_nadpis: Kvíz: Spalovač mrtvol kviz_popis: U každé otázky vyberte jednu správnou odpověď. dej_nadpis: Sestavte děj dej_popis: Přetáhněte části příběhu do správného pořadí.

O knize

• Autor: Ladislav Fuks (1923–1994)
• Žánr: psychologický román s prvky grotesky a hororu
• Poprvé vydáno: 1967
• Děj: Praha v době protektorátu (konec 30. let)
• Vyprávění: ich-forma – vypráví sám pan Kopfrkingl

Doba a svět

• Děj se odehrává v protektorátu Čechy a Morava za nastupujícího nacismu.
• Atmosféru tvoří strach, přizpůsobování a touha zalíbit se moci.
• Krematorium je symbolem smrti a odlidštění.
• Antisemitismus a árijská ideologie postupně prostupují společnost.
• Obyčejný úředník se mění v nástroj zla.

Postavy

• Pan Kopfrkingl – zaměstnanec krematoria, vypravěč a vrah své rodiny.
• Lakmé – jeho žena, židovského původu.
• Zina a Mil – jeho děti.
• Willi Reinke – Němec, který Kopfrkingla přivede k nacismu.
• Dr. Bettelheim – lékař, s nímž Kopfrkingl rozmlouvá o smrti.

Klíčové motivy

• Krematorium – symbol smrti a zvrácené „očisty“.
• Kniha mrtvých – tibetský text, který si Kopfrkingl překrucuje.
• Reinkarnace a „osvobození“ – záminka pro vraždy.
• Masky a přetvářka – zlo se tváří jako zdvořilost a řád.
• Groteska a černý humor – hrůza podaná klidným, slavnostním tónem.
• Voda a Vltava – motiv smrti a plynutí.

Kvíz

Kdo je hlavní postava románu a jaké je jeho povolání?

• Pan Kopfrkingl – zaměstnanec krematoria
• Willi Reinke – nacistický důstojník
• Dr. Bettelheim – psychiatr
• Pan Kopfrkingl – ředitel školy

Hlavní postavou je pan Kopfrkingl, spořádaný zaměstnanec krematoria, který svou práci vnímá jako poslání.

V jakém prostředí pan Kopfrkingl pracuje?

• V nemocnici
• V krematoriu
• V divadle
• Ve škole

Kopfrkingl pracuje v krematoriu, kde má na starosti zpopelňování zemřelých.

V jaké historické době se děj románu odehrává?

• Za první republiky
• Za protektorátu Čechy a Morava (před a během 2. světové války)
• Po roce 1989
• V 19. století

Román se odehrává v době nastupujícího nacismu a protektorátu, který umožňuje Kopfrkinglovu proměnu.

Jak se proměňuje hlavní hrdina v průběhu příběhu?

• Z laskavého spořádaného muže v chladnokrevného vraha a fanatika
• Z vraha v kajícníka
• Z chudáka v boháče
• Vůbec se nemění

Kopfrkingl se postupně mění v člověka, který vraždí své blízké a ospravedlňuje to vyšším dobrem.

Jaký je vztah pana Kopfrkingla k jeho rodině na začátku knihy?

• Nenávidí je
• Je starostlivý, zdvořilý a především spořádaný
• S rodinou se nezná
• Týrá je

Na začátku působí jako vzorný manžel a otec, posedlý řádem a zdvořilostí.

Jak se jmenuje manželka pana Kopfrkingla a jaký je jejich vztah?

• Marie – milují se
• Lakmé – formálně zdvořilý, chladný vztah
• Zina – nenávidí se
• Julie – jsou rozvedení

Manželka se jmenuje Lakmé. Jejich vztah je spíš zdvořilá forma než opravdová láska.

Jaký je vztah pana Kopfrkingla k dětem, Zině a Mílovi?

• Miluje je víc než sebe
• Chová se k nim odtažitě, jako k součásti řádu
• Nevidí je
• Jsou adoptované

K dětem je odměřený; vnímá je spíš jako součást svého spořádaného světa než jako milované bytosti.

Kdo je Willi Reinke a jakou roli hraje v proměně hlavního hrdiny?

• Soused z krematoria
• Německý úředník a bývalý voják, který Kopfrkingla ovlivní
• Kopfrkinglův bratr
• Lékař v nemocnici

Reinke je Němec, který v Kopfrkinglovi probudí touhu po árijském původu a kariéře.

Jak Willi Reinke ovlivňuje Kopfrkinglovo smýšlení?

• Přesvědčí ho, aby se přidal k nacistům a byl „lepší“
• Nabádá ho k odchodu do zahraničí
• Učí ho tibetštinu
• Nijak ho neovlivní

Reinke v něm posiluje antisemitismus a touhu po moci a uznání v novém režimu.

Jaký je Kopfrkinglův vztah ke krematoriu a smrti obecně?

• Bojí se jich
• Má je rád, kremaci vnímá jako krásný obřad osvobození
• Nechce tam pracovat
• Je mu to lhostejné

Smrt a kremace jsou pro něj estetickým a filozofickým rituálem, ne něčím hrůzným.

Jak pan Kopfrkingl vnímá a popisuje proces kremace?

• Jako nutné zlo
• Jako vznešený, očistný obřad, o kterém rád mluví
• Jako hroznou povinnost
• Nikdy o něm nemluví

Kopfrkingl o kremaci hovoří básnivě a s nadšením, což ostře kontrastuje s hrůzou jeho činů.

Jaká je symbolika krematoria v celém románu?

• Symbol naděje
• Smrt, odlidštění a zvrácená ideologie, která z lidí dělá jen těla
• Symbol lásky
• Symbol mládí

Krematorium je ústředním symbolem – odhaluje chladnou mašinerii smrti, do níž se ideologie snaží proměnit člověka.

Co symbolizuje Kopfrkinglova záliba v tibetské Knize mrtvých?

• Jeho touhu po vědění a zvrácenou víru ve vlastní výjimečnost
• Historický zájem o Asii
• Strach ze smrti
• Lásku k manželce

Kopfrkingl si z ní vybírá jen to, co se hodí k ospravedlnění jeho činů a jeho pocitu vyvolenosti.

Jak se v knize projevuje motiv buddhismu a reinkarnace?

• Kopfrkingl jimi ospravedlňuje smrt jako „osvobození duše“
• Postavy se modlí k Bohu
• Nikde se neobjevuje
• Je to hlavní téma manželky

Reinkarnace a „osvobození od utrpení“ se v jeho mysli zvrhávají v právo zabíjet.

Jak Kopfrkingl zneužívá filozofické a náboženské myšlenky?

• Ospravedlňuje jimi vlastní vraždy jako službu vyššímu dobru
• Pomáhá jimi druhým
• Odmítá je
• Používá je jen v práci

Z vznešených idejí si staví masku, za kterou skrývá krutost a touhu po moci.

Jak se postupně mění Kopfrkinglova mluva a způsob vyjadřování?

• Začíná mluvit vulgárně
• Mění se v patetickou, ráznou řeč plnou frází o řádu a osvobození
• Přestane mluvit
• Od začátku mluví jen německy

Jeho zdvořilá mluvnost se postupně mění v ideologické fráze a bezcitný patos.

Jaké opakující se fráze nebo návyky pana Kopfrkingla si všímáš?

• Neustále se ptá na počasí
• Opakuje „to je takové“, „vidíte“ a lpí na zdvořilosti
• Zpívá si
• Mluví jen o jídle

Opakující se fráze a zdvořilostní obraty vytvářejí rytmus, který je čím dál tím děsivější.

Jaký je vypravěčský styl románu (ich-forma, er-forma)?

• Er-forma bez vnitřního světa
• Ich-forma – vypráví sám Kopfrkingl
• Deníková forma
• Forma dopisů

Ich-forma je klíčová: čtenář sleduje svět zkreslený Kopfrkinglovou myslí a sám postupně propadá jeho logice.

Jak se v knize projevuje černý humor a groteska?

• Vážné scény jsou líčeny s odstupem a absurditou
• Kniha je čistě vážná
• Humor je jediný žánr
• V knize se neprojevuje

Groteskní kontrast mezi slavnostním vyprávěním a hrůzou vytváří mrazivý černý humor.

Jak kontrastuje banalita každodenního života s hrůzností činů?

• Vůbec nesouvisí
• Všední detaily a zdvořilost činí hrůzu ještě děsivější
• Hrůza je potlačena
• Den je popsán jen jednou

Fuks zesiluje otřes tím, že vraždění je popisováno stejně klidně jako ranní káva nebo kremace.

Jak se v knize projevuje antisemitismus?

• Od začátku otevřeně
• Postupně, nejdřív v náznacích a vlivem Reinkeho
• Nikdy
• Jen mimochodem v závěru

Kopfrkinglův antisemitismus se rodí pozvolna a je živen dobovou atmosférou i Reinkem.

Jak nacistická ideologie postupně prostupuje Kopfrkinglovo myšlení?

• Odmítá ji
• Přijímá ji jako vyšší řád a ospravedlnění vlastní výjimečnosti
• Nerozumí jí
• Zajímá ho jen hudba

Ideologie se mu stává nástrojem kariéry i vnitřním ospravedlněním vražd.

Jak se mění Kopfrkinglův vztah k manželce kvůli jejímu původu?

• Začne ji milovat víc
• Odcizí se jí, protože je židovského původu
• Nijak se nemění
• Odstěhují se od sebe

Kvůli jejímu původu ji přestane vnímat jako rovnocennou a nakonec ji zabije.

Co se stane s Kopfrkinglovou rodinou ve druhé polovině románu?

• Odstěhují se
• Kopfrkingl svou ženu i děti zabije
• Všichni přežijí
• Zachrání je Reinke

Pod vlivem ideologie Kopfrkingl vyvraždí vlastní rodinu a považuje to za „osvobození“.

Jak Kopfrkingl zdůvodňuje vraždu vlastní ženy?

• Zlobila se na něj
• Že je židovského původu a překáží jeho kariéře
• Že ho podváděla
• Nijak ji nezdůvodňuje

Svou ženu zabije mimo jiné proto, že je židovského původu, tedy „méněcenná“ pro nový režim.

Jakým způsobem Kopfrkingl vraždí své blízké?

• Ve zlosti a afektu
• Chladně a s pocitem, že je „osvobozuje od utrpení“
• Omylem
• Na příkaz úřadů

Vraždí klidně, jako by vykonával bohulibý úkon, a svou krutost si vykládá jako soucit.

Jak souvisí přesvědčení o „osvobození“ s jeho vražednými činy?

• Dává mu zdání vyššího smyslu, kterým si vraždy ospravedlňuje
• Nemá s nimi nic společného
• Brání mu v zabíjení
• Je to jen náhodná fráze

Zvrácená víra v osvobození od utrpení mu slouží jako mravní alibi pro vraždy.

Jaký je vztah pana Kopfrkingla k postavě Dr. Bettelheima?

• Obdivuje ho a rád s ním mluví
• Nenávidí ho
• Nikdy se nepotkají
• Je to jeho nadřízený

S doktorem Bettelheimem vede Kopfrkingl své „filozofické“ rozhovory o smrti a lidskosti.

Jak se mění společenské postavení pana Kopfrkingla v době okupace?

• Upadá
• Stoupá – díky režimu a touze po árijském původu
• Nemění se
• Odchází do penze

Spolu s nacistickou mocí roste i Kopfrkinglova kariéra a sebevědomí.

Jaký je symbolický význam jména Kopfrkingl?

• Zdánlivě úřednické, ale zní hrozivě – naznačuje zvrácenost
• Je to běžné české jméno
• Znamená „laskavý“
• Je to pseudonym

Zvukomalebné jméno působí úředně a zároveň hrozivě, což podtrhuje dvojí tvář postavy.

Jak funguje motiv masek, divadla a přetvářky?

• Postavy nosí masky dobroty, pod nimiž se skrývá krutost
• V knize jsou jen skutečné divadelní masky
• Motiv se neobjevuje
• Masky symbolizují lásku

Přetvářka a předstíraná spořádanost jsou ústřední – zlo se tváří jako slušnost.

Jaký je vztah mezi soukromým a kolektivním šílenstvím doby?

• Kopfrkinglovo osobní šílenství roste spolu s ideologií doby
• Nijak nesouvisí
• Doba je klidná a šťastná
• Lidé režim jednomyslně odmítají

Fuks ukazuje, jak se individuální porucha napojí na kolektivní ideologii a čerpá z ní sílu.

Jak končí román a co se stane s panem Kopfrkinglem na konci?

• Uteče do zahraničí
• Je zatčen a zničen
• Stane se hrdinou
• Věří, že je vtělením Dalajlámy, a zůstává zaslepený

Kopfrkinglova zaslepenost vrcholí přesvědčením o vlastní božskosti; jeho zvrácená víra ho neopouští.

Jak je Spalovač mrtvol adaptován filmově?

• Film Juraje Herze je vizuálně expresivní a patří k vrcholům české kinematografie
• Byl zfilmován jen v zahraničí
• Film neexistuje
• Vznikl jako animovaný seriál

Známá filmová verze je od režiséra Juraje Herze z roku 1968.

Které další dílo Ladislava Fukse se dá srovnat s touto knihou?

• Pan Theodor Mundstock nebo Myši Natálie Mooshabrové
• Farma zvířat
• R.U.R.
• Babička

Fuks se opakovaně zabýval osudem židovských postav a atmosférou strachu; srovnat lze např. Pana Theodora Mundstocka.

Jaká jsou hlavní témata románu?

• Moc, manipulace, ideologie, násilí a přetvářka
• Láska a dobrodružství
• Sport a přátelství
• Příroda a vesmír

Kniha zkoumá, jak se obyčejný člověk přizpůsobí zlu a stane se jeho nástrojem.

Jaké poselství podle tebe chtěl Ladislav Fuks knihou předat?

• Varování před manipulací a tím, jak se zlo rodí z banality a lhostejnosti
• Oslavu války
• Návod k podnikání
• Kritiku školství

Fuks ukazuje, že hrůza může vzniknout z poslušnosti a touhy být „lepší“ než ostatní.

Děj

Přetáhněte části příběhu do správného pořadí:

1. Kopfrkingl je spořádaným zaměstnancem krematoria
2. Seznámí se s Willim Reinkem
3. Začne věřit v árijskou nadřazenost
4. Postupně se odcizí své rodině
5. Zabije ženu a děti jako „osvobození“
6. Na konci se považuje za vtělení Dalajlámy

Správné pořadí: spořádaný úředník → setkání s Reinkem → árijská ideologie → odcizení rodině → vraždy → přesvědčení o vlastní božskosti.