mirror of
https://github.com/pepaskopec-blip/Graduately.git
synced 2026-10-28 23:54:34 +00:00
Build all apps from Markdown content; Compose Desktop replaces GTK on Linux and Windows
- content/ + scripts/build-content.py produce content.json for every app - stable lesson IDs with one-time progress migration (Swift, Kotlin) - shared answer-check tests (tests/answers.json) for Kotlin and Swift - android/desktop: Compose app with updater, speech and GTK progress import - CI packages AppImage and Windows zip with ProGuard, runs the tests Co-authored-by: Cursor <cursoragent@cursor.com>
This commit is contained in:
parent
b324496334
commit
c3bc32113b
964 changed files with 57285 additions and 1156 deletions
6
content/fyzika/4-rocnik/01-vlnova-optika.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/01-vlnova-optika.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Wave optics
|
||||
popis: Reflection, refraction, interference and diffraction.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: optics
|
||||
nadpis_kvizu: Check refraction and reflection
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/01-vlnova-optika.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/01-vlnova-optika.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-vlnova-optika
|
||||
puvodni: fyz4.1
|
||||
nazev: Vlnová optika
|
||||
popis: Odraz, lom, interference a ohyb.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: optika
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si lom a odraz
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Odraz a lom
|
||||
*Paprsek*
|
||||
|
||||
- Světlo se v homogenním prostředí šíří přímočaře.
|
||||
- Úhel odrazu se rovná úhlu dopadu. Oba se měří od kolmice.
|
||||
- Index lomu je n = c / v. Ve skle je větší než 1.
|
||||
- Snellův zákon: n₁·sin α = n₂·sin β.
|
||||
|
||||
> Tip: úhel odrazu se rovná úhlu dopadu.
|
||||
|
||||
## Úplný odraz
|
||||
*Mez*
|
||||
|
||||
- Opticky hustší prostředí má větší index lomu.
|
||||
- Při přechodu do řidšího prostředí se paprsek láme od kolmice.
|
||||
- Od mezního úhlu se už neláme a nastane úplný odraz.
|
||||
- Optická vlákna vedou světlo opakovaným úplným odrazem.
|
||||
|
||||
> Tip: úplný odraz nastane při přechodu do opticky řidšího prostředí.
|
||||
|
||||
## Interference a ohyb
|
||||
*Vlna*
|
||||
|
||||
- Interference je skládání vln. Světlý pruh vzniká při dráhovém rozdílu k·λ.
|
||||
- Tmavý pruh vzniká při rozdílu liché poloviny vlnové délky.
|
||||
- Ohyb je patrný, když je překážka srovnatelná s vlnovou délkou.
|
||||
- Polarizace dokazuje, že světlo je příčné vlnění.
|
||||
|
||||
> Tip: světlo je příčné elektromagnetické vlnění.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak zní zákon odrazu?
|
||||
- Úhel odrazu je dvojnásobek úhlu dopadu
|
||||
- [x] Úhel odrazu se rovná úhlu dopadu
|
||||
- Úhel odrazu je vždy 90°
|
||||
- Odraz nezávisí na kolmici
|
||||
> Úhly se měří od kolmice dopadu, ne od plochy.
|
||||
|
||||
## Co je index lomu?
|
||||
- n = v / c
|
||||
- [x] n = c / v
|
||||
- n = λ·f v látce dělené c²
|
||||
- n = sin α
|
||||
> V látce je světlo pomalejší než ve vakuu, proto n > 1.
|
||||
|
||||
## Kdy nastane úplný odraz?
|
||||
- [x] Při přechodu do opticky řidšího prostředí nad mezním úhlem
|
||||
- Při každém dopadu na zrcadlo
|
||||
- Jen ve vakuu
|
||||
- Při přechodu do hustšího prostředí
|
||||
> Mezní úhel splňuje sin αm = n₂ / n₁ pro n₁ > n₂.
|
||||
|
||||
## Kdy vznikne interferencí světlý pruh?
|
||||
- [x] Při dráhovém rozdílu k·λ
|
||||
- Při dráhovém rozdílu vždy λ/2
|
||||
- Když se vlny nepotkají
|
||||
- Jen u podélného zvuku
|
||||
> Podmínka pro minimum je (2k+1)·λ/2.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/02-zobrazovani.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/02-zobrazovani.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Image formation
|
||||
popis: Mirrors, lenses and the eye.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: lenses
|
||||
nadpis_kvizu: Check image formation
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/02-zobrazovani.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/02-zobrazovani.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-zobrazovani
|
||||
puvodni: fyz4.2
|
||||
nazev: Zobrazování
|
||||
popis: Zrcadla, čočky a oko.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: čočky
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si zobrazování
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Dutá a vypuklá
|
||||
*Zrcadla*
|
||||
|
||||
- Rovinné zrcadlo dává vzpřímený obraz stejné velikosti, zdánlivě za zrcadlem.
|
||||
- Duté zrcadlo může dát skutečný převrácený obraz.
|
||||
- Vypuklé zrcadlo dává zmenšený vzpřímený zdánlivý obraz.
|
||||
- Ohnisková vzdálenost kulového zrcadla je f = r / 2.
|
||||
|
||||
> Tip: zobrazovací rovnice je 1/a + 1/a' = 1/f.
|
||||
|
||||
## Spojka a rozptylka
|
||||
*Čočky*
|
||||
|
||||
- Spojka je uprostřed tlustší a má kladnou ohniskovou vzdálenost.
|
||||
- Rozptylka je uprostřed tenčí a paprsky rozbíhá.
|
||||
- Zobrazovací rovnice je 1/a + 1/a' = 1/f.
|
||||
- a je vzdálenost předmětu, a' vzdálenost obrazu.
|
||||
|
||||
> Tip: spojka soustředí rovnoběžné paprsky do ohniska.
|
||||
|
||||
## Vady a přístroje
|
||||
*Oko*
|
||||
|
||||
- Oko zobrazuje spojnou soustavou na sítnici.
|
||||
- Krátkozraké oko zobrazuje před sítnici. Pomůže rozptylka.
|
||||
- Dalekozraké oko zobrazuje za sítnici. Pomůže spojka.
|
||||
- Lupa je spojka a předmět je mezi čočkou a ohniskem.
|
||||
|
||||
> Tip: krátkozrakost se koriguje rozptylkou.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jaká je ohnisková vzdálenost kulového zrcadla?
|
||||
- f = r
|
||||
- [x] f = r / 2
|
||||
- f = 2·r
|
||||
- f = 1 / r²
|
||||
> Poloměr křivosti je dvojnásobek ohniskové vzdálenosti.
|
||||
|
||||
## Jak zní zobrazovací rovnice čočky?
|
||||
- a + a' = f
|
||||
- [x] 1/a + 1/a' = 1/f
|
||||
- a·a' = f
|
||||
- 1/a − 1/f = a'
|
||||
> Když je a = 2f, je i a' = 2f a obraz je stejně velký.
|
||||
|
||||
## Čím se koriguje krátkozrakost?
|
||||
- Spojkou
|
||||
- [x] Rozptylkou
|
||||
- Dutým zrcadlem v oku
|
||||
- Clonou bez čočky
|
||||
> Dalekozrakost koriguje spojka. Obraz pak padne na sítnici.
|
||||
|
||||
## Jaký obraz dává lupa?
|
||||
- Skutečný převrácený, předmět je za ohniskem
|
||||
- [x] Zvětšený vzpřímený zdánlivý, předmět je mezi čočkou a ohniskem
|
||||
- Zmenšený obraz v nekonečnu vždy
|
||||
- Obraz stejný jako rovinné zrcadlo
|
||||
> Zdánlivý obraz spojky vzniká, když je předmět uvnitř ohniska.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/03-specialni-relativita.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/03-specialni-relativita.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Special relativity
|
||||
popis: The postulates, dilation and rest energy.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: relativity
|
||||
nadpis_kvizu: Check the two postulates
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/03-specialni-relativita.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/03-specialni-relativita.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-specialni-relativita
|
||||
puvodni: fyz4.3
|
||||
nazev: Speciální relativita
|
||||
popis: Postuláty, dilatace a klidová energie.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: relativita
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si dva postuláty
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Dva principy
|
||||
*Postuláty*
|
||||
|
||||
- Fyzikální zákony mají ve všech inerciálních soustavách stejný tvar.
|
||||
- Rychlost světla ve vakuu je ve všech inerciálních soustavách c.
|
||||
- c je mezní rychlost pro přenos informace a pro částice s hmotností.
|
||||
- Klasické skládání rychlostí u rychlostí blízkých c selhává.
|
||||
|
||||
> Tip: rychlost světla ve vakuu je ve všech inerciálních soustavách stejná.
|
||||
|
||||
## Dilatace a kontrakce
|
||||
*Čas a délka*
|
||||
|
||||
- Dilatace času: pohyblivé hodiny jdou pomaleji.
|
||||
- Kontrakce délky zkracuje rozměr ve směru pohybu.
|
||||
- Rozměry kolmé ke směru pohybu se nemění.
|
||||
- Efekty jsou patrné až při rychlostech srovnatelných s c.
|
||||
|
||||
> Tip: pohybující se hodiny jdou z hlediska klidné soustavy pomaleji.
|
||||
|
||||
## E = m·c²
|
||||
*Energie*
|
||||
|
||||
- Klidová energie je E₀ = m·c².
|
||||
- Celková energie roste s rychlostí.
|
||||
- Hmotnost a energie jsou dvě stránky téže veličiny.
|
||||
- Částice s nenulovou klidovou hmotností nikdy nedosáhne rychlosti c.
|
||||
|
||||
> Tip: klidová energie je energie tělesa v soustavě, kde je v klidu.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co platí o rychlosti světla ve vakuu?
|
||||
- Závisí na rychlosti zdroje klasickým součtem
|
||||
- [x] Je ve všech inerciálních soustavách stejná
|
||||
- Je 340 m/s
|
||||
- Je různá podle barvy jako hlavní postulát
|
||||
> Druhý postulát nahrazuje klasické skládání rychlostí světla.
|
||||
|
||||
## Co je dilatace času?
|
||||
- [x] Pohyblivé hodiny jdou z hlediska klidného pozorovatele pomaleji
|
||||
- Pohyblivé hodiny jdou rychleji
|
||||
- Čas se zastaví při každé rychlosti
|
||||
- Délka se prodlužuje
|
||||
> Vzorec obsahuje √(1 − v²/c²) ve jmenovateli vlastního času.
|
||||
|
||||
## Který rozměr se při kontrakci zkracuje?
|
||||
- Rozměr kolmý ke směru pohybu
|
||||
- [x] Rozměr ve směru pohybu
|
||||
- Všechny rozměry stejně
|
||||
- Žádný, zkracuje se jen hmotnost
|
||||
> Tyč kolmá k pohybu má stejnou délku v obou soustavách.
|
||||
|
||||
## Jak se značí klidová energie?
|
||||
- E₀ = m·v² / 2
|
||||
- [x] E₀ = m·c²
|
||||
- E₀ = m·g·h
|
||||
- E₀ = h·f
|
||||
> c² je obrovské číslo, proto i malá hmotnost znamená velkou energii.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/04-kvantove-jevy.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/04-kvantove-jevy.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Quantum phenomena
|
||||
popis: The photon, the photoelectric effect and de Broglie.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: quanta
|
||||
nadpis_kvizu: Check the photon
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/04-kvantove-jevy.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/04-kvantove-jevy.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-kvantove-jevy
|
||||
puvodni: fyz4.4
|
||||
nazev: Kvantové jevy
|
||||
popis: Foton, fotoefekt a de Broglie.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: kvanta
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si foton
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Energie kvanta
|
||||
*Foton*
|
||||
|
||||
- Záření si vyměňuje energii po kvantech, fotonech.
|
||||
- Energie fotonu je E = h·f.
|
||||
- h je asi 6,63·10⁻³⁴ J·s.
|
||||
- Větší frekvence znamená energičtější foton.
|
||||
|
||||
> Tip: E = h·f. h je Planckova konstanta.
|
||||
|
||||
## Světlo vyráží elektrony
|
||||
*Fotoefekt*
|
||||
|
||||
- Fotoelektrický jev: foton předá energii elektronu v kovu.
|
||||
- Výstupní práce Wv je energie potřebná k opuštění kovu.
|
||||
- Einsteinova rovnice: h·f = Wv + Ek.
|
||||
- Počet elektronů roste s intenzitou, jejich maximální energie s frekvencí.
|
||||
|
||||
> Tip: pod mezní frekvencí elektrony nevyletí, i když je světlo silné.
|
||||
|
||||
## Vlna i částice
|
||||
*Dualita*
|
||||
|
||||
- Světlo se v interferenci chová jako vlna a ve fotoefektu jako částice.
|
||||
- I elektrony mají vlnové vlastnosti.
|
||||
- De Broglie: λ = h / p, kde p je hybnost.
|
||||
- Čím větší hybnost, tím kratší vlnová délka.
|
||||
|
||||
> Tip: de Broglieho vlnová délka je λ = h / p.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak se počítá energie fotonu?
|
||||
- E = m·c² jen pro foton v klidu
|
||||
- [x] E = h·f
|
||||
- E = h / f
|
||||
- E = f / h
|
||||
> Foton nemá klidovou hmotnost. Jeho energie je h·f, hybnost h/λ.
|
||||
|
||||
## Co rozhoduje o tom, zda fotoefekt nastane?
|
||||
- Jen intenzita světla
|
||||
- [x] Frekvence musí být aspoň mezní
|
||||
- Jen barva kovu bez frekvence
|
||||
- Teplota laboratoře jako jediná podmínka
|
||||
> Silnější světlo stejné nízké frekvence elektrony neuvolní.
|
||||
|
||||
## Jak zní Einsteinova rovnice fotoefektu?
|
||||
- [x] h·f = Wv + Ek
|
||||
- h·f = Wv − Ek vždy záporně
|
||||
- E = m·g·h
|
||||
- h·f = R·I
|
||||
> Zbytek energie fotonu po výstupní práci je kinetická energie elektronu.
|
||||
|
||||
## Co říká de Broglieho vztah?
|
||||
- λ = h·p
|
||||
- [x] λ = h / p
|
||||
- λ = p / h
|
||||
- λ = c·p
|
||||
> Makroskopická tělesa mají obrovskou hybnost, proto nepatrnou vlnovou délku.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/05-stavba-atomu.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/05-stavba-atomu.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Structure of the atom
|
||||
popis: Rutherford, Bohr and spectra.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: the atom
|
||||
nadpis_kvizu: Check the energy levels
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/05-stavba-atomu.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/05-stavba-atomu.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-stavba-atomu
|
||||
puvodni: fyz4.5
|
||||
nazev: Stavba atomu
|
||||
popis: Rutherford, Bohr a spektra.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: atom
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si hladiny
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Od Rutherforda k Bohrovi
|
||||
*Modely*
|
||||
|
||||
- Thomsonův model měl náboj rozptýlený v celém atomu.
|
||||
- Rutherford: atom má malé kladné jádro a obal z elektronů.
|
||||
- Většina objemu atomu je prázdná.
|
||||
- Bohr doplnil, že elektron je jen na určitých drahách bez vyzařování.
|
||||
|
||||
> Tip: Rutherfordův pokus ukázal malé kladné jádro.
|
||||
|
||||
## Emise a absorpce
|
||||
*Hladiny*
|
||||
|
||||
- Energie elektronu v atomu je kvantovaná.
|
||||
- Při přeskoku dolů atom vyzáří foton, při přeskoku nahoru ho pohltí.
|
||||
- Rozdíl hladin je E = h·f.
|
||||
- Spektrum plynu je čárové, spektrum pevné látky je spojité.
|
||||
|
||||
> Tip: atom vyzáří foton, když elektron klesne na nižší hladinu.
|
||||
|
||||
## Slupky
|
||||
*Obal*
|
||||
|
||||
- Hlavní kvantové číslo n určuje slupku a energii ve vodíku.
|
||||
- Slupka K je n = 1, L je n = 2, M je n = 3.
|
||||
- Pauliho princip: v atomu nejsou dva elektrony se všemi kvantovými čísly stejnými.
|
||||
- Chemická vazba vzniká hlavně elektrony ve vnější slupce.
|
||||
|
||||
> Tip: slupky se značí K, L, M a odpovídají hlavnímu kvantovému číslu.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co ukázal Rutherfordův pokus?
|
||||
- Že atom nemá jádro
|
||||
- [x] Že kladný náboj je soustředěn v malém jádře
|
||||
- Že elektron má vlnovou délku nula
|
||||
- Že spektrum pevné látky je čárové
|
||||
> Odraz mála částic alfa o velký úhel nešel vysvětlit rozptýleným nábojem.
|
||||
|
||||
## Kdy atom vyzáří foton?
|
||||
- [x] Když elektron přejde na nižší hladinu
|
||||
- Když elektron přejde na vyšší hladinu
|
||||
- Když se jádro nepohne a elektron stojí
|
||||
- Při každém oběhu podle klasické fyziky trvale
|
||||
> Přeskok nahoru je absorpce. Elektron energii fotonu přijme.
|
||||
|
||||
## Jaká je energie fotonu při přeskoku?
|
||||
- Součet obou hladin
|
||||
- [x] Rozdíl hladin
|
||||
- Vždy h·c bez rozdílu
|
||||
- Klidová energie elektronu
|
||||
> E₂ − E₁ = h·f. Větší skok znamená větší frekvenci.
|
||||
|
||||
## Která slupka je nejblíž jádru?
|
||||
- M
|
||||
- L
|
||||
- [x] K
|
||||
- Libovolná se stejným n
|
||||
> n = 1 je K. Vyšší n je dál od jádra a má vyšší energii.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/06-atomove-jadro.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/06-atomove-jadro.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: The atomic nucleus
|
||||
popis: Nucleons, binding energy and radioactivity.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: the nucleus
|
||||
nadpis_kvizu: Check radioactive decay
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/06-atomove-jadro.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/06-atomove-jadro.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-atomove-jadro
|
||||
puvodni: fyz4.6
|
||||
nazev: Atomové jádro
|
||||
popis: Nukleony, vazebná energie a radioaktivita.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: jádro
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si rozpad
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Protonové a nukleonové číslo
|
||||
*Jádro*
|
||||
|
||||
- Jádro tvoří protony a neutrony, souhrnně nukleony.
|
||||
- Protonové číslo Z je počet protonů a určuje prvek.
|
||||
- Nukleonové číslo A je počet nukleonů. Neutronů je A − Z.
|
||||
- Izotopy mají stejné Z a různé A.
|
||||
|
||||
> Tip: nukleonové číslo A je počet protonů a neutronů.
|
||||
|
||||
## Vazebná energie
|
||||
*Vazba*
|
||||
|
||||
- Jaderné síly drží nukleony pohromadě a působí na krátkou vzdálenost.
|
||||
- Vazebná energie je energie, kterou je třeba dodat na rozbití jádra na nukleony.
|
||||
- Hmotnostní úbytek odpovídá vazebné energii podle E = m·c².
|
||||
- Nejstabilnější jsou jádra kolem železa.
|
||||
|
||||
> Tip: jádro je lehčí než součet volných nukleonů.
|
||||
|
||||
## Alfa, beta, gama
|
||||
*Rozpad*
|
||||
|
||||
- Záření alfa je jádro helia, má malý dolet a silné ionizační účinky.
|
||||
- Záření beta jsou elektrony nebo pozitrony z jádra.
|
||||
- Záření gama je elektromagnetické a proniká nejvíc.
|
||||
- Poločas rozpadu je pro daný nuklid stálý a nezávisí na okolí.
|
||||
|
||||
> Tip: poločas je doba, za kterou se rozpadne polovina jader.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co je nukleonové číslo A?
|
||||
- Počet protonů
|
||||
- [x] Počet protonů a neutronů
|
||||
- Počet elektronů v obalu
|
||||
- Počet slupek
|
||||
> Zapiš uhlík 14 jako A = 14, Z = 6, neutronů 8.
|
||||
|
||||
## Co jsou izotopy?
|
||||
- [x] Jádra se stejným Z a různým A
|
||||
- Jádra se stejným A a různým Z
|
||||
- Jádra bez neutronů
|
||||
- Atomy bez elektronů
|
||||
> Stejné protonové číslo znamená stejný prvek.
|
||||
|
||||
## Co je záření alfa?
|
||||
- Elektromagnetická vlna
|
||||
- [x] Jádro helia
|
||||
- Volný neutron
|
||||
- Foton z obalu
|
||||
> Beta je elektron nebo pozitron. Gama je foton.
|
||||
|
||||
## Co je poločas rozpadu?
|
||||
- [x] Doba, za kterou se rozpadne polovina jader
|
||||
- Doba jednoho oběhu elektronu
|
||||
- Doba, za kterou vznikne jádro železa
|
||||
- Doba života jednoho neutronu mimo každou látku jako jediný údaj
|
||||
> Po dvou poločasech zbývá čtvrtina původních jader.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/07-jaderne-reakce.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/07-jaderne-reakce.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Nuclear reactions
|
||||
popis: Fission, the reactor and fusion.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: reactions
|
||||
nadpis_kvizu: Check fission and fusion
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/07-jaderne-reakce.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/07-jaderne-reakce.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-jaderne-reakce
|
||||
puvodni: fyz4.7
|
||||
nazev: Jaderné reakce
|
||||
popis: Štěpení, reaktor a fúze.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: reakce
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si štěpení a fúzi
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Těžká jádra
|
||||
*Štěpení*
|
||||
|
||||
- Štěpení rozdělí těžké jádro na dvě středně těžká.
|
||||
- Uvolní se energie, protože produkty mají větší vazebnou energii na nukleon.
|
||||
- Při štěpení uranu 235 vznikají i neutrony.
|
||||
- Řetězová reakce pokračuje, když každý krok uvolní aspoň jeden další neutron.
|
||||
|
||||
> Tip: štěpení uranu uvolní neutrony, které mohou štěpit dál.
|
||||
|
||||
## Řízená reakce
|
||||
*Reaktor*
|
||||
|
||||
- V reaktoru je řetězová reakce řízená.
|
||||
- Moderátor, třeba voda, zpomaluje neutrony.
|
||||
- Regulační tyče neutrony zachycují a výkon tím klesá.
|
||||
- Teplo z reaktoru ohřívá vodu a pohání turbínu.
|
||||
|
||||
> Tip: moderátor neutrony zpomaluje, regulační tyče je pohlcují.
|
||||
|
||||
## Slučování lehkých jader
|
||||
*Syntéza*
|
||||
|
||||
- Jaderná syntéza slučuje lehká jádra, třeba vodík na helium.
|
||||
- Uvolní víc energie na nukleon než štěpení.
|
||||
- K překonání odpudivé síly je potřeba velmi vysoká teplota.
|
||||
- Ochrana před zářením stojí na čase, vzdálenosti a stínění.
|
||||
|
||||
> Tip: fúze pohání Slunce. Potřebuje vysokou teplotu.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co je řetězová reakce?
|
||||
- Jedno štěpení, které se dál nešíří
|
||||
- [x] Štěpení udržované neutrony z předchozích štěpení
|
||||
- Slučování elektronů
|
||||
- Rozpad alfa bez neutronů
|
||||
> Kritické množství znamená, že neutrony nestačí utéct a reakce běží.
|
||||
|
||||
## K čemu je v reaktoru moderátor?
|
||||
- [x] Aby neutrony zpomalil
|
||||
- Aby všechna jádra okamžitě rozbil
|
||||
- Aby pohltil všechno teplo bez užitku
|
||||
- Aby zvýšil protonové číslo paliva
|
||||
> Pomalý neutron štěpí uran 235 ochotněji než rychlý.
|
||||
|
||||
## Co dělají regulační tyče?
|
||||
- [x] Neutrony zachycují a reakci brzdí
|
||||
- Neutrony jen vyrábějí
|
||||
- Slouží jako palivo místo uranu
|
||||
- Zvyšují teplotu fúze
|
||||
> Zasunutí tyčí výkon sníží. Vysunutí ho zvýší.
|
||||
|
||||
## Proč fúze potřebuje vysokou teplotu?
|
||||
- [x] Aby jádra překonala elektrické odpuzování
|
||||
- Aby se jádra ochladila
|
||||
- Aby vznikl moderátor
|
||||
- Aby poločas klesl k nule
|
||||
> Ve Slunci fúzi pomáhá i obrovský tlak. Záření se stíní olovem a betonem.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/08-astrofyzika.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/08-astrofyzika.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Astrophysics
|
||||
popis: Stars, galaxies and the expanding universe.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: the universe
|
||||
nadpis_kvizu: Check stars and galaxies
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/08-astrofyzika.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/08-astrofyzika.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-astrofyzika
|
||||
puvodni: fyz4.8
|
||||
nazev: Astrofyzika
|
||||
popis: Hvězdy, galaxie a rozpínání vesmíru.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: vesmír
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si hvězdy a galaxie
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Hvězda
|
||||
*Slunce*
|
||||
|
||||
- Slunce je hvězda. Svítí díky jaderné syntéze v jádře.
|
||||
- Světlo ze Slunce letí na Zemi asi 8 minut.
|
||||
- Svítivost a teplota povrchu řadí hvězdy do Hertzsprungova–Russellova diagramu.
|
||||
- Většina hvězd leží na hlavní posloupnosti.
|
||||
|
||||
> Tip: Slunce získává energii fúzí vodíku na helium.
|
||||
|
||||
## Od oblaku k závěru
|
||||
*Vývoj*
|
||||
|
||||
- Hvězda vzniká smršťováním oblaku plynu a prachu.
|
||||
- Po vyčerpání vodíku se mění stavba hvězdy.
|
||||
- Hvězda podobná Slunci skončí jako bílý trpaslík.
|
||||
- Velmi hmotná hvězda může skončit výbuchem supernovy a zbyde neutronová hvězda nebo černá díra.
|
||||
|
||||
> Tip: hmotnější hvězda žije kratší dobu.
|
||||
|
||||
## Galaxie a rozpínání
|
||||
*Vesmír*
|
||||
|
||||
- Galaxie je soustava hvězd, plynu a prachu. Slunce je v Mléčné dráze.
|
||||
- Světelný rok je dráha, kterou světlo urazí za rok.
|
||||
- Vzdálené galaxie mají spektrum posunuté k červené. To znamená, že se vzdalují.
|
||||
- Rudý posuv podporuje obraz rozpínajícího se vesmíru.
|
||||
|
||||
> Tip: světelný rok je vzdálenost, ne čas.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Odkud bere Slunce energii?
|
||||
- Z hoření uhlí
|
||||
- [x] Z fúze vodíku na helium
|
||||
- Z štěpení uranu v kůře
|
||||
- Z odrazu světla planet
|
||||
> Fúze v jádře Slunce mění hmotnost na energii podle E = m·c².
|
||||
|
||||
## Co je hlavní posloupnost?
|
||||
- [x] Pás, na kterém leží většina hvězd v HR diagramu
|
||||
- Dráha Země kolem Slunce
|
||||
- Řada planet podle velikosti
|
||||
- Spektrum jen bílých trpaslíků
|
||||
> Obři a bílí trpaslíci leží mimo hlavní posloupnost.
|
||||
|
||||
## Co je světelný rok?
|
||||
- Doba oběhu Země
|
||||
- [x] Vzdálenost, kterou světlo urazí za rok
|
||||
- Rychlost světla
|
||||
- Stáří Slunce
|
||||
> Rok je tu doba letu světla, výsledek je délka.
|
||||
|
||||
## Co znamená rudý posuv vzdálených galaxií?
|
||||
- Galaxie se přibližují
|
||||
- [x] Galaxie se vzdalují
|
||||
- Galaxie přestaly svítit
|
||||
- Světlo změnilo rychlost ve vakuu
|
||||
> Posuv k delší vlnové délce je Dopplerův jev rozpínání.
|
||||
Loading…
Add table
Add a link
Reference in a new issue