mirror of
https://github.com/pepaskopec-blip/Graduately.git
synced 2026-10-27 15:14:35 +00:00
Build all apps from Markdown content; Compose Desktop replaces GTK on Linux and Windows
- content/ + scripts/build-content.py produce content.json for every app - stable lesson IDs with one-time progress migration (Swift, Kotlin) - shared answer-check tests (tests/answers.json) for Kotlin and Swift - android/desktop: Compose app with updater, speech and GTK progress import - CI packages AppImage and Windows zip with ProGuard, runs the tests Co-authored-by: Cursor <cursoragent@cursor.com>
This commit is contained in:
parent
b324496334
commit
c3bc32113b
964 changed files with 57285 additions and 1156 deletions
6
content/fyzika/2-rocnik/01-casticova-stavba.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/01-casticova-stavba.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Particle structure
|
||||
popis: Brownian motion, states of matter and internal energy.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: particles
|
||||
nadpis_kvizu: Check the structure of matter
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/01-casticova-stavba.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/01-casticova-stavba.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-casticova-stavba
|
||||
puvodni: fyz2.1
|
||||
nazev: Částicová stavba
|
||||
popis: Brownův pohyb, skupenství a vnitřní energie.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: částice
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si stavbu látky
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Z čeho je látka
|
||||
*Částice*
|
||||
|
||||
- Látky se skládají z atomů, molekul nebo iontů.
|
||||
- Částice se neuspořádaně pohybují. Tomu říkáme tepelný pohyb.
|
||||
- Mezi částicemi působí přitažlivé i odpudivé síly.
|
||||
- Brownův pohyb a difuze jsou důkazy pohybu částic.
|
||||
|
||||
> Tip: částice se neustále neuspořádaně pohybují.
|
||||
|
||||
## Pevné, kapalné, plynné
|
||||
*Skupenství*
|
||||
|
||||
- V pevné látce částice kmitají kolem rovnovážných poloh.
|
||||
- V kapalině jsou částice blízko, ale mohou se přesouvat.
|
||||
- V plynu se částice pohybují volně a narážejí do stěn.
|
||||
- Plazma je ionizovaný plyn a bývá čtvrté skupenství.
|
||||
|
||||
> Tip: v plynu jsou částice daleko od sebe a nevyplňují stálý tvar.
|
||||
|
||||
## Vnitřní energie
|
||||
*Energie*
|
||||
|
||||
- Vnitřní energie je součet kinetické a potenciální energie částic.
|
||||
- Teplo je energie předaná díky rozdílu teplot.
|
||||
- Práce i teplo mohou vnitřní energii změnit.
|
||||
- Teplota popisuje stav, teplo popisuje děj.
|
||||
|
||||
> Tip: vnitřní energie roste s teplotou.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co dokazuje Brownův pohyb?
|
||||
- Že částice stojí
|
||||
- [x] Že se částice neustále pohybují
|
||||
- Že světlo je vlna
|
||||
- Že tlak nezávisí na teplotě
|
||||
> Pylová zrnka ve vodě poskakují, protože do nich narážejí molekuly.
|
||||
|
||||
## Jak se částice chovají v pevné látce?
|
||||
- Volně létají nádobou
|
||||
- [x] Kmitají kolem rovnovážných poloh
|
||||
- Nemají žádnou energii
|
||||
- Jsou od sebe jako v řídkém plynu
|
||||
> Kapalina teče, plyn vyplní nádobu. Pevná látka drží tvar.
|
||||
|
||||
## Co je teplo?
|
||||
- Stavová veličina stejná jako teplota
|
||||
- [x] Energie předaná díky rozdílu teplot
|
||||
- Hmotnost částic
|
||||
- Tlak nasycené páry
|
||||
> Teplota je stav. Teplo je přenos energie.
|
||||
|
||||
## Co je vnitřní energie?
|
||||
- Jen polohová energie celého tělesa m·g·h
|
||||
- [x] Součet kinetické a potenciální energie částic
|
||||
- Práce tíhové síly
|
||||
- Výkon ohřívače
|
||||
> Zahřátí zvýší kinetickou energii částic, a tím vnitřní energii.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/02-teplota-a-teplo.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/02-teplota-a-teplo.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Temperature and heat
|
||||
popis: The kelvin, specific heat capacity and heat transfer.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: heat
|
||||
nadpis_kvizu: Check temperature and heat
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/02-teplota-a-teplo.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/02-teplota-a-teplo.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-teplota-a-teplo
|
||||
puvodni: fyz2.2
|
||||
nazev: Teplota a teplo
|
||||
popis: Kelvin, měrná tepelná kapacita a šíření tepla.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: teplo
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si teplotu a teplo
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Celsiova a termodynamická
|
||||
*Stupnice*
|
||||
|
||||
- Celsiova teplota má nulu při tání ledu a 100 °C při varu vody za normálního tlaku.
|
||||
- Termodynamická teplota T se měří v kelvinech.
|
||||
- T = t + 273,15. Absolutní nula je 0 K, tedy −273,15 °C.
|
||||
- Částice se při absolutní nule nezastaví úplně, ale klasická teorie tam končí.
|
||||
|
||||
> Tip: 0 °C je 273,15 K. Velikost jednoho stupně je stejná.
|
||||
|
||||
## Kalorimetrická rovnice
|
||||
*Teplo*
|
||||
|
||||
- Teplo přijaté tělesem je Q = m·c·Δt.
|
||||
- c je měrná tepelná kapacita, u vody přibližně 4180 J/(kg·K).
|
||||
- Tepelná kapacita C = m·c říká, kolik tepla ohřeje těleso o 1 K.
|
||||
- V izolované soustavě je teplo odevzdané rovno teplu přijatému.
|
||||
|
||||
> Tip: měrná tepelná kapacita vody je asi 4180 J/(kg·K).
|
||||
|
||||
## Vedení, proudění, záření
|
||||
*Přenos*
|
||||
|
||||
- Vedení přenáší energii srážkami částic, hlavně v pevných látkách.
|
||||
- Proudění přenáší teplo pohybem kapaliny nebo plynu.
|
||||
- Záření přenáší energii elektromagnetickými vlnami i ve vakuu.
|
||||
- Kovy vedou teplo dobře, vzduch a pěnové izolace špatně.
|
||||
|
||||
> Tip: vakuum nevede teplo částicemi, záření jím projde.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Kolik kelvinů je 0 °C?
|
||||
- 0 K
|
||||
- 100 K
|
||||
- [x] 273,15 K
|
||||
- 373,15 K
|
||||
> 100 °C je 373,15 K. Rozdíl 1 °C je stejný jako rozdíl 1 K.
|
||||
|
||||
## Jak se počítá přijaté teplo?
|
||||
- [x] Q = m·c·Δt
|
||||
- Q = m·g·h
|
||||
- Q = ½·m·v²
|
||||
- Q = p·V
|
||||
> Δt je změna teploty. Větší hmotnost i větší c znamenají více tepla.
|
||||
|
||||
## Jaká je přibližně měrná tepelná kapacita vody?
|
||||
- [x] 4180 J/(kg·K)
|
||||
- 9,81 J/(kg·K)
|
||||
- 101 J/(kg·K)
|
||||
- 3·10⁸ J/(kg·K)
|
||||
> Voda má velkou měrnou tepelnou kapacitu, proto se ohřívá pomalu.
|
||||
|
||||
## Který přenos tepla funguje i ve vakuu?
|
||||
- Vedení
|
||||
- Proudění
|
||||
- [x] Záření
|
||||
- Difuzi částic
|
||||
> Vedení a proudění potřebují látku. Záření ne.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/03-kalorimetrie.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/03-kalorimetrie.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Calorimetry
|
||||
popis: Mixing, latent heat and the first law.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: calorimetry
|
||||
nadpis_kvizu: Check heat exchange
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/03-kalorimetrie.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/03-kalorimetrie.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-kalorimetrie
|
||||
puvodni: fyz2.3
|
||||
nazev: Kalorimetrie
|
||||
popis: Směšování, skupenské teplo a první zákon.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: kalorimetrie
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si tepelnou výměnu
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Směšovací rovnice
|
||||
*Kalorimetr*
|
||||
|
||||
- V izolované soustavě platí Q odevzdané = Q přijaté.
|
||||
- Při smíchání dvou dávek téže kapaliny je m₁·c·(t₁ − t) = m₂·c·(t − t₂).
|
||||
- c se u stejné látky zkrátí.
|
||||
- Kalorimetr sám také přijme část tepla. Přesný výpočet s ním počítá.
|
||||
|
||||
> Tip: teplejší těleso teplo odevzdá, chladnější přijme.
|
||||
|
||||
## Teplo bez změny teploty
|
||||
*Skupenství*
|
||||
|
||||
- Skupenské teplo tání je Lt = m·lt.
|
||||
- Skupenské teplo varu je Lv = m·lv.
|
||||
- Měrné skupenské teplo tání ledu je asi 334 kJ/kg.
|
||||
- Měrné skupenské teplo varu vody je asi 2,26 MJ/kg.
|
||||
|
||||
> Tip: při tání a varu se teplota čisté látky nemění.
|
||||
|
||||
## Zákon zachování
|
||||
*1. věta*
|
||||
|
||||
- První termodynamická věta: ΔU = W + Q.
|
||||
- Znaménka závisí na dohodě, škola často bere teplo přijaté a práci vykonanou na soustavě.
|
||||
- Energie nevzniká ani nezaniká, jen se přeměňuje.
|
||||
- Stroj nemůže trvale konat práci bez přísunu energie.
|
||||
|
||||
> Tip: perpetuum mobile prvního druhu odporuje první větě.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co platí v izolované soustavě při výměně tepla?
|
||||
- Teplo odevzdané je větší než přijaté
|
||||
- [x] Teplo odevzdané se rovná teplu přijatému
|
||||
- Teplota obou těles zůstane původní
|
||||
- Hmotnost se zdvojnásobí
|
||||
> Kalorimetrická rovnice z toho přímo vychází.
|
||||
|
||||
## Co se děje s teplotou čisté látky při tání?
|
||||
- Stoupá rovnoměrně
|
||||
- [x] Nemění se, dokud látka taje
|
||||
- Klesá k absolutní nule
|
||||
- Skáče o 100 K
|
||||
> Dodávané teplo při tání rozrušuje vazby, nezvedá teplotu.
|
||||
|
||||
## Jak se počítá skupenské teplo tání?
|
||||
- Lt = m·c·Δt
|
||||
- [x] Lt = m·lt
|
||||
- Lt = p·V
|
||||
- Lt = ½·m·v²
|
||||
> lt je měrné skupenské teplo tání. U ledu asi 334 kJ/kg.
|
||||
|
||||
## Co říká první termodynamická věta?
|
||||
- Teplo se nedá nikam předat
|
||||
- [x] Změna vnitřní energie souvisí s teplem a prací
|
||||
- Teplota je vždy 273 K
|
||||
- Účinnost tepelného stroje je 100 %
|
||||
> Druhá věta omezuje, kolik tepla lze proměnit v práci.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/04-idealni-plyn.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/04-idealni-plyn.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Ideal gas
|
||||
popis: The equation of state and processes.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: gases
|
||||
nadpis_kvizu: Check the equation of state
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/04-idealni-plyn.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/04-idealni-plyn.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-idealni-plyn
|
||||
puvodni: fyz2.4
|
||||
nazev: Ideální plyn
|
||||
popis: Stavová rovnice a děje.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: plyn
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si stavovou rovnici
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Ideální plyn
|
||||
*Model*
|
||||
|
||||
- Ideální plyn má zanedbatelný vlastní objem částic a srážky bez ztráty kinetické energie.
|
||||
- Stavová rovnice je p·V = n·R·T.
|
||||
- R je molární plynová konstanta, asi 8,31 J/(mol·K).
|
||||
- T v této rovnici musí být v kelvinech.
|
||||
|
||||
> Tip: stavová rovnice je p·V = n·R·T.
|
||||
|
||||
## Izochorický, izobarický, izotermický
|
||||
*Děje*
|
||||
|
||||
- Izochorický děj má stálý objem. Platí p / T = konst.
|
||||
- Izobarický děj má stálý tlak. Platí V / T = konst.
|
||||
- Izotermický děj má stálou teplotu. Platí p·V = konst.
|
||||
- Adiabatický děj nevyměňuje teplo s okolím.
|
||||
|
||||
> Tip: izotermický děj má stálou teplotu, proto p·V je konstantní.
|
||||
|
||||
## Odkud se bere
|
||||
*Tlak plynu*
|
||||
|
||||
- Tlak plynu vzniká nárazy částic na stěnu.
|
||||
- Střední kinetická energie částice je úměrná termodynamické teplotě.
|
||||
- Normální podmínky jsou 0 °C a normální atmosférický tlak.
|
||||
- Reálný plyn se ideálnímu blíží při nízkém tlaku a vyšší teplotě.
|
||||
|
||||
> Tip: vyšší teplota znamená rychlejší částice a větší tlak.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak zní stavová rovnice ideálního plynu?
|
||||
- [x] p·V = n·R·T
|
||||
- p / V = T
|
||||
- Q = m·c·Δt
|
||||
- F = m·a
|
||||
> n je látkové množství, R ≈ 8,31 J/(mol·K).
|
||||
|
||||
## Co je stálé při izotermickém ději?
|
||||
- Objem
|
||||
- Tlak
|
||||
- [x] Teplota
|
||||
- Hmotnost částice
|
||||
> Boylův-Mariottův zákon: p·V = konst. při stálé teplotě.
|
||||
|
||||
## Co platí při izochorickém ději?
|
||||
- V / T = konst.
|
||||
- [x] p / T = konst.
|
||||
- p·V = konst.
|
||||
- p·T = V
|
||||
> Izochorický znamená stálý objem. Zahřátí zvedne tlak.
|
||||
|
||||
## V jakých jednotkách musí být T ve stavové rovnici?
|
||||
- Ve stupních Celsia
|
||||
- [x] V kelvinech
|
||||
- Ve wattech
|
||||
- V pascalech
|
||||
> Dosazení Celsiovy teploty do p·V = n·R·T je chyba.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/05-pevne-latky-a-kapaliny.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/05-pevne-latky-a-kapaliny.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Solids and liquids
|
||||
popis: Hooke, expansion and surface tension.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: materials
|
||||
nadpis_kvizu: Check deformation and surfaces
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/05-pevne-latky-a-kapaliny.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/05-pevne-latky-a-kapaliny.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-pevne-latky-a-kapaliny
|
||||
puvodni: fyz2.5
|
||||
nazev: Pevné látky a kapaliny
|
||||
popis: Hooke, roztažnost a povrchové napětí.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: látky
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si deformaci a povrch
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Hookův zákon
|
||||
*Deformace*
|
||||
|
||||
- Deformace je změna tvaru nebo objemu.
|
||||
- Pružná deformace zmizí, až síla přestane působit.
|
||||
- Tvárná deformace zůstane.
|
||||
- Hookův zákon: F = k·Δl. k je tuhost.
|
||||
|
||||
> Tip: v pružné oblasti je prodloužení úměrné síle.
|
||||
|
||||
## Pevné látky
|
||||
*Krystal*
|
||||
|
||||
- Krystal má částice v pravidelné mřížce.
|
||||
- Amorfní látka, třeba sklo, pravidelnou mřížku na velkou vzdálenost nemá.
|
||||
- Teplotní roztažnost zvětšuje rozměry při zahřátí.
|
||||
- Dilatace mostů a kolejí počítá s mezerami.
|
||||
|
||||
> Tip: amorfní látka nemá pravidelnou mřížku v celém objemu.
|
||||
|
||||
## Kapaliny
|
||||
*Povrch*
|
||||
|
||||
- Povrchová vrstva kapaliny se chová jako tenká blána.
|
||||
- Povrchové napětí stahuje povrch na co nejmenší obsah.
|
||||
- Kapilární elevace zvedá smáčivou kapalinu v úzké trubici.
|
||||
- Kapilární deprese stahuje nesmáčivou kapalinu, třeba rtuť ve skle.
|
||||
|
||||
> Tip: kapka je kulatá, protože povrchová vrstva se stahuje.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co říká Hookův zákon v pružné oblasti?
|
||||
- [x] Síla je úměrná prodloužení
|
||||
- Síla je úměrná druhé mocnině prodloužení vždy
|
||||
- Deformace je vždy trvalá
|
||||
- Tlak nezávisí na síle
|
||||
> Za mezí pružnosti už závislost není přímá a těleso se nevrátí.
|
||||
|
||||
## Čím se krystal liší od amorfní látky?
|
||||
- Nemá částice
|
||||
- [x] Má pravidelnou mřížku
|
||||
- Nemá teplotní roztažnost
|
||||
- Je vždy plyn
|
||||
> Sklo je typická amorfní látka. Sůl je krystal.
|
||||
|
||||
## Proč má kapka kulový tvar?
|
||||
- [x] Protože povrchová vrstva stahuje povrch
|
||||
- Protože v kapalině není tlak
|
||||
- Protože kapka je krystal
|
||||
- Protože Hookův zákon platí jen pro koule
|
||||
> Koule má při daném objemu nejmenší povrch.
|
||||
|
||||
## Co je kapilární elevace?
|
||||
- Pokles nesmáčivé kapaliny
|
||||
- [x] Vzestup smáčivé kapaliny v úzké trubici
|
||||
- Var při nízkém tlaku
|
||||
- Trvalá deformace
|
||||
> Deprese je pokles, třeba rtuti. Elevace je vzestup, třeba vody.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/06-zmeny-skupenstvi.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/06-zmeny-skupenstvi.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Changes of state
|
||||
popis: Melting, boiling and humidity.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: states of matter
|
||||
nadpis_kvizu: Check melting and boiling
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/06-zmeny-skupenstvi.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/06-zmeny-skupenstvi.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-zmeny-skupenstvi
|
||||
puvodni: fyz2.6
|
||||
nazev: Změny skupenství
|
||||
popis: Tání, var a vlhkost vzduchu.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: skupenství
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si tání a var
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Pevná látka a kapalina
|
||||
*Tání a tuhnutí*
|
||||
|
||||
- Tání mění pevnou látku na kapalinu při teplotě tání.
|
||||
- Tuhnutí je opačný děj a u čisté látky probíhá při stejné teplotě.
|
||||
- Příměsi teplotu tání obvykle snižují.
|
||||
- Led potřebuje skupenské teplo tání, proto směs ledu a vody drží 0 °C.
|
||||
|
||||
> Tip: teplota tání a teplota tuhnutí téže látky jsou stejné.
|
||||
|
||||
## Var a pára
|
||||
*Vypařování*
|
||||
|
||||
- Vypařování probíhá z povrchu při každé teplotě.
|
||||
- Var probíhá v celém objemu při teplotě varu.
|
||||
- Sytá pára je v rovnováze se svou kapalinou.
|
||||
- Nižší vnější tlak znamená nižší teplotu varu.
|
||||
|
||||
> Tip: var nastane, když se tlak syté páry rovná vnějšímu tlaku.
|
||||
|
||||
## Pára ve vzduchu
|
||||
*Vlhkost*
|
||||
|
||||
- Absolutní vlhkost udává hmotnost vodní páry v objemu vzduchu.
|
||||
- Relativní vlhkost je podíl tlaku páry a tlaku syté páry při dané teplotě.
|
||||
- Rosný bod je teplota, při které se pára ve vzduchu stane sytou.
|
||||
- Kondenzace je vznik kapaliny z páry.
|
||||
|
||||
> Tip: relativní vlhkost 100 % znamená, že pára je sytá.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Při jaké teplotě tuhne čistá voda za normálního tlaku?
|
||||
- Při 100 °C
|
||||
- [x] Při 0 °C
|
||||
- Při −273,15 °C
|
||||
- Při teplotě varu rtuti
|
||||
> Tání a tuhnutí čisté vody jsou při 0 °C. Var je při 100 °C.
|
||||
|
||||
## Čím se var liší od vypařování?
|
||||
- Var probíhá jen na povrchu a při každé teplotě
|
||||
- [x] Var probíhá v celém objemu při teplotě varu
|
||||
- Var nepotřebuje skupenské teplo
|
||||
- Vypařování nastane jen při 100 °C
|
||||
> Vypařování je povrchové a děje se i pod teplotou varu.
|
||||
|
||||
## Kdy nastane var?
|
||||
- [x] Když je tlak syté páry roven vnějšímu tlaku
|
||||
- Když je relativní vlhkost nulová
|
||||
- Když klesne teplota k rosnému bodu
|
||||
- Když je látka amorfní
|
||||
> Na horách je nižší tlak, proto voda vře při nižší teplotě.
|
||||
|
||||
## Co je relativní vlhkost 100 %?
|
||||
- Ve vzduchu není žádná pára
|
||||
- [x] Pára ve vzduchu je sytá
|
||||
- Teplota je 100 °C
|
||||
- Tlak je 100 Pa
|
||||
> Rosný bod je teplota, při níž relativní vlhkost dosáhne 100 %.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/07-mechanicke-kmitani.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/07-mechanicke-kmitani.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Mechanical oscillations
|
||||
popis: The spring, the pendulum and resonance.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: oscillations
|
||||
nadpis_kvizu: Check the oscillator
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/07-mechanicke-kmitani.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/07-mechanicke-kmitani.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-mechanicke-kmitani
|
||||
puvodni: fyz2.7
|
||||
nazev: Mechanické kmitání
|
||||
popis: Pružina, kyvadlo a rezonance.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: kmity
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si oscilátor
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Perioda a frekvence
|
||||
*Oscilátor*
|
||||
|
||||
- Kmitání je pohyb, který se po periodě opakuje.
|
||||
- Perioda T je doba jednoho kmitu. Frekvence f = 1 / T.
|
||||
- Jednotka frekvence je hertz, Hz.
|
||||
- Harmonické kmitání popisuje sinus nebo kosinus.
|
||||
|
||||
> Tip: frekvence je převrácená hodnota periody.
|
||||
|
||||
## Pružina a kyvadlo
|
||||
*Dva oscilátory*
|
||||
|
||||
- Pružinový oscilátor má T = 2π·√(m / k).
|
||||
- Matematické kyvadlo má pro malé výchylky T = 2π·√(l / g).
|
||||
- Delší kyvadlo kmitá pomaleji.
|
||||
- Větší g znamená kratší periodu kyvadla.
|
||||
|
||||
> Tip: perioda kyvadla nezávisí na hmotnosti závaží.
|
||||
|
||||
## Vlastní a nucené kmitání
|
||||
*Rezonance*
|
||||
|
||||
- Vlastní frekvence patří volnému oscilátoru.
|
||||
- Nucené kmitání udržuje vnější síla.
|
||||
- Při rezonanci amplituda silně vzroste.
|
||||
- Tlumení energii kmitů odebírá a amplitudu zmenšuje.
|
||||
|
||||
> Tip: rezonance nastane, když budicí frekvence souhlasí s vlastní.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak spolu souvisí frekvence a perioda?
|
||||
- f = T
|
||||
- [x] f = 1 / T
|
||||
- f = T²
|
||||
- f = 2π·T
|
||||
> 10 Hz znamená 10 kmitů za sekundu, perioda je 0,1 s.
|
||||
|
||||
## Na čem závisí perioda matematického kyvadla?
|
||||
- Na hmotnosti závaží a na barvě
|
||||
- [x] Na délce a na tíhovém zrychlení
|
||||
- Jen na amplitudě při velkých úhlech jako jediném údaji
|
||||
- Na tlaku vzduchu jako na hlavní veličině
|
||||
> Vzorec T = 2π·√(l / g) hmotnost neobsahuje.
|
||||
|
||||
## Jak se změní perioda, když kyvadlo prodloužíme?
|
||||
- Zkrátí se
|
||||
- [x] Prodlouží se
|
||||
- Nezmění se
|
||||
- Stane se nulovou
|
||||
> Pod odmocninou je délka. Delší l znamená větší T.
|
||||
|
||||
## Kdy nastane rezonance?
|
||||
- [x] Když je budicí frekvence rovna vlastní frekvenci
|
||||
- Když je tlumení nekonečné
|
||||
- Když oscilátor stojí
|
||||
- Když je perioda rovna vlnové délce
|
||||
> Rezonance může stavbu nebo most rozkmitat nebezpečně.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/08-vlneni-a-zvuk.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/08-vlneni-a-zvuk.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Waves and sound
|
||||
popis: Wavelength, frequency and audible sound.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: sound
|
||||
nadpis_kvizu: Check waves
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/08-vlneni-a-zvuk.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/08-vlneni-a-zvuk.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-vlneni-a-zvuk
|
||||
puvodni: fyz2.8
|
||||
nazev: Vlnění a zvuk
|
||||
popis: Vlnová délka, frekvence a slyšitelný zvuk.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: zvuk
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si vlnění
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Vlnová délka
|
||||
*Vlna*
|
||||
|
||||
- Vlnění přenáší energii, ne látku jako celek.
|
||||
- Vlnová délka λ je vzdálenost dvou sousedních bodů ve stejné fázi.
|
||||
- Rychlost vlny je v = λ·f.
|
||||
- Postupné vlnění se šíří prostředím. Stojaté vzniká skládáním.
|
||||
|
||||
> Tip: v = λ·f platí pro každou vlnu.
|
||||
|
||||
## Příčné a podélné
|
||||
*Druhy*
|
||||
|
||||
- U příčného vlnění kmitají částice kolmo ke směru šíření.
|
||||
- U podélného vlnění kmitají ve směru šíření.
|
||||
- Na hladině vody je vlnění příčné, zvuk v plynu podélný.
|
||||
- Odraz, lom a ohyb patří k vlnění obecně.
|
||||
|
||||
> Tip: zvuk ve vzduchu je podélné vlnění.
|
||||
|
||||
## Výška, hlasitost, barva
|
||||
*Zvuk*
|
||||
|
||||
- Zvuk je mechanické vlnění, které vnímáme sluchem.
|
||||
- Výška tónu odpovídá frekvenci. Hlasitost souvisí s amplitudou.
|
||||
- Infrazvuk je pod 20 Hz, ultrazvuk nad 20 kHz.
|
||||
- Ve vzduchu při pokojové teplotě je rychlost zvuku asi 340 m/s.
|
||||
|
||||
> Tip: zdravé ucho slyší zhruba od 20 Hz do 20 kHz.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak se počítá rychlost vlny?
|
||||
- v = λ / f
|
||||
- [x] v = λ·f
|
||||
- v = f / λ
|
||||
- v = T·λ²
|
||||
> Vyšší frekvence při stejné rychlosti znamená kratší vlnovou délku.
|
||||
|
||||
## Jaké vlnění je zvuk ve vzduchu?
|
||||
- Příčné elektromagnetické
|
||||
- [x] Podélné mechanické
|
||||
- Stojaté jen na hladině
|
||||
- Příčné jako světlo
|
||||
> Světlo je příčné elektromagnetické. Zvuk potřebuje látkové prostředí.
|
||||
|
||||
## Které frekvence člověk obvykle slyší?
|
||||
- [x] Od 20 Hz do 20 kHz
|
||||
- Jen nad 20 kHz
|
||||
- Jen pod 20 Hz
|
||||
- Od 340 Hz do 340 kHz
|
||||
> Pod 20 Hz je infrazvuk, nad 20 kHz ultrazvuk.
|
||||
|
||||
## Jak rychle se šíří zvuk ve vzduchu při pokojové teplotě?
|
||||
- [x] Asi 340 m/s
|
||||
- Asi 3·10⁸ m/s
|
||||
- Asi 9,81 m/s
|
||||
- Asi 1500 km/s
|
||||
> Ve vodě je zvuk rychlejší, zhruba 1500 m/s. Světlo má 3·10⁸ m/s.
|
||||
Loading…
Add table
Add a link
Reference in a new issue