mirror of
https://github.com/pepaskopec-blip/Graduately.git
synced 2026-10-27 15:14:35 +00:00
Build all apps from Markdown content; Compose Desktop replaces GTK on Linux and Windows
- content/ + scripts/build-content.py produce content.json for every app - stable lesson IDs with one-time progress migration (Swift, Kotlin) - shared answer-check tests (tests/answers.json) for Kotlin and Swift - android/desktop: Compose app with updater, speech and GTK progress import - CI packages AppImage and Windows zip with ProGuard, runs the tests Co-authored-by: Cursor <cursoragent@cursor.com>
This commit is contained in:
parent
b324496334
commit
c3bc32113b
964 changed files with 57285 additions and 1156 deletions
6
content/fyzika/1-rocnik/01-fyzikalni-veliciny.en.md
Normal file
6
content/fyzika/1-rocnik/01-fyzikalni-veliciny.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Physical quantities
|
||||
popis: SI, scalar and vector, measurement error.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: quantities
|
||||
nadpis_kvizu: Check units and errors
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/1-rocnik/01-fyzikalni-veliciny.md
Normal file
71
content/fyzika/1-rocnik/01-fyzikalni-veliciny.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-1-fyzikalni-veliciny
|
||||
puvodni: fyz.1
|
||||
nazev: Fyzikální veličiny
|
||||
popis: SI, skalár a vektor, chyba měření.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: veličiny
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si jednotky a chyby
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Veličina a jednotka
|
||||
*Měření*
|
||||
|
||||
- Fyzikální veličina má číselnou hodnotu a jednotku.
|
||||
- Soustava SI má sedm základních jednotek: m, kg, s, A, K, mol a cd.
|
||||
- Odvozené jednotky vznikají ze základních, třeba newton nebo joule.
|
||||
- Předpona kilo znamená tisíc, mili znamená tisícinu.
|
||||
|
||||
> Tip: základní jednotka hmotnosti je kilogram, ne gram.
|
||||
|
||||
## Skalár a vektor
|
||||
*Druhy*
|
||||
|
||||
- Skalár má jen velikost. Patří sem hmotnost, čas nebo teplota.
|
||||
- Vektor má velikost i směr. Patří sem síla, rychlost a zrychlení.
|
||||
- Vektory se skládají podle rovnoběžníku.
|
||||
- Opačný vektor má stejnou velikost a opačný směr.
|
||||
|
||||
> Tip: rychlost jako vektor má velikost i směr.
|
||||
|
||||
## Chyba měření
|
||||
*Přesnost*
|
||||
|
||||
- Každé měření má chybu. Opakování měření ji zmenšuje.
|
||||
- Absolutní chyba je rozdíl naměřené a správné hodnoty.
|
||||
- Relativní chyba je podíl absolutní chyby a správné hodnoty.
|
||||
- Výsledek se zaokrouhluje podle přesnosti měřidla.
|
||||
|
||||
> Tip: relativní chyba se často udává v procentech.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Která jednotka je základní jednotka SI pro hmotnost?
|
||||
- Gram
|
||||
- [x] Kilogram
|
||||
- Newton
|
||||
- Tuna
|
||||
> Gram je tisícina kilogramu. Newton je jednotka síly.
|
||||
|
||||
## Co má vektor navíc proti skaláru?
|
||||
- Jen jednotku
|
||||
- [x] Směr
|
||||
- Jen číselnou hodnotu
|
||||
- Předponu kilo
|
||||
> Hmotnost je skalár. Rychlost a síla jsou vektory.
|
||||
|
||||
## Co znamená předpona mili?
|
||||
- Tisíc
|
||||
- Milion
|
||||
- [x] Tisícinu
|
||||
- Setinu
|
||||
> Kilo je 1000, centi je 0,01, mili je 0,001.
|
||||
|
||||
## Co je relativní chyba?
|
||||
- Rozdíl naměřené a správné hodnoty
|
||||
- [x] Podíl absolutní chyby a správné hodnoty
|
||||
- Součet všech měření
|
||||
- Nejmenší dílek měřidla
|
||||
> Absolutní chyba je rozdíl. Relativní je tento rozdíl dělený správnou hodnotou.
|
||||
6
content/fyzika/1-rocnik/02-kinematika.en.md
Normal file
6
content/fyzika/1-rocnik/02-kinematika.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Kinematics
|
||||
popis: Distance, speed and acceleration.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: kinematics
|
||||
nadpis_kvizu: Check motion
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/1-rocnik/02-kinematika.md
Normal file
71
content/fyzika/1-rocnik/02-kinematika.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-1-kinematika
|
||||
puvodni: fyz.2
|
||||
nazev: Kinematika
|
||||
popis: Dráha, rychlost a zrychlení.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: kinematika
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si pohyb
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Dráha a rychlost
|
||||
*Pohyb*
|
||||
|
||||
- Trajektorie je čára, po které se bod pohybuje. Dráha je její délka.
|
||||
- Průměrná rychlost je dráha dělená časem.
|
||||
- Rovnoměrný přímočarý pohyb má stálou rychlost a přímou trajektorii.
|
||||
- Dráha rovnoměrného pohybu je s = v·t.
|
||||
|
||||
> Tip: při rovnoměrném pohybu je rychlost stálá.
|
||||
|
||||
## Zrychlení
|
||||
*Změna rychlosti*
|
||||
|
||||
- Zrychlení popisuje, jak rychle se mění rychlost.
|
||||
- Rovnoměrně zrychlený pohyb má stálé zrychlení.
|
||||
- Rychlost je v = v₀ + a·t.
|
||||
- Dráha z klidu je s = ½·a·t².
|
||||
|
||||
> Tip: jednotka zrychlení je metr za sekundu na druhou.
|
||||
|
||||
## Volný pád
|
||||
*Pád*
|
||||
|
||||
- Volný pád je pohyb jen pod vlivem tíhového zrychlení.
|
||||
- Tíhové zrychlení g je u povrchu Země asi 9,81 m/s².
|
||||
- Odpor vzduchu volný pád zpomaluje. Ve vakuu padají tělesa stejně.
|
||||
- Graf rychlosti na čase je u rovnoměrně zrychleného pohybu přímka.
|
||||
|
||||
> Tip: tíhové zrychlení u Země je přibližně 9,81 m/s².
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak se počítá dráha rovnoměrného pohybu?
|
||||
- s = v / t
|
||||
- [x] s = v·t
|
||||
- s = a·t
|
||||
- s = v·a
|
||||
> Rychlost je dráha za čas, proto dráha je rychlost krát čas.
|
||||
|
||||
## Jaká je jednotka zrychlení?
|
||||
- m/s
|
||||
- [x] m/s²
|
||||
- N
|
||||
- J
|
||||
> Zrychlení je změna rychlosti za čas, tedy metr za sekundu za sekundu.
|
||||
|
||||
## Čemu se rovná rychlost rovnoměrně zrychleného pohybu?
|
||||
- [x] v = v₀ + a·t
|
||||
- v = s·t
|
||||
- v = a / t
|
||||
- v = g·m
|
||||
> Počáteční rychlost se k přírůstku a·t přičítá.
|
||||
|
||||
## Jak velké je tíhové zrychlení u povrchu Země?
|
||||
- Asi 1 m/s²
|
||||
- [x] Asi 9,81 m/s²
|
||||
- Asi 100 m/s²
|
||||
- Přesně rychlost světla
|
||||
> Škola používá g ≈ 9,81 m/s², často i přibližně 10 m/s².
|
||||
6
content/fyzika/1-rocnik/03-newtonovy-zakony.en.md
Normal file
6
content/fyzika/1-rocnik/03-newtonovy-zakony.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Newton's laws
|
||||
popis: Inertia, force and momentum.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: Newton
|
||||
nadpis_kvizu: Check the laws of force
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/1-rocnik/03-newtonovy-zakony.md
Normal file
71
content/fyzika/1-rocnik/03-newtonovy-zakony.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-1-newtonovy-zakony
|
||||
puvodni: fyz.3
|
||||
nazev: Newtonovy zákony
|
||||
popis: Setrvačnost, síla a hybnost.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: Newton
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si zákony síly
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Setrvačnost
|
||||
*První zákon*
|
||||
|
||||
- Těleso zůstává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, dokud na ně nepůsobí výsledná síla.
|
||||
- Setrvačnost je snaha tělesa udržet svůj pohybový stav.
|
||||
- Hmotnost je míra setrvačnosti.
|
||||
- Inerciální soustava se vůči jiné inerciální nepohybuje se zrychlením.
|
||||
|
||||
> Tip: zákon platí v inerciální soustavě.
|
||||
|
||||
## Síla a zrychlení
|
||||
*Druhý zákon*
|
||||
|
||||
- Výsledná síla je F = m·a.
|
||||
- Větší síla při stejné hmotnosti znamená větší zrychlení.
|
||||
- Větší hmotnost při stejné síle znamená menší zrychlení.
|
||||
- Jednotka síly je newton, N.
|
||||
|
||||
> Tip: newton je síla, která hmotnosti 1 kg udělí zrychlení 1 m/s².
|
||||
|
||||
## Akce a reakce
|
||||
*Třetí zákon*
|
||||
|
||||
- Síly, kterými na sebe dvě tělesa působí, jsou stejně velké a opačně orientované.
|
||||
- Akce a reakce vznikají i zanikají současně.
|
||||
- Navzájem se neruší, protože každá působí na jiné těleso.
|
||||
- Hybnost je p = m·v. V izolované soustavě se hybnost zachovává.
|
||||
|
||||
> Tip: obě síly působí na dvě různá tělesa.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co říká první Newtonův zákon?
|
||||
- F = m·a
|
||||
- [x] Těleso nemění pohybový stav, dokud na ně nepůsobí výsledná síla
|
||||
- Akce a reakce se sčítají na jednom tělese
|
||||
- Hybnost se vždy ztrácí
|
||||
> První zákon je zákon setrvačnosti. Druhý je F = m·a.
|
||||
|
||||
## Jak zní druhý Newtonův zákon?
|
||||
- F = m / a
|
||||
- [x] F = m·a
|
||||
- F = m·v
|
||||
- F = a / m
|
||||
> Newton je kg·m/s². Síla a zrychlení mají stejný směr.
|
||||
|
||||
## Na co působí akce a reakce?
|
||||
- Na jedno a totéž těleso a ruší se
|
||||
- [x] Na dvě různá tělesa
|
||||
- Jen na těleso v klidu
|
||||
- Jen ve směru tíhy
|
||||
> Reakce není síla, která by na stejném tělese rušila akci.
|
||||
|
||||
## Co je hybnost?
|
||||
- m·a
|
||||
- [x] m·v
|
||||
- F·t jen jako jednotka
|
||||
- m·g·h
|
||||
> Hybnost je vektor. Izolovaná soustava ji zachovává.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Everyday forces
|
||||
popis: Weight, friction, pressure and the resultant.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: forces
|
||||
nadpis_kvizu: Check weight and pressure
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/1-rocnik/04-sily-v-beznych-situacich.md
Normal file
71
content/fyzika/1-rocnik/04-sily-v-beznych-situacich.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-1-sily-v-beznych-situacich
|
||||
puvodni: fyz.4
|
||||
nazev: Síly v běžných situacích
|
||||
popis: Tíha, tření, tlak a výslednice.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: síly
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si tíhu a tlak
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Tíhová a třecí síla
|
||||
*Tíha*
|
||||
|
||||
- Tíhová síla působí svisle dolů a je G = m·g.
|
||||
- Třecí síla působí proti pohybu nebo proti snaze o pohyb.
|
||||
- Smykové tření závisí na normálové síle a na součiniteli tření.
|
||||
- Valivé tření je obvykle menší než smykové.
|
||||
|
||||
> Tip: tíhová síla je G = m·g.
|
||||
|
||||
## Síla na plochu
|
||||
*Tlak*
|
||||
|
||||
- Tlak je p = F / S, kde S je obsah plochy.
|
||||
- Stejná síla na menší plochu znamená větší tlak.
|
||||
- Jednotka tlaku je pascal, Pa.
|
||||
- Ostrý hrot má malou plochu, proto velký tlak.
|
||||
|
||||
> Tip: pascal je newton na metr čtvereční.
|
||||
|
||||
## Výslednice sil
|
||||
*Skládání*
|
||||
|
||||
- Síly stejného směru se sčítají.
|
||||
- Síly opačného směru se odečítají.
|
||||
- Kolmé síly se skládají podle Pythagorovy věty.
|
||||
- Rovnováha nastane, když je výslednice nulová.
|
||||
|
||||
> Tip: dvě stejně velké opačné síly dají nulu.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak se počítá tíhová síla?
|
||||
- G = m / g
|
||||
- [x] G = m·g
|
||||
- G = m·v
|
||||
- G = F / S
|
||||
> g je tíhové zrychlení. Tíha má směr svisle dolů.
|
||||
|
||||
## Na čem závisí smykové tření?
|
||||
- Jen na barvě tělesa
|
||||
- [x] Na normálové síle a součiniteli tření
|
||||
- Jen na objemu
|
||||
- Na rychlosti světla
|
||||
> Ft = f·Fn. Drsnější styk má větší součinitel tření.
|
||||
|
||||
## Jak se počítá tlak?
|
||||
- p = F·S
|
||||
- [x] p = F / S
|
||||
- p = m·a
|
||||
- p = S / F
|
||||
> Menší plocha při stejné síle zvětší tlak.
|
||||
|
||||
## Jaká je jednotka tlaku?
|
||||
- Newton
|
||||
- [x] Pascal
|
||||
- Joule
|
||||
- Watt
|
||||
> 1 Pa = 1 N/m². Atmosférický tlak je asi 101 kPa.
|
||||
6
content/fyzika/1-rocnik/05-prace-energie-a-vykon.en.md
Normal file
6
content/fyzika/1-rocnik/05-prace-energie-a-vykon.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Work, energy and power
|
||||
popis: Mechanical work, energy and efficiency.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: energy
|
||||
nadpis_kvizu: Check work and power
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/1-rocnik/05-prace-energie-a-vykon.md
Normal file
71
content/fyzika/1-rocnik/05-prace-energie-a-vykon.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-1-prace-energie-a-vykon
|
||||
puvodni: fyz.5
|
||||
nazev: Práce, energie a výkon
|
||||
popis: Mechanická práce, energie a účinnost.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: energie
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si práci a výkon
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Síla po dráze
|
||||
*Práce*
|
||||
|
||||
- Mechanická práce je W = F·s·cos α.
|
||||
- α je úhel mezi silou a posunutím.
|
||||
- Když je síla kolmá k posunutí, práce je nulová.
|
||||
- Jednotka práce je joule, J.
|
||||
|
||||
> Tip: síla kolmá k posunutí práci nekoná.
|
||||
|
||||
## Pohybová a polohová
|
||||
*Energie*
|
||||
|
||||
- Kinetická energie je Ek = ½·m·v².
|
||||
- Polohová energie v tíhovém poli je Ep = m·g·h.
|
||||
- Výšku h počítáme od zvolené hladiny.
|
||||
- Bez tření se součet kinetické a polohové energie zachovává.
|
||||
|
||||
> Tip: polohová energie roste s výškou.
|
||||
|
||||
## Práce za čas
|
||||
*Výkon*
|
||||
|
||||
- Výkon je P = W / t.
|
||||
- Jednotka výkonu je watt, W.
|
||||
- Účinnost je podíl užitečné a dodané energie.
|
||||
- Účinnost je vždy menší než 1, protože část energie se ztrácí.
|
||||
|
||||
> Tip: watt je joule za sekundu.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Kdy je mechanická práce nulová?
|
||||
- Když je síla rovnoběžná s posunutím
|
||||
- [x] Když je síla kolmá k posunutí
|
||||
- Když je hmotnost velká
|
||||
- Když je výkon 1 W
|
||||
> cos 90° je 0, proto kolmá síla práci nekoná.
|
||||
|
||||
## Jak se počítá kinetická energie?
|
||||
- Ek = m·g·h
|
||||
- [x] Ek = ½·m·v²
|
||||
- Ek = F / s
|
||||
- Ek = m·v
|
||||
> Dvojnásobná rychlost znamená čtyřnásobnou kinetickou energii.
|
||||
|
||||
## Jak se počítá polohová energie v tíhovém poli?
|
||||
- Ep = ½·m·v²
|
||||
- [x] Ep = m·g·h
|
||||
- Ep = F·a
|
||||
- Ep = p·V
|
||||
> Hladinu nulové polohové energie si volíme.
|
||||
|
||||
## Co je výkon?
|
||||
- [x] Práce dělená časem
|
||||
- Síla dělená plochou
|
||||
- Hmotnost krát zrychlení
|
||||
- Hybnost za dráhu
|
||||
> Watt je J/s. Účinnost je podíl energií, ne jejich součet.
|
||||
6
content/fyzika/1-rocnik/06-gravitacni-pole.en.md
Normal file
6
content/fyzika/1-rocnik/06-gravitacni-pole.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Gravitational field
|
||||
popis: Newton's law of gravitation and cosmic speeds.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: gravity
|
||||
nadpis_kvizu: Check the gravitational field
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/1-rocnik/06-gravitacni-pole.md
Normal file
71
content/fyzika/1-rocnik/06-gravitacni-pole.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-1-gravitacni-pole
|
||||
puvodni: fyz.6
|
||||
nazev: Gravitační pole
|
||||
popis: Newtonův gravitační zákon a kosmické rychlosti.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: gravitace
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si gravitační pole
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Newtonova gravitace
|
||||
*Zákon*
|
||||
|
||||
- Dvě tělesa se přitahují silou Fg = κ·m₁·m₂ / r².
|
||||
- κ je gravitační konstanta, asi 6,67·10⁻¹¹ N·m²/kg².
|
||||
- r je vzdálenost středů těles.
|
||||
- Gravitace působí na dálku a je vždy přitažlivá.
|
||||
|
||||
> Tip: gravitační síla klesá s druhou mocninou vzdálenosti.
|
||||
|
||||
## Tíhové zrychlení
|
||||
*U Země*
|
||||
|
||||
- U povrchu Země je tíhové zrychlení přibližně 9,81 m/s².
|
||||
- Tíhová síla je výslednice gravitační síly a setrvačné síly od otáčení Země.
|
||||
- První kosmická rychlost je rychlost kruhové dráhy těsně u povrchu, asi 7,9 km/s.
|
||||
- Druhá kosmická rychlost, asi 11,2 km/s, stačí k opuštění Země.
|
||||
|
||||
> Tip: první kosmická rychlost je asi 7,9 km/s.
|
||||
|
||||
## Keplerovy zákony
|
||||
*Pohyby*
|
||||
|
||||
- Planety se pohybují po elipsách a Slunce je v jednom ohnisku.
|
||||
- Průvodič planety opíše za stejný čas stejnou plochu.
|
||||
- Poměr krychle velké poloosy a čtverce oběžné doby je pro planety stejný.
|
||||
- Družice padá kolem Země, proto zůstává na oběžné dráze.
|
||||
|
||||
> Tip: planety obíhají po elipsách, Slunce je v ohnisku.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak závisí gravitační síla na vzdálenosti?
|
||||
- Je přímo úměrná vzdálenosti
|
||||
- [x] Je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti
|
||||
- Na vzdálenosti nezávisí
|
||||
- Je úměrná třetí mocnině vzdálenosti
|
||||
> Dvojnásobná vzdálenost znamená čtvrtinovou sílu.
|
||||
|
||||
## Jaká je přibližně gravitační konstanta κ?
|
||||
- 9,81
|
||||
- [x] 6,67·10⁻¹¹ N·m²/kg²
|
||||
- 3·10⁸ m/s
|
||||
- 101 kPa
|
||||
> κ je velmi malé číslo. g = 9,81 m/s² je zrychlení, ne konstanta κ.
|
||||
|
||||
## Co je první kosmická rychlost?
|
||||
- Rychlost světla
|
||||
- [x] Rychlost kruhové dráhy těsně u Země, asi 7,9 km/s
|
||||
- Rychlost zvuku
|
||||
- Rychlost volného pádu z 1 m
|
||||
> Druhá kosmická rychlost je asi 11,2 km/s.
|
||||
|
||||
## Jaký tvar mají dráhy planet podle Keplera?
|
||||
- Kružnice se Sluncem ve středu vždy
|
||||
- [x] Elipsy a Slunce je v ohnisku
|
||||
- Přímky
|
||||
- Paraboly se Zemí v ohnisku
|
||||
> První Keplerův zákon mluví o elipse a ohnisku.
|
||||
6
content/fyzika/1-rocnik/07-tuhe-teleso.en.md
Normal file
6
content/fyzika/1-rocnik/07-tuhe-teleso.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Rigid body
|
||||
popis: Moment of a force, the lever and the centre of gravity.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: the rigid body
|
||||
nadpis_kvizu: Check rotation
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/1-rocnik/07-tuhe-teleso.md
Normal file
71
content/fyzika/1-rocnik/07-tuhe-teleso.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-1-tuhe-teleso
|
||||
puvodni: fyz.7
|
||||
nazev: Tuhé těleso
|
||||
popis: Moment síly, páka a těžiště.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: tuhé těleso
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si otáčení
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Moment síly
|
||||
*Otáčení*
|
||||
|
||||
- Tuhé těleso nemění působením sil svůj tvar.
|
||||
- Moment síly je M = F·d, kde d je rameno síly.
|
||||
- Rameno je kolmá vzdálenost osy od přímky síly.
|
||||
- Jednotka momentu je newton metr, N·m.
|
||||
|
||||
> Tip: moment je větší, když síla zabírá dál od osy.
|
||||
|
||||
## Rovnováha
|
||||
*Páka*
|
||||
|
||||
- Těleso je v rovnováze, když je výslednice sil i výsledný moment nulový.
|
||||
- Na dvojzvratné páce platí F₁·d₁ = F₂·d₂.
|
||||
- Páka, kladka a nakloněná rovina jsou jednoduché stroje.
|
||||
- Jednoduchý stroj práci neušetří, jen změní velikost síly nebo dráhu.
|
||||
|
||||
> Tip: na páce v rovnováze jsou momenty na obou stranách stejné.
|
||||
|
||||
## Stabilita
|
||||
*Těžiště*
|
||||
|
||||
- Těžiště je působiště tíhové síly.
|
||||
- U stejnorodého pravidelného tělesa je těžiště ve středu.
|
||||
- Stabilní poloha se po vychýlení vrací, labilní se převrací.
|
||||
- Nízké těžiště a široká základna zvětšují stabilitu.
|
||||
|
||||
> Tip: těleso je stabilní, když se po malém vychýlení vrací.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak se počítá moment síly?
|
||||
- M = F / d
|
||||
- [x] M = F·d
|
||||
- M = m·g·h
|
||||
- M = p·V
|
||||
> Delší rameno znamená větší moment při stejné síle.
|
||||
|
||||
## Kdy je páka v rovnováze?
|
||||
- Když jsou síly vždy stejně velké bez ohledu na rameno
|
||||
- [x] Když se momenty na obou stranách rovnají
|
||||
- Když je jedno rameno nulové
|
||||
- Když páka koná práci zdarma
|
||||
> F₁·d₁ = F₂·d₂. Menší silou na delším rameni zvedneme větší náklad.
|
||||
|
||||
## Co je těžiště?
|
||||
- Místo největšího tlaku kapaliny
|
||||
- [x] Působiště tíhové síly
|
||||
- Ohnisko elipsy
|
||||
- Střed elektrického náboje
|
||||
> Těleso se chová, jako by v těžišti působila celá tíha.
|
||||
|
||||
## Která poloha je stabilní?
|
||||
- [x] Po malém vychýlení se těleso vrací
|
||||
- Po malém vychýlení se těleso převrátí
|
||||
- Těleso zůstane v nové poloze vždy
|
||||
- Těžiště je nad bodem dotyku co nejvýš a základna je bod
|
||||
> Labilní poloha se po vychýlení vzdaluje. Volná zůstane, kde je.
|
||||
6
content/fyzika/1-rocnik/08-kapaliny-a-plyny.en.md
Normal file
6
content/fyzika/1-rocnik/08-kapaliny-a-plyny.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Liquids and gases
|
||||
popis: Hydrostatics, Archimedes and Bernoulli.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: fluids
|
||||
nadpis_kvizu: Check pressure in a liquid
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/1-rocnik/08-kapaliny-a-plyny.md
Normal file
71
content/fyzika/1-rocnik/08-kapaliny-a-plyny.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-1-kapaliny-a-plyny
|
||||
puvodni: fyz.8
|
||||
nazev: Kapaliny a plyny
|
||||
popis: Hydrostatika, Archimédés a Bernoulli.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: tekutiny
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si tlak v kapalině
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Hydrostatický tlak
|
||||
*Tlak*
|
||||
|
||||
- Tlak v kapalině způsobený tíhou je p = h·ρ·g.
|
||||
- h je hloubka, ρ je hustota kapaliny.
|
||||
- V téže hloubce je tlak ve všech směrech stejný.
|
||||
- Pascalův zákon: tlak v uzavřené kapalině se šíří všemi směry stejně.
|
||||
|
||||
> Tip: tlak v kapalině roste s hloubkou.
|
||||
|
||||
## Archimédův zákon
|
||||
*Vztlak*
|
||||
|
||||
- Na těleso v tekutině působí vztlaková síla svisle vzhůru.
|
||||
- Vztlak se rovná tíze tekutiny tělesem vytlačené.
|
||||
- Těleso se potápí, když je jeho hustota větší než hustota tekutiny.
|
||||
- Těleso se vznáší, když jsou hustoty stejné.
|
||||
|
||||
> Tip: těleso plave, když se jeho průměrná hustota rovná hustotě kapaliny nebo je menší.
|
||||
|
||||
## Atmosféra a proudění
|
||||
*Plyny*
|
||||
|
||||
- Atmosférický tlak u hladiny moře je přibližně 101,3 kPa.
|
||||
- S výškou atmosférický tlak klesá.
|
||||
- V užší části trubice proudí kapalina rychleji a tlak tam klesá.
|
||||
- Na tom stojí vztlak křídla i rozprašovač.
|
||||
|
||||
> Tip: normální atmosférický tlak je asi 101,3 kPa.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak se počítá hydrostatický tlak?
|
||||
- p = h / ρ
|
||||
- [x] p = h·ρ·g
|
||||
- p = F·S
|
||||
- p = m·v
|
||||
> Hustší kapalina a větší hloubka znamenají větší tlak.
|
||||
|
||||
## Co říká Archimédův zákon?
|
||||
- [x] Vztlak se rovná tíze vytlačené tekutiny
|
||||
- Tlak nezávisí na hloubce
|
||||
- Kapaliny se nedají stlačit vůbec a nemají vztlak
|
||||
- Vztlak působí dolů
|
||||
> Vytlačená tekutina má objem ponořené části tělesa.
|
||||
|
||||
## Kdy se těleso v kapalině potápí?
|
||||
- Když má menší hustotu než kapalina
|
||||
- [x] Když má větší hustotu než kapalina
|
||||
- Když má stejnou hustotu
|
||||
- Když je hladina v klidu
|
||||
> Vznášení je při stejné hustotě. Plování je při menší průměrné hustotě.
|
||||
|
||||
## Jak velký je přibližně normální atmosférický tlak?
|
||||
- 1 Pa
|
||||
- [x] 101 kPa
|
||||
- 9,81 Pa
|
||||
- 6,67·10⁻¹¹ Pa
|
||||
> 1013 hPa je totéž co asi 101,3 kPa.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/01-casticova-stavba.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/01-casticova-stavba.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Particle structure
|
||||
popis: Brownian motion, states of matter and internal energy.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: particles
|
||||
nadpis_kvizu: Check the structure of matter
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/01-casticova-stavba.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/01-casticova-stavba.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-casticova-stavba
|
||||
puvodni: fyz2.1
|
||||
nazev: Částicová stavba
|
||||
popis: Brownův pohyb, skupenství a vnitřní energie.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: částice
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si stavbu látky
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Z čeho je látka
|
||||
*Částice*
|
||||
|
||||
- Látky se skládají z atomů, molekul nebo iontů.
|
||||
- Částice se neuspořádaně pohybují. Tomu říkáme tepelný pohyb.
|
||||
- Mezi částicemi působí přitažlivé i odpudivé síly.
|
||||
- Brownův pohyb a difuze jsou důkazy pohybu částic.
|
||||
|
||||
> Tip: částice se neustále neuspořádaně pohybují.
|
||||
|
||||
## Pevné, kapalné, plynné
|
||||
*Skupenství*
|
||||
|
||||
- V pevné látce částice kmitají kolem rovnovážných poloh.
|
||||
- V kapalině jsou částice blízko, ale mohou se přesouvat.
|
||||
- V plynu se částice pohybují volně a narážejí do stěn.
|
||||
- Plazma je ionizovaný plyn a bývá čtvrté skupenství.
|
||||
|
||||
> Tip: v plynu jsou částice daleko od sebe a nevyplňují stálý tvar.
|
||||
|
||||
## Vnitřní energie
|
||||
*Energie*
|
||||
|
||||
- Vnitřní energie je součet kinetické a potenciální energie částic.
|
||||
- Teplo je energie předaná díky rozdílu teplot.
|
||||
- Práce i teplo mohou vnitřní energii změnit.
|
||||
- Teplota popisuje stav, teplo popisuje děj.
|
||||
|
||||
> Tip: vnitřní energie roste s teplotou.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co dokazuje Brownův pohyb?
|
||||
- Že částice stojí
|
||||
- [x] Že se částice neustále pohybují
|
||||
- Že světlo je vlna
|
||||
- Že tlak nezávisí na teplotě
|
||||
> Pylová zrnka ve vodě poskakují, protože do nich narážejí molekuly.
|
||||
|
||||
## Jak se částice chovají v pevné látce?
|
||||
- Volně létají nádobou
|
||||
- [x] Kmitají kolem rovnovážných poloh
|
||||
- Nemají žádnou energii
|
||||
- Jsou od sebe jako v řídkém plynu
|
||||
> Kapalina teče, plyn vyplní nádobu. Pevná látka drží tvar.
|
||||
|
||||
## Co je teplo?
|
||||
- Stavová veličina stejná jako teplota
|
||||
- [x] Energie předaná díky rozdílu teplot
|
||||
- Hmotnost částic
|
||||
- Tlak nasycené páry
|
||||
> Teplota je stav. Teplo je přenos energie.
|
||||
|
||||
## Co je vnitřní energie?
|
||||
- Jen polohová energie celého tělesa m·g·h
|
||||
- [x] Součet kinetické a potenciální energie částic
|
||||
- Práce tíhové síly
|
||||
- Výkon ohřívače
|
||||
> Zahřátí zvýší kinetickou energii částic, a tím vnitřní energii.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/02-teplota-a-teplo.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/02-teplota-a-teplo.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Temperature and heat
|
||||
popis: The kelvin, specific heat capacity and heat transfer.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: heat
|
||||
nadpis_kvizu: Check temperature and heat
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/02-teplota-a-teplo.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/02-teplota-a-teplo.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-teplota-a-teplo
|
||||
puvodni: fyz2.2
|
||||
nazev: Teplota a teplo
|
||||
popis: Kelvin, měrná tepelná kapacita a šíření tepla.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: teplo
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si teplotu a teplo
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Celsiova a termodynamická
|
||||
*Stupnice*
|
||||
|
||||
- Celsiova teplota má nulu při tání ledu a 100 °C při varu vody za normálního tlaku.
|
||||
- Termodynamická teplota T se měří v kelvinech.
|
||||
- T = t + 273,15. Absolutní nula je 0 K, tedy −273,15 °C.
|
||||
- Částice se při absolutní nule nezastaví úplně, ale klasická teorie tam končí.
|
||||
|
||||
> Tip: 0 °C je 273,15 K. Velikost jednoho stupně je stejná.
|
||||
|
||||
## Kalorimetrická rovnice
|
||||
*Teplo*
|
||||
|
||||
- Teplo přijaté tělesem je Q = m·c·Δt.
|
||||
- c je měrná tepelná kapacita, u vody přibližně 4180 J/(kg·K).
|
||||
- Tepelná kapacita C = m·c říká, kolik tepla ohřeje těleso o 1 K.
|
||||
- V izolované soustavě je teplo odevzdané rovno teplu přijatému.
|
||||
|
||||
> Tip: měrná tepelná kapacita vody je asi 4180 J/(kg·K).
|
||||
|
||||
## Vedení, proudění, záření
|
||||
*Přenos*
|
||||
|
||||
- Vedení přenáší energii srážkami částic, hlavně v pevných látkách.
|
||||
- Proudění přenáší teplo pohybem kapaliny nebo plynu.
|
||||
- Záření přenáší energii elektromagnetickými vlnami i ve vakuu.
|
||||
- Kovy vedou teplo dobře, vzduch a pěnové izolace špatně.
|
||||
|
||||
> Tip: vakuum nevede teplo částicemi, záření jím projde.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Kolik kelvinů je 0 °C?
|
||||
- 0 K
|
||||
- 100 K
|
||||
- [x] 273,15 K
|
||||
- 373,15 K
|
||||
> 100 °C je 373,15 K. Rozdíl 1 °C je stejný jako rozdíl 1 K.
|
||||
|
||||
## Jak se počítá přijaté teplo?
|
||||
- [x] Q = m·c·Δt
|
||||
- Q = m·g·h
|
||||
- Q = ½·m·v²
|
||||
- Q = p·V
|
||||
> Δt je změna teploty. Větší hmotnost i větší c znamenají více tepla.
|
||||
|
||||
## Jaká je přibližně měrná tepelná kapacita vody?
|
||||
- [x] 4180 J/(kg·K)
|
||||
- 9,81 J/(kg·K)
|
||||
- 101 J/(kg·K)
|
||||
- 3·10⁸ J/(kg·K)
|
||||
> Voda má velkou měrnou tepelnou kapacitu, proto se ohřívá pomalu.
|
||||
|
||||
## Který přenos tepla funguje i ve vakuu?
|
||||
- Vedení
|
||||
- Proudění
|
||||
- [x] Záření
|
||||
- Difuzi částic
|
||||
> Vedení a proudění potřebují látku. Záření ne.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/03-kalorimetrie.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/03-kalorimetrie.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Calorimetry
|
||||
popis: Mixing, latent heat and the first law.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: calorimetry
|
||||
nadpis_kvizu: Check heat exchange
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/03-kalorimetrie.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/03-kalorimetrie.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-kalorimetrie
|
||||
puvodni: fyz2.3
|
||||
nazev: Kalorimetrie
|
||||
popis: Směšování, skupenské teplo a první zákon.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: kalorimetrie
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si tepelnou výměnu
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Směšovací rovnice
|
||||
*Kalorimetr*
|
||||
|
||||
- V izolované soustavě platí Q odevzdané = Q přijaté.
|
||||
- Při smíchání dvou dávek téže kapaliny je m₁·c·(t₁ − t) = m₂·c·(t − t₂).
|
||||
- c se u stejné látky zkrátí.
|
||||
- Kalorimetr sám také přijme část tepla. Přesný výpočet s ním počítá.
|
||||
|
||||
> Tip: teplejší těleso teplo odevzdá, chladnější přijme.
|
||||
|
||||
## Teplo bez změny teploty
|
||||
*Skupenství*
|
||||
|
||||
- Skupenské teplo tání je Lt = m·lt.
|
||||
- Skupenské teplo varu je Lv = m·lv.
|
||||
- Měrné skupenské teplo tání ledu je asi 334 kJ/kg.
|
||||
- Měrné skupenské teplo varu vody je asi 2,26 MJ/kg.
|
||||
|
||||
> Tip: při tání a varu se teplota čisté látky nemění.
|
||||
|
||||
## Zákon zachování
|
||||
*1. věta*
|
||||
|
||||
- První termodynamická věta: ΔU = W + Q.
|
||||
- Znaménka závisí na dohodě, škola často bere teplo přijaté a práci vykonanou na soustavě.
|
||||
- Energie nevzniká ani nezaniká, jen se přeměňuje.
|
||||
- Stroj nemůže trvale konat práci bez přísunu energie.
|
||||
|
||||
> Tip: perpetuum mobile prvního druhu odporuje první větě.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co platí v izolované soustavě při výměně tepla?
|
||||
- Teplo odevzdané je větší než přijaté
|
||||
- [x] Teplo odevzdané se rovná teplu přijatému
|
||||
- Teplota obou těles zůstane původní
|
||||
- Hmotnost se zdvojnásobí
|
||||
> Kalorimetrická rovnice z toho přímo vychází.
|
||||
|
||||
## Co se děje s teplotou čisté látky při tání?
|
||||
- Stoupá rovnoměrně
|
||||
- [x] Nemění se, dokud látka taje
|
||||
- Klesá k absolutní nule
|
||||
- Skáče o 100 K
|
||||
> Dodávané teplo při tání rozrušuje vazby, nezvedá teplotu.
|
||||
|
||||
## Jak se počítá skupenské teplo tání?
|
||||
- Lt = m·c·Δt
|
||||
- [x] Lt = m·lt
|
||||
- Lt = p·V
|
||||
- Lt = ½·m·v²
|
||||
> lt je měrné skupenské teplo tání. U ledu asi 334 kJ/kg.
|
||||
|
||||
## Co říká první termodynamická věta?
|
||||
- Teplo se nedá nikam předat
|
||||
- [x] Změna vnitřní energie souvisí s teplem a prací
|
||||
- Teplota je vždy 273 K
|
||||
- Účinnost tepelného stroje je 100 %
|
||||
> Druhá věta omezuje, kolik tepla lze proměnit v práci.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/04-idealni-plyn.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/04-idealni-plyn.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Ideal gas
|
||||
popis: The equation of state and processes.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: gases
|
||||
nadpis_kvizu: Check the equation of state
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/04-idealni-plyn.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/04-idealni-plyn.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-idealni-plyn
|
||||
puvodni: fyz2.4
|
||||
nazev: Ideální plyn
|
||||
popis: Stavová rovnice a děje.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: plyn
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si stavovou rovnici
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Ideální plyn
|
||||
*Model*
|
||||
|
||||
- Ideální plyn má zanedbatelný vlastní objem částic a srážky bez ztráty kinetické energie.
|
||||
- Stavová rovnice je p·V = n·R·T.
|
||||
- R je molární plynová konstanta, asi 8,31 J/(mol·K).
|
||||
- T v této rovnici musí být v kelvinech.
|
||||
|
||||
> Tip: stavová rovnice je p·V = n·R·T.
|
||||
|
||||
## Izochorický, izobarický, izotermický
|
||||
*Děje*
|
||||
|
||||
- Izochorický děj má stálý objem. Platí p / T = konst.
|
||||
- Izobarický děj má stálý tlak. Platí V / T = konst.
|
||||
- Izotermický děj má stálou teplotu. Platí p·V = konst.
|
||||
- Adiabatický děj nevyměňuje teplo s okolím.
|
||||
|
||||
> Tip: izotermický děj má stálou teplotu, proto p·V je konstantní.
|
||||
|
||||
## Odkud se bere
|
||||
*Tlak plynu*
|
||||
|
||||
- Tlak plynu vzniká nárazy částic na stěnu.
|
||||
- Střední kinetická energie částice je úměrná termodynamické teplotě.
|
||||
- Normální podmínky jsou 0 °C a normální atmosférický tlak.
|
||||
- Reálný plyn se ideálnímu blíží při nízkém tlaku a vyšší teplotě.
|
||||
|
||||
> Tip: vyšší teplota znamená rychlejší částice a větší tlak.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak zní stavová rovnice ideálního plynu?
|
||||
- [x] p·V = n·R·T
|
||||
- p / V = T
|
||||
- Q = m·c·Δt
|
||||
- F = m·a
|
||||
> n je látkové množství, R ≈ 8,31 J/(mol·K).
|
||||
|
||||
## Co je stálé při izotermickém ději?
|
||||
- Objem
|
||||
- Tlak
|
||||
- [x] Teplota
|
||||
- Hmotnost částice
|
||||
> Boylův-Mariottův zákon: p·V = konst. při stálé teplotě.
|
||||
|
||||
## Co platí při izochorickém ději?
|
||||
- V / T = konst.
|
||||
- [x] p / T = konst.
|
||||
- p·V = konst.
|
||||
- p·T = V
|
||||
> Izochorický znamená stálý objem. Zahřátí zvedne tlak.
|
||||
|
||||
## V jakých jednotkách musí být T ve stavové rovnici?
|
||||
- Ve stupních Celsia
|
||||
- [x] V kelvinech
|
||||
- Ve wattech
|
||||
- V pascalech
|
||||
> Dosazení Celsiovy teploty do p·V = n·R·T je chyba.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/05-pevne-latky-a-kapaliny.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/05-pevne-latky-a-kapaliny.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Solids and liquids
|
||||
popis: Hooke, expansion and surface tension.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: materials
|
||||
nadpis_kvizu: Check deformation and surfaces
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/05-pevne-latky-a-kapaliny.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/05-pevne-latky-a-kapaliny.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-pevne-latky-a-kapaliny
|
||||
puvodni: fyz2.5
|
||||
nazev: Pevné látky a kapaliny
|
||||
popis: Hooke, roztažnost a povrchové napětí.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: látky
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si deformaci a povrch
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Hookův zákon
|
||||
*Deformace*
|
||||
|
||||
- Deformace je změna tvaru nebo objemu.
|
||||
- Pružná deformace zmizí, až síla přestane působit.
|
||||
- Tvárná deformace zůstane.
|
||||
- Hookův zákon: F = k·Δl. k je tuhost.
|
||||
|
||||
> Tip: v pružné oblasti je prodloužení úměrné síle.
|
||||
|
||||
## Pevné látky
|
||||
*Krystal*
|
||||
|
||||
- Krystal má částice v pravidelné mřížce.
|
||||
- Amorfní látka, třeba sklo, pravidelnou mřížku na velkou vzdálenost nemá.
|
||||
- Teplotní roztažnost zvětšuje rozměry při zahřátí.
|
||||
- Dilatace mostů a kolejí počítá s mezerami.
|
||||
|
||||
> Tip: amorfní látka nemá pravidelnou mřížku v celém objemu.
|
||||
|
||||
## Kapaliny
|
||||
*Povrch*
|
||||
|
||||
- Povrchová vrstva kapaliny se chová jako tenká blána.
|
||||
- Povrchové napětí stahuje povrch na co nejmenší obsah.
|
||||
- Kapilární elevace zvedá smáčivou kapalinu v úzké trubici.
|
||||
- Kapilární deprese stahuje nesmáčivou kapalinu, třeba rtuť ve skle.
|
||||
|
||||
> Tip: kapka je kulatá, protože povrchová vrstva se stahuje.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co říká Hookův zákon v pružné oblasti?
|
||||
- [x] Síla je úměrná prodloužení
|
||||
- Síla je úměrná druhé mocnině prodloužení vždy
|
||||
- Deformace je vždy trvalá
|
||||
- Tlak nezávisí na síle
|
||||
> Za mezí pružnosti už závislost není přímá a těleso se nevrátí.
|
||||
|
||||
## Čím se krystal liší od amorfní látky?
|
||||
- Nemá částice
|
||||
- [x] Má pravidelnou mřížku
|
||||
- Nemá teplotní roztažnost
|
||||
- Je vždy plyn
|
||||
> Sklo je typická amorfní látka. Sůl je krystal.
|
||||
|
||||
## Proč má kapka kulový tvar?
|
||||
- [x] Protože povrchová vrstva stahuje povrch
|
||||
- Protože v kapalině není tlak
|
||||
- Protože kapka je krystal
|
||||
- Protože Hookův zákon platí jen pro koule
|
||||
> Koule má při daném objemu nejmenší povrch.
|
||||
|
||||
## Co je kapilární elevace?
|
||||
- Pokles nesmáčivé kapaliny
|
||||
- [x] Vzestup smáčivé kapaliny v úzké trubici
|
||||
- Var při nízkém tlaku
|
||||
- Trvalá deformace
|
||||
> Deprese je pokles, třeba rtuti. Elevace je vzestup, třeba vody.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/06-zmeny-skupenstvi.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/06-zmeny-skupenstvi.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Changes of state
|
||||
popis: Melting, boiling and humidity.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: states of matter
|
||||
nadpis_kvizu: Check melting and boiling
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/06-zmeny-skupenstvi.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/06-zmeny-skupenstvi.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-zmeny-skupenstvi
|
||||
puvodni: fyz2.6
|
||||
nazev: Změny skupenství
|
||||
popis: Tání, var a vlhkost vzduchu.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: skupenství
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si tání a var
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Pevná látka a kapalina
|
||||
*Tání a tuhnutí*
|
||||
|
||||
- Tání mění pevnou látku na kapalinu při teplotě tání.
|
||||
- Tuhnutí je opačný děj a u čisté látky probíhá při stejné teplotě.
|
||||
- Příměsi teplotu tání obvykle snižují.
|
||||
- Led potřebuje skupenské teplo tání, proto směs ledu a vody drží 0 °C.
|
||||
|
||||
> Tip: teplota tání a teplota tuhnutí téže látky jsou stejné.
|
||||
|
||||
## Var a pára
|
||||
*Vypařování*
|
||||
|
||||
- Vypařování probíhá z povrchu při každé teplotě.
|
||||
- Var probíhá v celém objemu při teplotě varu.
|
||||
- Sytá pára je v rovnováze se svou kapalinou.
|
||||
- Nižší vnější tlak znamená nižší teplotu varu.
|
||||
|
||||
> Tip: var nastane, když se tlak syté páry rovná vnějšímu tlaku.
|
||||
|
||||
## Pára ve vzduchu
|
||||
*Vlhkost*
|
||||
|
||||
- Absolutní vlhkost udává hmotnost vodní páry v objemu vzduchu.
|
||||
- Relativní vlhkost je podíl tlaku páry a tlaku syté páry při dané teplotě.
|
||||
- Rosný bod je teplota, při které se pára ve vzduchu stane sytou.
|
||||
- Kondenzace je vznik kapaliny z páry.
|
||||
|
||||
> Tip: relativní vlhkost 100 % znamená, že pára je sytá.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Při jaké teplotě tuhne čistá voda za normálního tlaku?
|
||||
- Při 100 °C
|
||||
- [x] Při 0 °C
|
||||
- Při −273,15 °C
|
||||
- Při teplotě varu rtuti
|
||||
> Tání a tuhnutí čisté vody jsou při 0 °C. Var je při 100 °C.
|
||||
|
||||
## Čím se var liší od vypařování?
|
||||
- Var probíhá jen na povrchu a při každé teplotě
|
||||
- [x] Var probíhá v celém objemu při teplotě varu
|
||||
- Var nepotřebuje skupenské teplo
|
||||
- Vypařování nastane jen při 100 °C
|
||||
> Vypařování je povrchové a děje se i pod teplotou varu.
|
||||
|
||||
## Kdy nastane var?
|
||||
- [x] Když je tlak syté páry roven vnějšímu tlaku
|
||||
- Když je relativní vlhkost nulová
|
||||
- Když klesne teplota k rosnému bodu
|
||||
- Když je látka amorfní
|
||||
> Na horách je nižší tlak, proto voda vře při nižší teplotě.
|
||||
|
||||
## Co je relativní vlhkost 100 %?
|
||||
- Ve vzduchu není žádná pára
|
||||
- [x] Pára ve vzduchu je sytá
|
||||
- Teplota je 100 °C
|
||||
- Tlak je 100 Pa
|
||||
> Rosný bod je teplota, při níž relativní vlhkost dosáhne 100 %.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/07-mechanicke-kmitani.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/07-mechanicke-kmitani.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Mechanical oscillations
|
||||
popis: The spring, the pendulum and resonance.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: oscillations
|
||||
nadpis_kvizu: Check the oscillator
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/07-mechanicke-kmitani.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/07-mechanicke-kmitani.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-mechanicke-kmitani
|
||||
puvodni: fyz2.7
|
||||
nazev: Mechanické kmitání
|
||||
popis: Pružina, kyvadlo a rezonance.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: kmity
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si oscilátor
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Perioda a frekvence
|
||||
*Oscilátor*
|
||||
|
||||
- Kmitání je pohyb, který se po periodě opakuje.
|
||||
- Perioda T je doba jednoho kmitu. Frekvence f = 1 / T.
|
||||
- Jednotka frekvence je hertz, Hz.
|
||||
- Harmonické kmitání popisuje sinus nebo kosinus.
|
||||
|
||||
> Tip: frekvence je převrácená hodnota periody.
|
||||
|
||||
## Pružina a kyvadlo
|
||||
*Dva oscilátory*
|
||||
|
||||
- Pružinový oscilátor má T = 2π·√(m / k).
|
||||
- Matematické kyvadlo má pro malé výchylky T = 2π·√(l / g).
|
||||
- Delší kyvadlo kmitá pomaleji.
|
||||
- Větší g znamená kratší periodu kyvadla.
|
||||
|
||||
> Tip: perioda kyvadla nezávisí na hmotnosti závaží.
|
||||
|
||||
## Vlastní a nucené kmitání
|
||||
*Rezonance*
|
||||
|
||||
- Vlastní frekvence patří volnému oscilátoru.
|
||||
- Nucené kmitání udržuje vnější síla.
|
||||
- Při rezonanci amplituda silně vzroste.
|
||||
- Tlumení energii kmitů odebírá a amplitudu zmenšuje.
|
||||
|
||||
> Tip: rezonance nastane, když budicí frekvence souhlasí s vlastní.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak spolu souvisí frekvence a perioda?
|
||||
- f = T
|
||||
- [x] f = 1 / T
|
||||
- f = T²
|
||||
- f = 2π·T
|
||||
> 10 Hz znamená 10 kmitů za sekundu, perioda je 0,1 s.
|
||||
|
||||
## Na čem závisí perioda matematického kyvadla?
|
||||
- Na hmotnosti závaží a na barvě
|
||||
- [x] Na délce a na tíhovém zrychlení
|
||||
- Jen na amplitudě při velkých úhlech jako jediném údaji
|
||||
- Na tlaku vzduchu jako na hlavní veličině
|
||||
> Vzorec T = 2π·√(l / g) hmotnost neobsahuje.
|
||||
|
||||
## Jak se změní perioda, když kyvadlo prodloužíme?
|
||||
- Zkrátí se
|
||||
- [x] Prodlouží se
|
||||
- Nezmění se
|
||||
- Stane se nulovou
|
||||
> Pod odmocninou je délka. Delší l znamená větší T.
|
||||
|
||||
## Kdy nastane rezonance?
|
||||
- [x] Když je budicí frekvence rovna vlastní frekvenci
|
||||
- Když je tlumení nekonečné
|
||||
- Když oscilátor stojí
|
||||
- Když je perioda rovna vlnové délce
|
||||
> Rezonance může stavbu nebo most rozkmitat nebezpečně.
|
||||
6
content/fyzika/2-rocnik/08-vlneni-a-zvuk.en.md
Normal file
6
content/fyzika/2-rocnik/08-vlneni-a-zvuk.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Waves and sound
|
||||
popis: Wavelength, frequency and audible sound.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: sound
|
||||
nadpis_kvizu: Check waves
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/2-rocnik/08-vlneni-a-zvuk.md
Normal file
71
content/fyzika/2-rocnik/08-vlneni-a-zvuk.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-2-vlneni-a-zvuk
|
||||
puvodni: fyz2.8
|
||||
nazev: Vlnění a zvuk
|
||||
popis: Vlnová délka, frekvence a slyšitelný zvuk.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: zvuk
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si vlnění
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Vlnová délka
|
||||
*Vlna*
|
||||
|
||||
- Vlnění přenáší energii, ne látku jako celek.
|
||||
- Vlnová délka λ je vzdálenost dvou sousedních bodů ve stejné fázi.
|
||||
- Rychlost vlny je v = λ·f.
|
||||
- Postupné vlnění se šíří prostředím. Stojaté vzniká skládáním.
|
||||
|
||||
> Tip: v = λ·f platí pro každou vlnu.
|
||||
|
||||
## Příčné a podélné
|
||||
*Druhy*
|
||||
|
||||
- U příčného vlnění kmitají částice kolmo ke směru šíření.
|
||||
- U podélného vlnění kmitají ve směru šíření.
|
||||
- Na hladině vody je vlnění příčné, zvuk v plynu podélný.
|
||||
- Odraz, lom a ohyb patří k vlnění obecně.
|
||||
|
||||
> Tip: zvuk ve vzduchu je podélné vlnění.
|
||||
|
||||
## Výška, hlasitost, barva
|
||||
*Zvuk*
|
||||
|
||||
- Zvuk je mechanické vlnění, které vnímáme sluchem.
|
||||
- Výška tónu odpovídá frekvenci. Hlasitost souvisí s amplitudou.
|
||||
- Infrazvuk je pod 20 Hz, ultrazvuk nad 20 kHz.
|
||||
- Ve vzduchu při pokojové teplotě je rychlost zvuku asi 340 m/s.
|
||||
|
||||
> Tip: zdravé ucho slyší zhruba od 20 Hz do 20 kHz.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak se počítá rychlost vlny?
|
||||
- v = λ / f
|
||||
- [x] v = λ·f
|
||||
- v = f / λ
|
||||
- v = T·λ²
|
||||
> Vyšší frekvence při stejné rychlosti znamená kratší vlnovou délku.
|
||||
|
||||
## Jaké vlnění je zvuk ve vzduchu?
|
||||
- Příčné elektromagnetické
|
||||
- [x] Podélné mechanické
|
||||
- Stojaté jen na hladině
|
||||
- Příčné jako světlo
|
||||
> Světlo je příčné elektromagnetické. Zvuk potřebuje látkové prostředí.
|
||||
|
||||
## Které frekvence člověk obvykle slyší?
|
||||
- [x] Od 20 Hz do 20 kHz
|
||||
- Jen nad 20 kHz
|
||||
- Jen pod 20 Hz
|
||||
- Od 340 Hz do 340 kHz
|
||||
> Pod 20 Hz je infrazvuk, nad 20 kHz ultrazvuk.
|
||||
|
||||
## Jak rychle se šíří zvuk ve vzduchu při pokojové teplotě?
|
||||
- [x] Asi 340 m/s
|
||||
- Asi 3·10⁸ m/s
|
||||
- Asi 9,81 m/s
|
||||
- Asi 1500 km/s
|
||||
> Ve vodě je zvuk rychlejší, zhruba 1500 m/s. Světlo má 3·10⁸ m/s.
|
||||
6
content/fyzika/3-rocnik/01-elektricky-naboj-a-pole.en.md
Normal file
6
content/fyzika/3-rocnik/01-elektricky-naboj-a-pole.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Electric charge and field
|
||||
popis: Coulomb's law and voltage.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: charge
|
||||
nadpis_kvizu: Check the electric field
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/3-rocnik/01-elektricky-naboj-a-pole.md
Normal file
71
content/fyzika/3-rocnik/01-elektricky-naboj-a-pole.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-3-elektricky-naboj-a-pole
|
||||
puvodni: fyz3.1
|
||||
nazev: Elektrický náboj a pole
|
||||
popis: Coulombův zákon a napětí.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: náboj
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si elektrické pole
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Dva druhy
|
||||
*Náboj*
|
||||
|
||||
- Elektrický náboj je kladný nebo záporný.
|
||||
- Elementární náboj je e ≈ 1,6·10⁻¹⁹ C.
|
||||
- Náboj se zachovává a je celistvým násobkem e.
|
||||
- Třením se náboje rozdělují, nevznikají z ničeho.
|
||||
|
||||
> Tip: souhlasné náboje se odpuzují, nesouhlasné přitahují.
|
||||
|
||||
## Síla mezi náboji
|
||||
*Coulomb*
|
||||
|
||||
- Coulombův zákon: Fe = k·|Q₁·Q₂| / r².
|
||||
- k je asi 9·10⁹ N·m²/C².
|
||||
- Vodič má volné náboje, izolant je nemá.
|
||||
- Elektrické pole je kolem každého náboje.
|
||||
|
||||
> Tip: síla klesá s druhou mocninou vzdálenosti.
|
||||
|
||||
## Intenzita a napětí
|
||||
*Pole*
|
||||
|
||||
- Intenzita E = F / q ukazuje sílu na kladný jednotkový náboj.
|
||||
- Homogenní pole má všude stejnou intenzitu, třeba mezi deskami.
|
||||
- Napětí U = W / Q. Jednotka je volt.
|
||||
- Ekvipotenciální hladina je množina bodů se stejným potenciálem.
|
||||
|
||||
> Tip: napětí je práce na jednotkový náboj.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak na sebe působí souhlasné náboje?
|
||||
- Přitahují se
|
||||
- [x] Odpuzují se
|
||||
- Nepůsobí
|
||||
- Jen při stejné hmotnosti
|
||||
> Nesouhlasné náboje se přitahují. Neutrální těleso má vyrovnané náboje.
|
||||
|
||||
## Jak velký je elementární náboj?
|
||||
- [x] Asi 1,6·10⁻¹⁹ C
|
||||
- Asi 9·10⁹ C
|
||||
- 1 C přesně jako proton
|
||||
- Asi 6,67·10⁻¹¹ C
|
||||
> Proton má +e, elektron −e. Coulomb je velmi velký náboj.
|
||||
|
||||
## Jak závisí Coulombova síla na vzdálenosti?
|
||||
- Přímo úměrně
|
||||
- [x] Nepřímo úměrně druhé mocnině vzdálenosti
|
||||
- Nezávisí na ní
|
||||
- Přímo úměrně druhé mocnině
|
||||
> Stejný tvar má i gravitační zákon, jen konstanta je jiná.
|
||||
|
||||
## Co je elektrické napětí?
|
||||
- Síla na jednotkovou hmotnost
|
||||
- [x] Práce na jednotkový náboj
|
||||
- Náboj za čas
|
||||
- Odpor krát plocha
|
||||
> 1 V = 1 J/C. Intenzita se měří v N/C nebo V/m.
|
||||
6
content/fyzika/3-rocnik/02-proud-v-kovech.en.md
Normal file
6
content/fyzika/3-rocnik/02-proud-v-kovech.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Current in metals
|
||||
popis: Ohm's law and resistance.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: current
|
||||
nadpis_kvizu: Check Ohm's law
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/3-rocnik/02-proud-v-kovech.md
Normal file
71
content/fyzika/3-rocnik/02-proud-v-kovech.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-3-proud-v-kovech
|
||||
puvodni: fyz3.2
|
||||
nazev: Proud v kovech
|
||||
popis: Ohmův zákon a odpor.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: proud
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si Ohmův zákon
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Náboj v pohybu
|
||||
*Proud*
|
||||
|
||||
- Elektrický proud je usměrněný pohyb nabitých částic.
|
||||
- Proud I = Q / t. Jednotka je ampér.
|
||||
- V kovech proud nesou volné elektrony.
|
||||
- Dohodnutý směr proudu je opačný než směr pohybu elektronů.
|
||||
|
||||
> Tip: dohodnutý směr proudu je směr pohybu kladného náboje.
|
||||
|
||||
## Odpor
|
||||
*Ohm*
|
||||
|
||||
- Ohmův zákon pro část obvodu: U = R·I.
|
||||
- Odpor R závisí na materiálu, délce a průřezu.
|
||||
- R = ρ·l / S. ρ je měrný elektrický odpor.
|
||||
- S rostoucí teplotou odpor kovů obvykle roste.
|
||||
|
||||
> Tip: větší délka vodiče znamená větší odpor, větší průřez menší.
|
||||
|
||||
## Svorkové napětí
|
||||
*Zdroj*
|
||||
|
||||
- Zdroj má elektromotorické napětí a vnitřní odpor.
|
||||
- Svorkové napětí je menší než elektromotorické, když obvodem teče proud.
|
||||
- Zkrat je spojení s velmi malým odporem. Proud je nebezpečně velký.
|
||||
- Ampérmetr se řadí sériově, voltmetr paralelně.
|
||||
|
||||
> Tip: vnitřní odpor zdroje snižuje napětí při odběru proudu.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak se počítá proud?
|
||||
- I = Q·t
|
||||
- [x] I = Q / t
|
||||
- I = U·R
|
||||
- I = R / U
|
||||
> Ampér je coulomb za sekundu.
|
||||
|
||||
## Jak zní Ohmův zákon pro část obvodu?
|
||||
- U = R / I
|
||||
- [x] U = R·I
|
||||
- U = I / R
|
||||
- R = U·I
|
||||
> Odpor je U/I. Větší odpor při stejném napětí znamená menší proud.
|
||||
|
||||
## Kdy má kovový vodič větší odpor?
|
||||
- Když je kratší a tlustší
|
||||
- [x] Když je delší a tenčí
|
||||
- Když má větší průřez při stejné délce
|
||||
- Když je z látky s nulovým měrným odporem
|
||||
> R = ρ·l / S. Měrný odpor ρ je vlastnost látky.
|
||||
|
||||
## Jak se zapojuje ampérmetr?
|
||||
- Paralelně ke spotřebiči
|
||||
- [x] Sériově do obvodu
|
||||
- Jen místo voltmetru paralelně
|
||||
- Mimo obvod
|
||||
> Voltmetr má mít velký odpor a měří napětí vedle spotřebiče.
|
||||
6
content/fyzika/3-rocnik/03-elektricke-obvody.en.md
Normal file
6
content/fyzika/3-rocnik/03-elektricke-obvody.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Electric circuits
|
||||
popis: Series and parallel connection, power.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: circuits
|
||||
nadpis_kvizu: Check the connections
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/3-rocnik/03-elektricke-obvody.md
Normal file
71
content/fyzika/3-rocnik/03-elektricke-obvody.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-3-elektricke-obvody
|
||||
puvodni: fyz3.3
|
||||
nazev: Elektrické obvody
|
||||
popis: Sériové a paralelní spojení, výkon.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: obvody
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si zapojení
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Sériově a paralelně
|
||||
*Spojení*
|
||||
|
||||
- Při sériovém spojení je proud stejný a napětí se sčítají.
|
||||
- Výsledný odpor sériově je R = R₁ + R₂ + …
|
||||
- Při paralelním spojení je napětí stejné a proudy se sčítají.
|
||||
- Pro dva paralelní odpory je 1/R = 1/R₁ + 1/R₂.
|
||||
|
||||
> Tip: sériově se odpory sčítají, proud je všude stejný.
|
||||
|
||||
## Uzly a smyčky
|
||||
*Kirchhoff*
|
||||
|
||||
- První Kirchhoffův zákon je o proudu v uzlu.
|
||||
- Druhý Kirchhoffův zákon: součet napětí ve smyčce je nulový.
|
||||
- Zdroj ve smyčce dodává napětí, spotřebiče ho ubírají.
|
||||
- Zákony stačí na jednoduché obvody se dvěma smyčkami.
|
||||
|
||||
> Tip: v uzlu je součet přitékajících proudů roven součtu odtékajících.
|
||||
|
||||
## Práce proudu
|
||||
*Výkon*
|
||||
|
||||
- Práce elektrického proudu je W = U·I·t.
|
||||
- Příkon je P = U·I = R·I² = U² / R.
|
||||
- Kilowatthodina je jednotka energie, ne výkonu.
|
||||
- Jouleovo teplo ve vodiči je Q = R·I²·t.
|
||||
|
||||
> Tip: příkon je P = U·I.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jaký je výsledný odpor dvou sériově spojených rezistorů?
|
||||
- [x] R = R₁ + R₂
|
||||
- 1/R = 1/R₁ + 1/R₂
|
||||
- R = R₁·R₂
|
||||
- R = R₁ / R₂
|
||||
> Paralelní spojení výsledný odpor zmenší. Dva stejné paralelně dají polovinu.
|
||||
|
||||
## Co je stejné na paralelně spojených spotřebičích?
|
||||
- Proud každým z nich
|
||||
- [x] Napětí
|
||||
- Odpor každého z nich
|
||||
- Jouleovo teplo bez ohledu na odpor
|
||||
> Větší odpor při stejném napětí bere menší proud.
|
||||
|
||||
## Co říká první Kirchhoffův zákon?
|
||||
- Součet napětí ve smyčce je nula
|
||||
- [x] Součet proudů v uzlu je nula
|
||||
- Odpor roste s teplotou
|
||||
- Výkon je U děleno I
|
||||
> Druhý zákon se týká napětí ve smyčce.
|
||||
|
||||
## Jak se počítá elektrická práce?
|
||||
- W = F·s
|
||||
- [x] W = U·I·t
|
||||
- W = R / I
|
||||
- W = Q·c·Δt
|
||||
> 1 kWh = 3,6·10⁶ J. Příkon ve wattech je U·I.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Semiconductors, liquids and gases
|
||||
popis: The diode, electrolysis and discharge.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: conduction
|
||||
nadpis_kvizu: Check semiconductors and ions
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/3-rocnik/04-polovodice-kapaliny-a-plyny.md
Normal file
71
content/fyzika/3-rocnik/04-polovodice-kapaliny-a-plyny.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-3-polovodice-kapaliny-a-plyny
|
||||
puvodni: fyz3.4
|
||||
nazev: Polovodiče, kapaliny a plyny
|
||||
popis: Dioda, elektrolýza a výboj.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: vodivost
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si polovodiče a ionty
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Vlastní a příměsová vodivost
|
||||
*Polovodič*
|
||||
|
||||
- Polovodič má vodivost mezi vodičem a izolantem.
|
||||
- S teplotou jeho odpor obvykle klesá, na rozdíl od kovu.
|
||||
- Typ N má příměs s volnými elektrony, typ P s dírami.
|
||||
- Přechod PN je základ diody. V závěrném směru téměř nevede.
|
||||
|
||||
> Tip: dioda vede proud hlavně v propustném směru.
|
||||
|
||||
## Elektrolyt
|
||||
*Kapaliny*
|
||||
|
||||
- Elektrolyt je roztok nebo tavenina, která vede proud ionty.
|
||||
- Kationty putují ke katodě, anionty k anodě.
|
||||
- Elektrolýza vylučuje látku na elektrodách.
|
||||
- Hmotnost vyloučené látky je úměrná náboji, který prošel.
|
||||
|
||||
> Tip: v elektrolytu nesou proud ionty, ne volné elektrony jako v kovu.
|
||||
|
||||
## Výboj
|
||||
*Plyny*
|
||||
|
||||
- Samostatný výboj udržuje ionizaci sám, nesamostatný potřebuje vnější ionizátor.
|
||||
- Jiskra, oblouk a doutnavý výboj jsou druhy výboje.
|
||||
- Blesk je jiskrový výboj v atmosféře.
|
||||
- Výbojka a zářivka využívají záření výboje v plynu.
|
||||
|
||||
> Tip: plyn za běžných podmínek nevede, dokud se neionizuje.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak se s teplotou obvykle mění odpor polovodiče?
|
||||
- Roste jako u kovu
|
||||
- [x] Klesá
|
||||
- Nemění se
|
||||
- Skokem se stane nulovým vždy
|
||||
> Termistor s klesajícím odporem při zahřátí je typické užití.
|
||||
|
||||
## Co je polovodič typu N?
|
||||
- Má převahu děr
|
||||
- [x] Má převahu volných elektronů z příměsi
|
||||
- Je izolant bez náboje
|
||||
- Vede jen ionty
|
||||
> Typ P má díry. Dioda je jeden přechod PN.
|
||||
|
||||
## Čím je nesen proud v elektrolytu?
|
||||
- Jen volnými elektrony jako v mědi
|
||||
- [x] Ionty
|
||||
- Fotony
|
||||
- Neutrony
|
||||
> Katoda přitahuje kationty. Faradayův zákon váže hmotnost a náboj.
|
||||
|
||||
## Kdy plyn začne výrazně vést proud?
|
||||
- [x] Až když je ionizovaný
|
||||
- Vždy stejně jako kov
|
||||
- Jen pod absolutní nulou
|
||||
- Jen když je to vakuum bez částic
|
||||
> Nesamostatný výboj zanikne, když zmizí vnější ionizátor.
|
||||
6
content/fyzika/3-rocnik/05-magneticke-pole.en.md
Normal file
6
content/fyzika/3-rocnik/05-magneticke-pole.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Magnetic field
|
||||
popis: Field lines and the force on a wire.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: magnetism
|
||||
nadpis_kvizu: Check the magnetic field
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/3-rocnik/05-magneticke-pole.md
Normal file
71
content/fyzika/3-rocnik/05-magneticke-pole.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-3-magneticke-pole
|
||||
puvodni: fyz3.5
|
||||
nazev: Magnetické pole
|
||||
popis: Indukční čáry a síla na vodič.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: magnetismus
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si magnetické pole
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Pole magnetu
|
||||
*Magnet*
|
||||
|
||||
- Souhlasné magnetické póly se odpuzují, nesouhlasné přitahují.
|
||||
- Severní pól střelky ukazuje k jižnímu magnetickému pólu Země.
|
||||
- Magnetické indukční čáry jsou uzavřené.
|
||||
- Zemské pole odklání část nabitých částic z vesmíru.
|
||||
|
||||
> Tip: souhlasné póly se odpuzují.
|
||||
|
||||
## Magnetické pole vodiče
|
||||
*Proud*
|
||||
|
||||
- Kolem přímého vodiče s proudem jsou indukční čáry kružnice.
|
||||
- Cívka, solenoid, má uvnitř téměř homogenní pole.
|
||||
- Na vodič s proudem v magnetickém poli působí síla F = B·I·l·sin α.
|
||||
- B je magnetická indukce. Jednotka je tesla, T.
|
||||
|
||||
> Tip: cívka s proudem se chová jako magnet.
|
||||
|
||||
## Motor a měřidlo
|
||||
*Užití*
|
||||
|
||||
- Stejnosměrný motor využívá sílu na závit s proudem v magnetickém poli.
|
||||
- Komutátor mění směr proudu v závitu, aby se točil dál.
|
||||
- Částice s nábojem v magnetickém poli zatáčí, pokud má složku rychlosti kolmou k poli.
|
||||
- Magnetický záznam a elektromagnet jsou běžné užití pole.
|
||||
|
||||
> Tip: elektromotor mění elektrickou energii na pohybovou.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jaký tvar mají magnetické indukční čáry?
|
||||
- Začínají na severním pólu a končí v nekonečnu jako přímky
|
||||
- [x] Jsou uzavřené
|
||||
- Jsou vždy rovnoběžné s vodičem
|
||||
- Existují jen ve vakuu
|
||||
> Elektrické siločáry začínají a končí na nábojích. Magnetické jsou uzavřené.
|
||||
|
||||
## Jak se počítá síla na přímý vodič s proudem v magnetickém poli?
|
||||
- [x] F = B·I·l·sin α
|
||||
- F = k·Q₁·Q₂ / r²
|
||||
- F = m·g
|
||||
- F = U / R
|
||||
> Když je vodič rovnoběžný s polem, sin α je 0 a síla je nulová.
|
||||
|
||||
## Jaká je jednotka magnetické indukce?
|
||||
- Volt
|
||||
- [x] Tesla
|
||||
- Henry jen jako indukce B
|
||||
- Ampér
|
||||
> Tesla je N/(A·m). Henry je jednotka indukčnosti.
|
||||
|
||||
## K čemu je v stejnosměrném motoru komutátor?
|
||||
- Aby zvýšil odpor na nekonečno
|
||||
- [x] Aby měnil směr proudu v závitu a motor se točil dál
|
||||
- Aby zrušil magnetické pole
|
||||
- Aby měřil napětí
|
||||
> Bez komutátoru by se závit po půl otáčce zastavil.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Electromagnetic induction
|
||||
popis: Faraday, Lenz and the transformer.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: induction
|
||||
nadpis_kvizu: Check induction
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/3-rocnik/06-elektromagneticka-indukce.md
Normal file
71
content/fyzika/3-rocnik/06-elektromagneticka-indukce.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-3-elektromagneticka-indukce
|
||||
puvodni: fyz3.6
|
||||
nazev: Elektromagnetická indukce
|
||||
popis: Faraday, Lenz a transformátor.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: indukce
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si indukci
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Indukované napětí
|
||||
*Faraday*
|
||||
|
||||
- Elektromagnetická indukce vzniká při změně magnetického toku plochou smyčky.
|
||||
- Magnetický tok je Φ = B·S·cos α.
|
||||
- Indukované napětí je tím větší, čím rychleji se tok mění.
|
||||
- Stálé pole a klidná smyčka napětí neindukují.
|
||||
|
||||
> Tip: napětí vzniká, jen když se magnetický tok mění.
|
||||
|
||||
## Směr proudu
|
||||
*Lenz*
|
||||
|
||||
- Lenzův zákon určuje směr indukovaného proudu.
|
||||
- Proud vytváří pole, které brání změně toku.
|
||||
- Proto se magnet padající měděnou trubkou brzdí.
|
||||
- Vlastní indukce brání změně proudu v cívce.
|
||||
|
||||
> Tip: indukovaný proud působí proti změně, která ho vyvolala.
|
||||
|
||||
## Změna napětí
|
||||
*Transformátor*
|
||||
|
||||
- Transformátor má dvě cívky na společném jádře.
|
||||
- U₁ / U₂ = N₁ / N₂.
|
||||
- Zvyšovací transformátor má na sekundáru víc závitů.
|
||||
- U ideálního transformátoru je příkon roven výkonu, proud se mění opačně než napětí.
|
||||
|
||||
> Tip: poměr napětí je poměr počtů závitů.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Kdy se ve smyčce indukuje napětí?
|
||||
- Když je magnetický tok stálý
|
||||
- [x] Když se magnetický tok plochou smyčky mění
|
||||
- Když smyčkou neteče žádný náboj a tok je nulový trvale
|
||||
- Jen při stejnosměrném proudu v klidném poli
|
||||
> Pohyb magnetu u cívky, nebo změna proudu v primáru, tok mění.
|
||||
|
||||
## Co říká Lenzův zákon?
|
||||
- Indukovaný proud podporuje změnu toku
|
||||
- [x] Indukovaný proud působí proti změně, která ho vyvolala
|
||||
- Napětí je vždy rovno proudu
|
||||
- Tok je B děleno S
|
||||
> Zákon zachování energie: indukce nemůže změnu sama zesilovat donekonečna.
|
||||
|
||||
## Jaký je poměr napětí na ideálním transformátoru?
|
||||
- U₁ / U₂ = N₂ / N₁
|
||||
- [x] U₁ / U₂ = N₁ / N₂
|
||||
- U₁ / U₂ = I₁ / I₂ vždy při stejném počtu závitů jen
|
||||
- Napětí nezávisí na závitech
|
||||
> Více závitů na sekundáru znamená vyšší sekundární napětí.
|
||||
|
||||
## Co platí pro ideální transformátor?
|
||||
- [x] Příkon je roven výkonu
|
||||
- Sekundární proud je vždy nulový
|
||||
- Funguje i se stejnosměrným stálým proudem
|
||||
- Napětí na obou cívkách je stejné bez ohledu na závity
|
||||
> Stejnosměrný stálý proud tok nemění, proto se netransformuje.
|
||||
6
content/fyzika/3-rocnik/07-stridavy-proud.en.md
Normal file
6
content/fyzika/3-rocnik/07-stridavy-proud.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Alternating current
|
||||
popis: The rms value and phase.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: alternating current
|
||||
nadpis_kvizu: Check the 230 V grid
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/3-rocnik/07-stridavy-proud.md
Normal file
71
content/fyzika/3-rocnik/07-stridavy-proud.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-3-stridavy-proud
|
||||
puvodni: fyz3.7
|
||||
nazev: Střídavý proud
|
||||
popis: Efektivní hodnota a fáze.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: střídavý proud
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si síť 230 V
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Perioda a frekvence
|
||||
*Střídání*
|
||||
|
||||
- Střídavý proud periodicky mění velikost i směr.
|
||||
- Harmonické napětí popisuje sinus.
|
||||
- Frekvence sítě je 50 Hz, perioda je 0,02 s.
|
||||
- Okamžitá hodnota se stále mění. Měří se efektivní hodnota.
|
||||
|
||||
> Tip: síť v Česku má frekvenci 50 Hz.
|
||||
|
||||
## Co ukáže voltmetr
|
||||
*Efektivní*
|
||||
|
||||
- Efektivní proud vydá na rezistoru stejný výkon jako stejný stejnosměrný proud.
|
||||
- Pro sinusový průběh je Uef = Umax / √2.
|
||||
- Síťové napětí 230 V je efektivní hodnota.
|
||||
- Amplituda je tedy asi 325 V.
|
||||
|
||||
> Tip: efektivní hodnota je maximální dělená odmocninou ze dvou.
|
||||
|
||||
## Odpor, cívka, kondenzátor
|
||||
*Obvod*
|
||||
|
||||
- Rezistor proud a napětí neposouvá.
|
||||
- Cívka zpožďuje proud za napětím, kondenzátor ho předbíhá.
|
||||
- Indukčnost a kapacita závisejí na frekvenci.
|
||||
- Výkon na rezistoru je P = Uef·Ief.
|
||||
|
||||
> Tip: na rezistoru jsou napětí a proud ve fázi.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jaká je frekvence elektrické sítě v Česku?
|
||||
- [x] 50 Hz
|
||||
- 230 Hz
|
||||
- 1 Hz
|
||||
- 60 kHz
|
||||
> Perioda 50 Hz je 20 ms. V USA je síť 60 Hz.
|
||||
|
||||
## Co znamená síťové napětí 230 V?
|
||||
- Maximální hodnotu
|
||||
- [x] Efektivní hodnotu
|
||||
- Napětí za jednu periodu jako součet
|
||||
- Vnitřní odpor
|
||||
> Maximální napětí sítě je 230·√2, zhruba 325 V.
|
||||
|
||||
## Jak spolu souvisí efektivní a maximální hodnota u sinusového napětí?
|
||||
- Uef = Umax·√2
|
||||
- [x] Uef = Umax / √2
|
||||
- Uef = Umax
|
||||
- Uef = Umax / 2
|
||||
> √2 je asi 1,414. Efektivní hodnota je menší než amplituda.
|
||||
|
||||
## Jak je to s fází na rezistoru?
|
||||
- Proud se zpožďuje o čtvrt periodu
|
||||
- [x] Napětí a proud jsou ve fázi
|
||||
- Proud předbíhá o půl periodu
|
||||
- Fáze závisí jen na barvě rezistoru
|
||||
> Fázový posun dělá cívka a kondenzátor, ne samotný rezistor.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Electromagnetic waves
|
||||
popis: The speed of light and the spectrum.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: the spectrum
|
||||
nadpis_kvizu: Check the electromagnetic wave
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/3-rocnik/08-elektromagneticke-vlneni.md
Normal file
71
content/fyzika/3-rocnik/08-elektromagneticke-vlneni.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-3-elektromagneticke-vlneni
|
||||
puvodni: fyz3.8
|
||||
nazev: Elektromagnetické vlnění
|
||||
popis: Rychlost světla a spektrum.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: spektrum
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si elektromagnetickou vlnu
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Elektromagnetická vlna
|
||||
*Vznik*
|
||||
|
||||
- Kmitající náboj vyzařuje elektromagnetickou vlnu.
|
||||
- Elektrická a magnetická složka jsou navzájem kolmé a kolmé ke směru šíření.
|
||||
- Ve vakuu je rychlost c = 3·10⁸ m/s.
|
||||
- Vlna přenáší energii a nepotřebuje látkové prostředí.
|
||||
|
||||
> Tip: ve vakuu se vlna šíří rychlostí světla.
|
||||
|
||||
## Od rádia po záření gama
|
||||
*Spektrum*
|
||||
|
||||
- Spektrum tvoří rádiové vlny, mikrovlny, infračervené záření, světlo, ultrafialové, rentgenové a gama.
|
||||
- Větší frekvence znamená kratší vlnovou délku, protože c = λ·f.
|
||||
- Viditelné světlo je zhruba 400 až 750 nm.
|
||||
- Za fialovou je ultrafialové záření, před červenou infračervené.
|
||||
|
||||
> Tip: viditelné světlo je jen úzká část spektra.
|
||||
|
||||
## Spoje a ohřev
|
||||
*Užití*
|
||||
|
||||
- Rádiové vlny přenášejí rozhlas, televizi i mobilní signál.
|
||||
- Mikrovlny se používají v radarové technice a v troubě.
|
||||
- Rentgenové záření prochází měkkými tkáněmi víc než kostmi.
|
||||
- Všechny tyto vlny jsou totéž elektromagnetické vlnění, liší se frekvencí.
|
||||
|
||||
> Tip: mikrovlny rozkmitávají molekuly vody.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak rychle se šíří elektromagnetická vlna ve vakuu?
|
||||
- Asi 340 m/s
|
||||
- [x] Asi 3·10⁸ m/s
|
||||
- Asi 9,81 m/s
|
||||
- Závisí na hlasitosti
|
||||
> 340 m/s je zvuk. Světlo je skoro milionkrát rychlejší.
|
||||
|
||||
## Co platí pro vlnovou délku a frekvenci ve vakuu?
|
||||
- c = λ / f
|
||||
- [x] c = λ·f
|
||||
- c = f / λ
|
||||
- λ nezávisí na f
|
||||
> Stejný vztah jako u mechanické vlny, rychlost je c.
|
||||
|
||||
## Kde ve spektru leží viditelné světlo?
|
||||
- Mezi rádiovými vlnami a mikrovlnami
|
||||
- [x] Mezi infračerveným a ultrafialovým zářením
|
||||
- Za zářením gama
|
||||
- Jen jako zvuk
|
||||
> Fialová má kratší vlnovou délku než červená.
|
||||
|
||||
## Čím se od sebe liší rádiová vlna a rentgenové záření?
|
||||
- Rentgen není elektromagnetická vlna
|
||||
- [x] Mají jinou frekvenci
|
||||
- Rentgen potřebuje vzduch, rádio vakuum
|
||||
- Rádiová vlna má vždy vyšší frekvenci
|
||||
> Gama a rentgen mají vysokou frekvenci a krátkou vlnovou délku.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/01-vlnova-optika.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/01-vlnova-optika.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Wave optics
|
||||
popis: Reflection, refraction, interference and diffraction.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: optics
|
||||
nadpis_kvizu: Check refraction and reflection
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/01-vlnova-optika.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/01-vlnova-optika.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-vlnova-optika
|
||||
puvodni: fyz4.1
|
||||
nazev: Vlnová optika
|
||||
popis: Odraz, lom, interference a ohyb.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: optika
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si lom a odraz
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Odraz a lom
|
||||
*Paprsek*
|
||||
|
||||
- Světlo se v homogenním prostředí šíří přímočaře.
|
||||
- Úhel odrazu se rovná úhlu dopadu. Oba se měří od kolmice.
|
||||
- Index lomu je n = c / v. Ve skle je větší než 1.
|
||||
- Snellův zákon: n₁·sin α = n₂·sin β.
|
||||
|
||||
> Tip: úhel odrazu se rovná úhlu dopadu.
|
||||
|
||||
## Úplný odraz
|
||||
*Mez*
|
||||
|
||||
- Opticky hustší prostředí má větší index lomu.
|
||||
- Při přechodu do řidšího prostředí se paprsek láme od kolmice.
|
||||
- Od mezního úhlu se už neláme a nastane úplný odraz.
|
||||
- Optická vlákna vedou světlo opakovaným úplným odrazem.
|
||||
|
||||
> Tip: úplný odraz nastane při přechodu do opticky řidšího prostředí.
|
||||
|
||||
## Interference a ohyb
|
||||
*Vlna*
|
||||
|
||||
- Interference je skládání vln. Světlý pruh vzniká při dráhovém rozdílu k·λ.
|
||||
- Tmavý pruh vzniká při rozdílu liché poloviny vlnové délky.
|
||||
- Ohyb je patrný, když je překážka srovnatelná s vlnovou délkou.
|
||||
- Polarizace dokazuje, že světlo je příčné vlnění.
|
||||
|
||||
> Tip: světlo je příčné elektromagnetické vlnění.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak zní zákon odrazu?
|
||||
- Úhel odrazu je dvojnásobek úhlu dopadu
|
||||
- [x] Úhel odrazu se rovná úhlu dopadu
|
||||
- Úhel odrazu je vždy 90°
|
||||
- Odraz nezávisí na kolmici
|
||||
> Úhly se měří od kolmice dopadu, ne od plochy.
|
||||
|
||||
## Co je index lomu?
|
||||
- n = v / c
|
||||
- [x] n = c / v
|
||||
- n = λ·f v látce dělené c²
|
||||
- n = sin α
|
||||
> V látce je světlo pomalejší než ve vakuu, proto n > 1.
|
||||
|
||||
## Kdy nastane úplný odraz?
|
||||
- [x] Při přechodu do opticky řidšího prostředí nad mezním úhlem
|
||||
- Při každém dopadu na zrcadlo
|
||||
- Jen ve vakuu
|
||||
- Při přechodu do hustšího prostředí
|
||||
> Mezní úhel splňuje sin αm = n₂ / n₁ pro n₁ > n₂.
|
||||
|
||||
## Kdy vznikne interferencí světlý pruh?
|
||||
- [x] Při dráhovém rozdílu k·λ
|
||||
- Při dráhovém rozdílu vždy λ/2
|
||||
- Když se vlny nepotkají
|
||||
- Jen u podélného zvuku
|
||||
> Podmínka pro minimum je (2k+1)·λ/2.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/02-zobrazovani.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/02-zobrazovani.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Image formation
|
||||
popis: Mirrors, lenses and the eye.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: lenses
|
||||
nadpis_kvizu: Check image formation
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/02-zobrazovani.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/02-zobrazovani.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-zobrazovani
|
||||
puvodni: fyz4.2
|
||||
nazev: Zobrazování
|
||||
popis: Zrcadla, čočky a oko.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: čočky
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si zobrazování
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Dutá a vypuklá
|
||||
*Zrcadla*
|
||||
|
||||
- Rovinné zrcadlo dává vzpřímený obraz stejné velikosti, zdánlivě za zrcadlem.
|
||||
- Duté zrcadlo může dát skutečný převrácený obraz.
|
||||
- Vypuklé zrcadlo dává zmenšený vzpřímený zdánlivý obraz.
|
||||
- Ohnisková vzdálenost kulového zrcadla je f = r / 2.
|
||||
|
||||
> Tip: zobrazovací rovnice je 1/a + 1/a' = 1/f.
|
||||
|
||||
## Spojka a rozptylka
|
||||
*Čočky*
|
||||
|
||||
- Spojka je uprostřed tlustší a má kladnou ohniskovou vzdálenost.
|
||||
- Rozptylka je uprostřed tenčí a paprsky rozbíhá.
|
||||
- Zobrazovací rovnice je 1/a + 1/a' = 1/f.
|
||||
- a je vzdálenost předmětu, a' vzdálenost obrazu.
|
||||
|
||||
> Tip: spojka soustředí rovnoběžné paprsky do ohniska.
|
||||
|
||||
## Vady a přístroje
|
||||
*Oko*
|
||||
|
||||
- Oko zobrazuje spojnou soustavou na sítnici.
|
||||
- Krátkozraké oko zobrazuje před sítnici. Pomůže rozptylka.
|
||||
- Dalekozraké oko zobrazuje za sítnici. Pomůže spojka.
|
||||
- Lupa je spojka a předmět je mezi čočkou a ohniskem.
|
||||
|
||||
> Tip: krátkozrakost se koriguje rozptylkou.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jaká je ohnisková vzdálenost kulového zrcadla?
|
||||
- f = r
|
||||
- [x] f = r / 2
|
||||
- f = 2·r
|
||||
- f = 1 / r²
|
||||
> Poloměr křivosti je dvojnásobek ohniskové vzdálenosti.
|
||||
|
||||
## Jak zní zobrazovací rovnice čočky?
|
||||
- a + a' = f
|
||||
- [x] 1/a + 1/a' = 1/f
|
||||
- a·a' = f
|
||||
- 1/a − 1/f = a'
|
||||
> Když je a = 2f, je i a' = 2f a obraz je stejně velký.
|
||||
|
||||
## Čím se koriguje krátkozrakost?
|
||||
- Spojkou
|
||||
- [x] Rozptylkou
|
||||
- Dutým zrcadlem v oku
|
||||
- Clonou bez čočky
|
||||
> Dalekozrakost koriguje spojka. Obraz pak padne na sítnici.
|
||||
|
||||
## Jaký obraz dává lupa?
|
||||
- Skutečný převrácený, předmět je za ohniskem
|
||||
- [x] Zvětšený vzpřímený zdánlivý, předmět je mezi čočkou a ohniskem
|
||||
- Zmenšený obraz v nekonečnu vždy
|
||||
- Obraz stejný jako rovinné zrcadlo
|
||||
> Zdánlivý obraz spojky vzniká, když je předmět uvnitř ohniska.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/03-specialni-relativita.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/03-specialni-relativita.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Special relativity
|
||||
popis: The postulates, dilation and rest energy.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: relativity
|
||||
nadpis_kvizu: Check the two postulates
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/03-specialni-relativita.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/03-specialni-relativita.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-specialni-relativita
|
||||
puvodni: fyz4.3
|
||||
nazev: Speciální relativita
|
||||
popis: Postuláty, dilatace a klidová energie.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: relativita
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si dva postuláty
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Dva principy
|
||||
*Postuláty*
|
||||
|
||||
- Fyzikální zákony mají ve všech inerciálních soustavách stejný tvar.
|
||||
- Rychlost světla ve vakuu je ve všech inerciálních soustavách c.
|
||||
- c je mezní rychlost pro přenos informace a pro částice s hmotností.
|
||||
- Klasické skládání rychlostí u rychlostí blízkých c selhává.
|
||||
|
||||
> Tip: rychlost světla ve vakuu je ve všech inerciálních soustavách stejná.
|
||||
|
||||
## Dilatace a kontrakce
|
||||
*Čas a délka*
|
||||
|
||||
- Dilatace času: pohyblivé hodiny jdou pomaleji.
|
||||
- Kontrakce délky zkracuje rozměr ve směru pohybu.
|
||||
- Rozměry kolmé ke směru pohybu se nemění.
|
||||
- Efekty jsou patrné až při rychlostech srovnatelných s c.
|
||||
|
||||
> Tip: pohybující se hodiny jdou z hlediska klidné soustavy pomaleji.
|
||||
|
||||
## E = m·c²
|
||||
*Energie*
|
||||
|
||||
- Klidová energie je E₀ = m·c².
|
||||
- Celková energie roste s rychlostí.
|
||||
- Hmotnost a energie jsou dvě stránky téže veličiny.
|
||||
- Částice s nenulovou klidovou hmotností nikdy nedosáhne rychlosti c.
|
||||
|
||||
> Tip: klidová energie je energie tělesa v soustavě, kde je v klidu.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co platí o rychlosti světla ve vakuu?
|
||||
- Závisí na rychlosti zdroje klasickým součtem
|
||||
- [x] Je ve všech inerciálních soustavách stejná
|
||||
- Je 340 m/s
|
||||
- Je různá podle barvy jako hlavní postulát
|
||||
> Druhý postulát nahrazuje klasické skládání rychlostí světla.
|
||||
|
||||
## Co je dilatace času?
|
||||
- [x] Pohyblivé hodiny jdou z hlediska klidného pozorovatele pomaleji
|
||||
- Pohyblivé hodiny jdou rychleji
|
||||
- Čas se zastaví při každé rychlosti
|
||||
- Délka se prodlužuje
|
||||
> Vzorec obsahuje √(1 − v²/c²) ve jmenovateli vlastního času.
|
||||
|
||||
## Který rozměr se při kontrakci zkracuje?
|
||||
- Rozměr kolmý ke směru pohybu
|
||||
- [x] Rozměr ve směru pohybu
|
||||
- Všechny rozměry stejně
|
||||
- Žádný, zkracuje se jen hmotnost
|
||||
> Tyč kolmá k pohybu má stejnou délku v obou soustavách.
|
||||
|
||||
## Jak se značí klidová energie?
|
||||
- E₀ = m·v² / 2
|
||||
- [x] E₀ = m·c²
|
||||
- E₀ = m·g·h
|
||||
- E₀ = h·f
|
||||
> c² je obrovské číslo, proto i malá hmotnost znamená velkou energii.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/04-kvantove-jevy.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/04-kvantove-jevy.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Quantum phenomena
|
||||
popis: The photon, the photoelectric effect and de Broglie.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: quanta
|
||||
nadpis_kvizu: Check the photon
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/04-kvantove-jevy.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/04-kvantove-jevy.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-kvantove-jevy
|
||||
puvodni: fyz4.4
|
||||
nazev: Kvantové jevy
|
||||
popis: Foton, fotoefekt a de Broglie.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: kvanta
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si foton
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Energie kvanta
|
||||
*Foton*
|
||||
|
||||
- Záření si vyměňuje energii po kvantech, fotonech.
|
||||
- Energie fotonu je E = h·f.
|
||||
- h je asi 6,63·10⁻³⁴ J·s.
|
||||
- Větší frekvence znamená energičtější foton.
|
||||
|
||||
> Tip: E = h·f. h je Planckova konstanta.
|
||||
|
||||
## Světlo vyráží elektrony
|
||||
*Fotoefekt*
|
||||
|
||||
- Fotoelektrický jev: foton předá energii elektronu v kovu.
|
||||
- Výstupní práce Wv je energie potřebná k opuštění kovu.
|
||||
- Einsteinova rovnice: h·f = Wv + Ek.
|
||||
- Počet elektronů roste s intenzitou, jejich maximální energie s frekvencí.
|
||||
|
||||
> Tip: pod mezní frekvencí elektrony nevyletí, i když je světlo silné.
|
||||
|
||||
## Vlna i částice
|
||||
*Dualita*
|
||||
|
||||
- Světlo se v interferenci chová jako vlna a ve fotoefektu jako částice.
|
||||
- I elektrony mají vlnové vlastnosti.
|
||||
- De Broglie: λ = h / p, kde p je hybnost.
|
||||
- Čím větší hybnost, tím kratší vlnová délka.
|
||||
|
||||
> Tip: de Broglieho vlnová délka je λ = h / p.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Jak se počítá energie fotonu?
|
||||
- E = m·c² jen pro foton v klidu
|
||||
- [x] E = h·f
|
||||
- E = h / f
|
||||
- E = f / h
|
||||
> Foton nemá klidovou hmotnost. Jeho energie je h·f, hybnost h/λ.
|
||||
|
||||
## Co rozhoduje o tom, zda fotoefekt nastane?
|
||||
- Jen intenzita světla
|
||||
- [x] Frekvence musí být aspoň mezní
|
||||
- Jen barva kovu bez frekvence
|
||||
- Teplota laboratoře jako jediná podmínka
|
||||
> Silnější světlo stejné nízké frekvence elektrony neuvolní.
|
||||
|
||||
## Jak zní Einsteinova rovnice fotoefektu?
|
||||
- [x] h·f = Wv + Ek
|
||||
- h·f = Wv − Ek vždy záporně
|
||||
- E = m·g·h
|
||||
- h·f = R·I
|
||||
> Zbytek energie fotonu po výstupní práci je kinetická energie elektronu.
|
||||
|
||||
## Co říká de Broglieho vztah?
|
||||
- λ = h·p
|
||||
- [x] λ = h / p
|
||||
- λ = p / h
|
||||
- λ = c·p
|
||||
> Makroskopická tělesa mají obrovskou hybnost, proto nepatrnou vlnovou délku.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/05-stavba-atomu.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/05-stavba-atomu.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Structure of the atom
|
||||
popis: Rutherford, Bohr and spectra.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: the atom
|
||||
nadpis_kvizu: Check the energy levels
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/05-stavba-atomu.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/05-stavba-atomu.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-stavba-atomu
|
||||
puvodni: fyz4.5
|
||||
nazev: Stavba atomu
|
||||
popis: Rutherford, Bohr a spektra.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: atom
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si hladiny
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Od Rutherforda k Bohrovi
|
||||
*Modely*
|
||||
|
||||
- Thomsonův model měl náboj rozptýlený v celém atomu.
|
||||
- Rutherford: atom má malé kladné jádro a obal z elektronů.
|
||||
- Většina objemu atomu je prázdná.
|
||||
- Bohr doplnil, že elektron je jen na určitých drahách bez vyzařování.
|
||||
|
||||
> Tip: Rutherfordův pokus ukázal malé kladné jádro.
|
||||
|
||||
## Emise a absorpce
|
||||
*Hladiny*
|
||||
|
||||
- Energie elektronu v atomu je kvantovaná.
|
||||
- Při přeskoku dolů atom vyzáří foton, při přeskoku nahoru ho pohltí.
|
||||
- Rozdíl hladin je E = h·f.
|
||||
- Spektrum plynu je čárové, spektrum pevné látky je spojité.
|
||||
|
||||
> Tip: atom vyzáří foton, když elektron klesne na nižší hladinu.
|
||||
|
||||
## Slupky
|
||||
*Obal*
|
||||
|
||||
- Hlavní kvantové číslo n určuje slupku a energii ve vodíku.
|
||||
- Slupka K je n = 1, L je n = 2, M je n = 3.
|
||||
- Pauliho princip: v atomu nejsou dva elektrony se všemi kvantovými čísly stejnými.
|
||||
- Chemická vazba vzniká hlavně elektrony ve vnější slupce.
|
||||
|
||||
> Tip: slupky se značí K, L, M a odpovídají hlavnímu kvantovému číslu.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co ukázal Rutherfordův pokus?
|
||||
- Že atom nemá jádro
|
||||
- [x] Že kladný náboj je soustředěn v malém jádře
|
||||
- Že elektron má vlnovou délku nula
|
||||
- Že spektrum pevné látky je čárové
|
||||
> Odraz mála částic alfa o velký úhel nešel vysvětlit rozptýleným nábojem.
|
||||
|
||||
## Kdy atom vyzáří foton?
|
||||
- [x] Když elektron přejde na nižší hladinu
|
||||
- Když elektron přejde na vyšší hladinu
|
||||
- Když se jádro nepohne a elektron stojí
|
||||
- Při každém oběhu podle klasické fyziky trvale
|
||||
> Přeskok nahoru je absorpce. Elektron energii fotonu přijme.
|
||||
|
||||
## Jaká je energie fotonu při přeskoku?
|
||||
- Součet obou hladin
|
||||
- [x] Rozdíl hladin
|
||||
- Vždy h·c bez rozdílu
|
||||
- Klidová energie elektronu
|
||||
> E₂ − E₁ = h·f. Větší skok znamená větší frekvenci.
|
||||
|
||||
## Která slupka je nejblíž jádru?
|
||||
- M
|
||||
- L
|
||||
- [x] K
|
||||
- Libovolná se stejným n
|
||||
> n = 1 je K. Vyšší n je dál od jádra a má vyšší energii.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/06-atomove-jadro.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/06-atomove-jadro.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: The atomic nucleus
|
||||
popis: Nucleons, binding energy and radioactivity.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: the nucleus
|
||||
nadpis_kvizu: Check radioactive decay
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/06-atomove-jadro.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/06-atomove-jadro.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-atomove-jadro
|
||||
puvodni: fyz4.6
|
||||
nazev: Atomové jádro
|
||||
popis: Nukleony, vazebná energie a radioaktivita.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: jádro
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si rozpad
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Protonové a nukleonové číslo
|
||||
*Jádro*
|
||||
|
||||
- Jádro tvoří protony a neutrony, souhrnně nukleony.
|
||||
- Protonové číslo Z je počet protonů a určuje prvek.
|
||||
- Nukleonové číslo A je počet nukleonů. Neutronů je A − Z.
|
||||
- Izotopy mají stejné Z a různé A.
|
||||
|
||||
> Tip: nukleonové číslo A je počet protonů a neutronů.
|
||||
|
||||
## Vazebná energie
|
||||
*Vazba*
|
||||
|
||||
- Jaderné síly drží nukleony pohromadě a působí na krátkou vzdálenost.
|
||||
- Vazebná energie je energie, kterou je třeba dodat na rozbití jádra na nukleony.
|
||||
- Hmotnostní úbytek odpovídá vazebné energii podle E = m·c².
|
||||
- Nejstabilnější jsou jádra kolem železa.
|
||||
|
||||
> Tip: jádro je lehčí než součet volných nukleonů.
|
||||
|
||||
## Alfa, beta, gama
|
||||
*Rozpad*
|
||||
|
||||
- Záření alfa je jádro helia, má malý dolet a silné ionizační účinky.
|
||||
- Záření beta jsou elektrony nebo pozitrony z jádra.
|
||||
- Záření gama je elektromagnetické a proniká nejvíc.
|
||||
- Poločas rozpadu je pro daný nuklid stálý a nezávisí na okolí.
|
||||
|
||||
> Tip: poločas je doba, za kterou se rozpadne polovina jader.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co je nukleonové číslo A?
|
||||
- Počet protonů
|
||||
- [x] Počet protonů a neutronů
|
||||
- Počet elektronů v obalu
|
||||
- Počet slupek
|
||||
> Zapiš uhlík 14 jako A = 14, Z = 6, neutronů 8.
|
||||
|
||||
## Co jsou izotopy?
|
||||
- [x] Jádra se stejným Z a různým A
|
||||
- Jádra se stejným A a různým Z
|
||||
- Jádra bez neutronů
|
||||
- Atomy bez elektronů
|
||||
> Stejné protonové číslo znamená stejný prvek.
|
||||
|
||||
## Co je záření alfa?
|
||||
- Elektromagnetická vlna
|
||||
- [x] Jádro helia
|
||||
- Volný neutron
|
||||
- Foton z obalu
|
||||
> Beta je elektron nebo pozitron. Gama je foton.
|
||||
|
||||
## Co je poločas rozpadu?
|
||||
- [x] Doba, za kterou se rozpadne polovina jader
|
||||
- Doba jednoho oběhu elektronu
|
||||
- Doba, za kterou vznikne jádro železa
|
||||
- Doba života jednoho neutronu mimo každou látku jako jediný údaj
|
||||
> Po dvou poločasech zbývá čtvrtina původních jader.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/07-jaderne-reakce.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/07-jaderne-reakce.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Nuclear reactions
|
||||
popis: Fission, the reactor and fusion.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: reactions
|
||||
nadpis_kvizu: Check fission and fusion
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/07-jaderne-reakce.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/07-jaderne-reakce.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-jaderne-reakce
|
||||
puvodni: fyz4.7
|
||||
nazev: Jaderné reakce
|
||||
popis: Štěpení, reaktor a fúze.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: reakce
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si štěpení a fúzi
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Těžká jádra
|
||||
*Štěpení*
|
||||
|
||||
- Štěpení rozdělí těžké jádro na dvě středně těžká.
|
||||
- Uvolní se energie, protože produkty mají větší vazebnou energii na nukleon.
|
||||
- Při štěpení uranu 235 vznikají i neutrony.
|
||||
- Řetězová reakce pokračuje, když každý krok uvolní aspoň jeden další neutron.
|
||||
|
||||
> Tip: štěpení uranu uvolní neutrony, které mohou štěpit dál.
|
||||
|
||||
## Řízená reakce
|
||||
*Reaktor*
|
||||
|
||||
- V reaktoru je řetězová reakce řízená.
|
||||
- Moderátor, třeba voda, zpomaluje neutrony.
|
||||
- Regulační tyče neutrony zachycují a výkon tím klesá.
|
||||
- Teplo z reaktoru ohřívá vodu a pohání turbínu.
|
||||
|
||||
> Tip: moderátor neutrony zpomaluje, regulační tyče je pohlcují.
|
||||
|
||||
## Slučování lehkých jader
|
||||
*Syntéza*
|
||||
|
||||
- Jaderná syntéza slučuje lehká jádra, třeba vodík na helium.
|
||||
- Uvolní víc energie na nukleon než štěpení.
|
||||
- K překonání odpudivé síly je potřeba velmi vysoká teplota.
|
||||
- Ochrana před zářením stojí na čase, vzdálenosti a stínění.
|
||||
|
||||
> Tip: fúze pohání Slunce. Potřebuje vysokou teplotu.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Co je řetězová reakce?
|
||||
- Jedno štěpení, které se dál nešíří
|
||||
- [x] Štěpení udržované neutrony z předchozích štěpení
|
||||
- Slučování elektronů
|
||||
- Rozpad alfa bez neutronů
|
||||
> Kritické množství znamená, že neutrony nestačí utéct a reakce běží.
|
||||
|
||||
## K čemu je v reaktoru moderátor?
|
||||
- [x] Aby neutrony zpomalil
|
||||
- Aby všechna jádra okamžitě rozbil
|
||||
- Aby pohltil všechno teplo bez užitku
|
||||
- Aby zvýšil protonové číslo paliva
|
||||
> Pomalý neutron štěpí uran 235 ochotněji než rychlý.
|
||||
|
||||
## Co dělají regulační tyče?
|
||||
- [x] Neutrony zachycují a reakci brzdí
|
||||
- Neutrony jen vyrábějí
|
||||
- Slouží jako palivo místo uranu
|
||||
- Zvyšují teplotu fúze
|
||||
> Zasunutí tyčí výkon sníží. Vysunutí ho zvýší.
|
||||
|
||||
## Proč fúze potřebuje vysokou teplotu?
|
||||
- [x] Aby jádra překonala elektrické odpuzování
|
||||
- Aby se jádra ochladila
|
||||
- Aby vznikl moderátor
|
||||
- Aby poločas klesl k nule
|
||||
> Ve Slunci fúzi pomáhá i obrovský tlak. Záření se stíní olovem a betonem.
|
||||
6
content/fyzika/4-rocnik/08-astrofyzika.en.md
Normal file
6
content/fyzika/4-rocnik/08-astrofyzika.en.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,6 @@
|
|||
---
|
||||
nazev: Astrophysics
|
||||
popis: Stars, galaxies and the expanding universe.
|
||||
nazev_cviceni: Quiz: the universe
|
||||
nadpis_kvizu: Check stars and galaxies
|
||||
---
|
||||
71
content/fyzika/4-rocnik/08-astrofyzika.md
Normal file
71
content/fyzika/4-rocnik/08-astrofyzika.md
Normal file
|
|
@ -0,0 +1,71 @@
|
|||
---
|
||||
id: fyzika-4-astrofyzika
|
||||
puvodni: fyz4.8
|
||||
nazev: Astrofyzika
|
||||
popis: Hvězdy, galaxie a rozpínání vesmíru.
|
||||
nazev_cviceni: Kvíz: vesmír
|
||||
nadpis_kvizu: Ověřte si hvězdy a galaxie
|
||||
---
|
||||
|
||||
# Výklad
|
||||
|
||||
## Hvězda
|
||||
*Slunce*
|
||||
|
||||
- Slunce je hvězda. Svítí díky jaderné syntéze v jádře.
|
||||
- Světlo ze Slunce letí na Zemi asi 8 minut.
|
||||
- Svítivost a teplota povrchu řadí hvězdy do Hertzsprungova–Russellova diagramu.
|
||||
- Většina hvězd leží na hlavní posloupnosti.
|
||||
|
||||
> Tip: Slunce získává energii fúzí vodíku na helium.
|
||||
|
||||
## Od oblaku k závěru
|
||||
*Vývoj*
|
||||
|
||||
- Hvězda vzniká smršťováním oblaku plynu a prachu.
|
||||
- Po vyčerpání vodíku se mění stavba hvězdy.
|
||||
- Hvězda podobná Slunci skončí jako bílý trpaslík.
|
||||
- Velmi hmotná hvězda může skončit výbuchem supernovy a zbyde neutronová hvězda nebo černá díra.
|
||||
|
||||
> Tip: hmotnější hvězda žije kratší dobu.
|
||||
|
||||
## Galaxie a rozpínání
|
||||
*Vesmír*
|
||||
|
||||
- Galaxie je soustava hvězd, plynu a prachu. Slunce je v Mléčné dráze.
|
||||
- Světelný rok je dráha, kterou světlo urazí za rok.
|
||||
- Vzdálené galaxie mají spektrum posunuté k červené. To znamená, že se vzdalují.
|
||||
- Rudý posuv podporuje obraz rozpínajícího se vesmíru.
|
||||
|
||||
> Tip: světelný rok je vzdálenost, ne čas.
|
||||
|
||||
|
||||
# Kvíz
|
||||
|
||||
## Odkud bere Slunce energii?
|
||||
- Z hoření uhlí
|
||||
- [x] Z fúze vodíku na helium
|
||||
- Z štěpení uranu v kůře
|
||||
- Z odrazu světla planet
|
||||
> Fúze v jádře Slunce mění hmotnost na energii podle E = m·c².
|
||||
|
||||
## Co je hlavní posloupnost?
|
||||
- [x] Pás, na kterém leží většina hvězd v HR diagramu
|
||||
- Dráha Země kolem Slunce
|
||||
- Řada planet podle velikosti
|
||||
- Spektrum jen bílých trpaslíků
|
||||
> Obři a bílí trpaslíci leží mimo hlavní posloupnost.
|
||||
|
||||
## Co je světelný rok?
|
||||
- Doba oběhu Země
|
||||
- [x] Vzdálenost, kterou světlo urazí za rok
|
||||
- Rychlost světla
|
||||
- Stáří Slunce
|
||||
> Rok je tu doba letu světla, výsledek je délka.
|
||||
|
||||
## Co znamená rudý posuv vzdálených galaxií?
|
||||
- Galaxie se přibližují
|
||||
- [x] Galaxie se vzdalují
|
||||
- Galaxie přestaly svítit
|
||||
- Světlo změnilo rychlost ve vakuu
|
||||
> Posuv k delší vlnové délce je Dopplerův jev rozpínání.
|
||||
Loading…
Add table
Add a link
Reference in a new issue