---
id: fuks
autor: Ladislav Fuks
nazev: Spalovač mrtvol
zanr: Próza
stranka: cetbaFuks
plna: ano
popis: Přehled knihy, klíčové pojmy a cvičení.
kviz_nadpis: Kvíz: Spalovač mrtvol
kviz_popis: U každé otázky vyberte jednu správnou odpověď.
dej_nadpis: Sestavte děj
dej_popis: Přetáhněte části příběhu do správného pořadí.
---

# O knize

- Autor: Ladislav Fuks (1923–1994)
- Žánr: psychologický román s prvky grotesky a hororu
- Poprvé vydáno: 1967
- Děj: Praha v době protektorátu (konec 30. let)
- Vyprávění: ich-forma – vypráví sám pan Kopfrkingl

# Doba a svět

- Děj se odehrává v protektorátu Čechy a Morava za nastupujícího nacismu.
- Atmosféru tvoří strach, přizpůsobování a touha zalíbit se moci.
- Krematorium je symbolem smrti a odlidštění.
- Antisemitismus a árijská ideologie postupně prostupují společnost.
- Obyčejný úředník se mění v nástroj zla.

# Postavy

- Pan Kopfrkingl – zaměstnanec krematoria, vypravěč a vrah své rodiny.
- Lakmé – jeho žena, židovského původu.
- Zina a Mil – jeho děti.
- Willi Reinke – Němec, který Kopfrkingla přivede k nacismu.
- Dr. Bettelheim – lékař, s nímž Kopfrkingl rozmlouvá o smrti.

# Klíčové motivy

- Krematorium – symbol smrti a zvrácené „očisty“.
- Kniha mrtvých – tibetský text, který si Kopfrkingl překrucuje.
- Reinkarnace a „osvobození“ – záminka pro vraždy.
- Masky a přetvářka – zlo se tváří jako zdvořilost a řád.
- Groteska a černý humor – hrůza podaná klidným, slavnostním tónem.
- Voda a Vltava – motiv smrti a plynutí.


# Kvíz

## Kdo je hlavní postava románu a jaké je jeho povolání?
- [x] Pan Kopfrkingl – zaměstnanec krematoria
- Willi Reinke – nacistický důstojník
- Dr. Bettelheim – psychiatr
- Pan Kopfrkingl – ředitel školy
> Hlavní postavou je pan Kopfrkingl, spořádaný zaměstnanec krematoria, který svou práci vnímá jako poslání.

## V jakém prostředí pan Kopfrkingl pracuje?
- V nemocnici
- [x] V krematoriu
- V divadle
- Ve škole
> Kopfrkingl pracuje v krematoriu, kde má na starosti zpopelňování zemřelých.

## V jaké historické době se děj románu odehrává?
- Za první republiky
- [x] Za protektorátu Čechy a Morava (před a během 2. světové války)
- Po roce 1989
- V 19. století
> Román se odehrává v době nastupujícího nacismu a protektorátu, který umožňuje Kopfrkinglovu proměnu.

## Jak se proměňuje hlavní hrdina v průběhu příběhu?
- [x] Z laskavého spořádaného muže v chladnokrevného vraha a fanatika
- Z vraha v kajícníka
- Z chudáka v boháče
- Vůbec se nemění
> Kopfrkingl se postupně mění v člověka, který vraždí své blízké a ospravedlňuje to vyšším dobrem.

## Jaký je vztah pana Kopfrkingla k jeho rodině na začátku knihy?
- Nenávidí je
- [x] Je starostlivý, zdvořilý a především spořádaný
- S rodinou se nezná
- Týrá je
> Na začátku působí jako vzorný manžel a otec, posedlý řádem a zdvořilostí.

## Jak se jmenuje manželka pana Kopfrkingla a jaký je jejich vztah?
- Marie – milují se
- [x] Lakmé – formálně zdvořilý, chladný vztah
- Zina – nenávidí se
- Julie – jsou rozvedení
> Manželka se jmenuje Lakmé. Jejich vztah je spíš zdvořilá forma než opravdová láska.

## Jaký je vztah pana Kopfrkingla k dětem, Zině a Mílovi?
- Miluje je víc než sebe
- [x] Chová se k nim odtažitě, jako k součásti řádu
- Nevidí je
- Jsou adoptované
> K dětem je odměřený; vnímá je spíš jako součást svého spořádaného světa než jako milované bytosti.

## Kdo je Willi Reinke a jakou roli hraje v proměně hlavního hrdiny?
- Soused z krematoria
- [x] Německý úředník a bývalý voják, který Kopfrkingla ovlivní
- Kopfrkinglův bratr
- Lékař v nemocnici
> Reinke je Němec, který v Kopfrkinglovi probudí touhu po árijském původu a kariéře.

## Jak Willi Reinke ovlivňuje Kopfrkinglovo smýšlení?
- [x] Přesvědčí ho, aby se přidal k nacistům a byl „lepší“
- Nabádá ho k odchodu do zahraničí
- Učí ho tibetštinu
- Nijak ho neovlivní
> Reinke v něm posiluje antisemitismus a touhu po moci a uznání v novém režimu.

## Jaký je Kopfrkinglův vztah ke krematoriu a smrti obecně?
- Bojí se jich
- [x] Má je rád, kremaci vnímá jako krásný obřad osvobození
- Nechce tam pracovat
- Je mu to lhostejné
> Smrt a kremace jsou pro něj estetickým a filozofickým rituálem, ne něčím hrůzným.

## Jak pan Kopfrkingl vnímá a popisuje proces kremace?
- Jako nutné zlo
- [x] Jako vznešený, očistný obřad, o kterém rád mluví
- Jako hroznou povinnost
- Nikdy o něm nemluví
> Kopfrkingl o kremaci hovoří básnivě a s nadšením, což ostře kontrastuje s hrůzou jeho činů.

## Jaká je symbolika krematoria v celém románu?
- Symbol naděje
- [x] Smrt, odlidštění a zvrácená ideologie, která z lidí dělá jen těla
- Symbol lásky
- Symbol mládí
> Krematorium je ústředním symbolem – odhaluje chladnou mašinerii smrti, do níž se ideologie snaží proměnit člověka.

## Co symbolizuje Kopfrkinglova záliba v tibetské Knize mrtvých?
- [x] Jeho touhu po vědění a zvrácenou víru ve vlastní výjimečnost
- Historický zájem o Asii
- Strach ze smrti
- Lásku k manželce
> Kopfrkingl si z ní vybírá jen to, co se hodí k ospravedlnění jeho činů a jeho pocitu vyvolenosti.

## Jak se v knize projevuje motiv buddhismu a reinkarnace?
- [x] Kopfrkingl jimi ospravedlňuje smrt jako „osvobození duše“
- Postavy se modlí k Bohu
- Nikde se neobjevuje
- Je to hlavní téma manželky
> Reinkarnace a „osvobození od utrpení“ se v jeho mysli zvrhávají v právo zabíjet.

## Jak Kopfrkingl zneužívá filozofické a náboženské myšlenky?
- [x] Ospravedlňuje jimi vlastní vraždy jako službu vyššímu dobru
- Pomáhá jimi druhým
- Odmítá je
- Používá je jen v práci
> Z vznešených idejí si staví masku, za kterou skrývá krutost a touhu po moci.

## Jak se postupně mění Kopfrkinglova mluva a způsob vyjadřování?
- Začíná mluvit vulgárně
- [x] Mění se v patetickou, ráznou řeč plnou frází o řádu a osvobození
- Přestane mluvit
- Od začátku mluví jen německy
> Jeho zdvořilá mluvnost se postupně mění v ideologické fráze a bezcitný patos.

## Jaké opakující se fráze nebo návyky pana Kopfrkingla si všímáš?
- Neustále se ptá na počasí
- [x] Opakuje „to je takové“, „vidíte“ a lpí na zdvořilosti
- Zpívá si
- Mluví jen o jídle
> Opakující se fráze a zdvořilostní obraty vytvářejí rytmus, který je čím dál tím děsivější.

## Jaký je vypravěčský styl románu (ich-forma, er-forma)?
- Er-forma bez vnitřního světa
- [x] Ich-forma – vypráví sám Kopfrkingl
- Deníková forma
- Forma dopisů
> Ich-forma je klíčová: čtenář sleduje svět zkreslený Kopfrkinglovou myslí a sám postupně propadá jeho logice.

## Jak se v knize projevuje černý humor a groteska?
- [x] Vážné scény jsou líčeny s odstupem a absurditou
- Kniha je čistě vážná
- Humor je jediný žánr
- V knize se neprojevuje
> Groteskní kontrast mezi slavnostním vyprávěním a hrůzou vytváří mrazivý černý humor.

## Jak kontrastuje banalita každodenního života s hrůzností činů?
- Vůbec nesouvisí
- [x] Všední detaily a zdvořilost činí hrůzu ještě děsivější
- Hrůza je potlačena
- Den je popsán jen jednou
> Fuks zesiluje otřes tím, že vraždění je popisováno stejně klidně jako ranní káva nebo kremace.

## Jak se v knize projevuje antisemitismus?
- Od začátku otevřeně
- [x] Postupně, nejdřív v náznacích a vlivem Reinkeho
- Nikdy
- Jen mimochodem v závěru
> Kopfrkinglův antisemitismus se rodí pozvolna a je živen dobovou atmosférou i Reinkem.

## Jak nacistická ideologie postupně prostupuje Kopfrkinglovo myšlení?
- Odmítá ji
- [x] Přijímá ji jako vyšší řád a ospravedlnění vlastní výjimečnosti
- Nerozumí jí
- Zajímá ho jen hudba
> Ideologie se mu stává nástrojem kariéry i vnitřním ospravedlněním vražd.

## Jak se mění Kopfrkinglův vztah k manželce kvůli jejímu původu?
- Začne ji milovat víc
- [x] Odcizí se jí, protože je židovského původu
- Nijak se nemění
- Odstěhují se od sebe
> Kvůli jejímu původu ji přestane vnímat jako rovnocennou a nakonec ji zabije.

## Co se stane s Kopfrkinglovou rodinou ve druhé polovině románu?
- Odstěhují se
- [x] Kopfrkingl svou ženu i děti zabije
- Všichni přežijí
- Zachrání je Reinke
> Pod vlivem ideologie Kopfrkingl vyvraždí vlastní rodinu a považuje to za „osvobození“.

## Jak Kopfrkingl zdůvodňuje vraždu vlastní ženy?
- Zlobila se na něj
- [x] Že je židovského původu a překáží jeho kariéře
- Že ho podváděla
- Nijak ji nezdůvodňuje
> Svou ženu zabije mimo jiné proto, že je židovského původu, tedy „méněcenná“ pro nový režim.

## Jakým způsobem Kopfrkingl vraždí své blízké?
- Ve zlosti a afektu
- [x] Chladně a s pocitem, že je „osvobozuje od utrpení“
- Omylem
- Na příkaz úřadů
> Vraždí klidně, jako by vykonával bohulibý úkon, a svou krutost si vykládá jako soucit.

## Jak souvisí přesvědčení o „osvobození“ s jeho vražednými činy?
- [x] Dává mu zdání vyššího smyslu, kterým si vraždy ospravedlňuje
- Nemá s nimi nic společného
- Brání mu v zabíjení
- Je to jen náhodná fráze
> Zvrácená víra v osvobození od utrpení mu slouží jako mravní alibi pro vraždy.

## Jaký je vztah pana Kopfrkingla k postavě Dr. Bettelheima?
- [x] Obdivuje ho a rád s ním mluví
- Nenávidí ho
- Nikdy se nepotkají
- Je to jeho nadřízený
> S doktorem Bettelheimem vede Kopfrkingl své „filozofické“ rozhovory o smrti a lidskosti.

## Jak se mění společenské postavení pana Kopfrkingla v době okupace?
- Upadá
- [x] Stoupá – díky režimu a touze po árijském původu
- Nemění se
- Odchází do penze
> Spolu s nacistickou mocí roste i Kopfrkinglova kariéra a sebevědomí.

## Jaký je symbolický význam jména Kopfrkingl?
- [x] Zdánlivě úřednické, ale zní hrozivě – naznačuje zvrácenost
- Je to běžné české jméno
- Znamená „laskavý“
- Je to pseudonym
> Zvukomalebné jméno působí úředně a zároveň hrozivě, což podtrhuje dvojí tvář postavy.

## Jak funguje motiv masek, divadla a přetvářky?
- [x] Postavy nosí masky dobroty, pod nimiž se skrývá krutost
- V knize jsou jen skutečné divadelní masky
- Motiv se neobjevuje
- Masky symbolizují lásku
> Přetvářka a předstíraná spořádanost jsou ústřední – zlo se tváří jako slušnost.

## Jaký je vztah mezi soukromým a kolektivním šílenstvím doby?
- [x] Kopfrkinglovo osobní šílenství roste spolu s ideologií doby
- Nijak nesouvisí
- Doba je klidná a šťastná
- Lidé režim jednomyslně odmítají
> Fuks ukazuje, jak se individuální porucha napojí na kolektivní ideologii a čerpá z ní sílu.

## Jak končí román a co se stane s panem Kopfrkinglem na konci?
- Uteče do zahraničí
- Je zatčen a zničen
- Stane se hrdinou
- [x] Věří, že je vtělením Dalajlámy, a zůstává zaslepený
> Kopfrkinglova zaslepenost vrcholí přesvědčením o vlastní božskosti; jeho zvrácená víra ho neopouští.

## Jak je Spalovač mrtvol adaptován filmově?
- [x] Film Juraje Herze je vizuálně expresivní a patří k vrcholům české kinematografie
- Byl zfilmován jen v zahraničí
- Film neexistuje
- Vznikl jako animovaný seriál
> Známá filmová verze je od režiséra Juraje Herze z roku 1968.

## Které další dílo Ladislava Fukse se dá srovnat s touto knihou?
- [x] Pan Theodor Mundstock nebo Myši Natálie Mooshabrové
- Farma zvířat
- R.U.R.
- Babička
> Fuks se opakovaně zabýval osudem židovských postav a atmosférou strachu; srovnat lze např. Pana Theodora Mundstocka.

## Jaká jsou hlavní témata románu?
- [x] Moc, manipulace, ideologie, násilí a přetvářka
- Láska a dobrodružství
- Sport a přátelství
- Příroda a vesmír
> Kniha zkoumá, jak se obyčejný člověk přizpůsobí zlu a stane se jeho nástrojem.

## Jaké poselství podle tebe chtěl Ladislav Fuks knihou předat?
- [x] Varování před manipulací a tím, jak se zlo rodí z banality a lhostejnosti
- Oslavu války
- Návod k podnikání
- Kritiku školství
> Fuks ukazuje, že hrůza může vzniknout z poslušnosti a touhy být „lepší“ než ostatní.


# Děj

## Přetáhněte části příběhu do správného pořadí:

1. Kopfrkingl je spořádaným zaměstnancem krematoria
2. Seznámí se s Willim Reinkem
3. Začne věřit v árijskou nadřazenost
4. Postupně se odcizí své rodině
5. Zabije ženu a děti jako „osvobození“
6. Na konci se považuje za vtělení Dalajlámy

> Správné pořadí: spořádaný úředník → setkání s Reinkem → árijská ideologie → odcizení rodině → vraždy → přesvědčení o vlastní božskosti.