Open technical graphics as four years of AutoCAD.

Each lesson has a method, a dimensioned assignment and a quiz, from the drawing sheet through the exam model.

Co-authored-by: Cursor <cursoragent@cursor.com>
This commit is contained in:
pepaskopec-blip 2026-10-11 13:44:38 +02:00
commit 6662eb185e
84 changed files with 3355 additions and 6 deletions

View file

@ -0,0 +1,6 @@
---
nazev: Views and first-angle projection
popis: Front, top and side views the way they are drawn here.
nazev_cviceni: Quiz: views
nadpis_kvizu: Put the view in the right place
---

View file

@ -0,0 +1,80 @@
---
id: tg-3-pohledy
nazev: Pohledy a evropské promítání
popis: Nárys, půdorys a bokorys tak, jak se kreslí u nás.
nazev_cviceni: Kvíz: pohledy
nadpis_kvizu: Umístěte pohled na správné místo
---
# Výklad
## Tři základní pohledy
*Nárys*
- Nárys je pohled zepředu. Vybírá se tak, aby ukázal tvar co nejlíp.
- Půdorys je pohled shora. Bokorys je pohled zleva.
- V evropském promítání leží půdorys pod nárysem, ne nad ním.
- Bokorys zleva leží vpravo od nárysu. Předmět si představte překlopený k vám.
> Tip: americké promítání má půdorys nahoře. Na českém školním výkresu se nekreslí.
## Co se v pohledu opakuje
*Stejná hrana*
- Výška nárysu a výška bokorysu je stejné číslo. Šířka nárysu a šířka půdorysu taky.
- Hloubka půdorysu se rovná šířce bokorysu. Pomůže si 45stupňová pomocná čára.
- Skrytá hrana se v pohledu, kde není vidět, kreslí tenkou čárkovanou čarou.
- Hrana, která v daném pohledu splývá s obrysem, se podruhé nekreslí.
> Tip: když je nárys vysoký 40, bokorys nemůže být vysoký 36. Někde chybí hrana nebo měřítko.
## Zarovnání
*Jedna osa*
- Pohledy se zarovnají. Svislé hrany nárysu a půdorysu leží na stejných svislicích.
- Vodorovné hrany nárysu a bokorysu leží na stejných vodorovných přímkách.
- Mezi pohledy nechte mezeru na kóty, třeba 30 až 40 mm. Pohledy se nesmí překrývat.
- Osa souměrnosti prochází všemi pohledy, ve kterých je součást souměrná.
> Tip: `_XLINE` pod 45 stupňů přenese hloubku z půdorysu do bokorysu. Po dokreslení ji smažte nebo dejte na pomocnou hladinu.
## Zadání: kvádr s osazením
*Cvičení*
- Kvádr 60 × 40 × 30. Zepředu je na něm osazení: pravá část je o 10 mm nižší, v délce 20 mm.
- Nárys je 60 široký a 30 vysoký. Půdorys pod ním je 60 × 40.
- Bokorys vpravo je 40 široký a 30 vysoký. Osazení v něm vyjde jako skrytá nebo viditelná hrana podle směru.
- Pohledy zarovnejte. Výška 30 musí sedět v nárysu i v bokorysu.
> Tip: osazení dlouhé 20 a nižší o 10 znamená, že v nárysu je horní hrana 40 mm v plné výšce a 20 mm ve výšce 20.
# Kvíz
## Kam se v evropském promítání kreslí půdorys?
- Nad nárys
- [x] Pod nárys
- Vlevo od nárysu
- Místo bokorysu
> Evropské promítání klade pohled shora pod pohled zepředu. Nahoře by byl americký zvyk.
## Co musí mít nárys a bokorys společné?
- Šířku
- [x] Výšku
- Hloubku jako jediné číslo bez převodu
- Razítko
> Výška předmětu je v obou pohledech stejná. Hloubka se přenáší mezi půdorysem a bokorysem.
## Jak se kreslí hrana, kterou v daném pohledu není vidět?
- Tlustou plnou
- [x] Tenkou čárkovanou
- Čerchovanou osou
- Nezobrazuje se nikdy
> Skrytá hrana je čárkovaná. Vynechat ji smíte jen tam, kde by výkres zbytečně zanesla a norma to dovolí.
## Kvádr je vysoký 30. Jak vysoký je jeho bokorys?
- 40
- [x] 30
- 60
- Podle měřítka jinak
> Výška se mezi nárysem a bokorysem nemění. Měřítko je pro celý výkres jedno.

View file

@ -0,0 +1,6 @@
---
nazev: Sections and cross-sections
popis: The cutting plane, the arrows and what gets hatched.
nazev_cviceni: Quiz: sections
nadpis_kvizu: Read the cutting plane
---

View file

@ -0,0 +1,80 @@
---
id: tg-3-rezy
nazev: Řezy a průřezy
popis: Řezná rovina, šipky a co se šrafuje.
nazev_cviceni: Kvíz: řezy
nadpis_kvizu: Přečtěte řeznou rovinu
---
# Výklad
## Úplný řez
*Rovina A-A*
- Řez ukáže vnitřek, který by jinak byl samá čárkovaná čára.
- Řezná rovina se v pohledu označí tlustou čerchovanou čarou se šipkami a písmeny, třeba A.
- Obraz řezu se popíše A-A. Šipky říkají, kterým směrem se díváme.
- Materiál proťatý rovinou se šrafuje. Prázdné díry ne.
> Tip: šipky řezu míří na plochu, kterou uvidíte. Obrácené šipky otočí celý obraz.
## Poloviční řez
*Souměrná součást*
- Souměrná součást smí mít půl pohledu a půl řezu v jednom obrazu.
- Dělí je osa. Pohled bývá nad osou nebo vlevo, řez pod osou nebo vpravo.
- Na ose mezi polovinou pohledu a řezu se nekreslí tlustý obrys.
- Skryté hrany v neřezané polovině se často vynechají, protože řez už vnitřek ukázal.
> Tip: hřídel s dírou na ose je typický poloviční řez. Nahoře obrys, dole díra a šrafa.
## Co řezem není
*Průřez*
- Průřez ukáže jen tvar v řezné rovině, bez toho, co leží za ní.
- Řez ukáže i hrany za rovinou. Proto je na řezu víc čar než na průřezu.
- Tenký průřez se smí nakreslit přímo do pohledu, pootočený na místě.
- Žebro řezané podélně se nešrafuje ani v úplném řezu.
> Tip: když za rovinou vidíte další osazení, je to řez. Když je tam jen vyšrafovaný profil, je to průřez.
## Zadání: pouzdro
*Cvičení*
- Pouzdro je válec Ø50, díra Ø30, délka 40. Nakreslete nárys jako úplný řez A-A osou.
- V řezu vyšrafujte mezikruží. Díra Ø30 zůstane prázdná po celé délce 40.
- Šipky A umístěte do půdorysu nebo do místa, odkud je rovina jasná.
- Kóty Ø50, Ø30 a 40. Hřídel to není, šrafa tu být má.
> Tip: tloušťka stěny je (50 − 30) / 2 = 10 mm. V řezu je vidět vlevo i vpravo od díry.
# Kvíz
## Co říkají šipky u řezné roviny?
- Tloušťku čáry
- [x] Směr pohledu na řez
- Měřítko šrafy
- Počet děr
> Obraz řezu je to, co bychom viděli ve směru šipek. Obrácené šipky obraz otočí.
## Šrafuje se díra Ø30 v řezu pouzdra?
- Ano, je uprostřed
- [x] Ne, není tam materiál
- Jen v měřítku 1:2
- Jen když je pouzdro z oceli
> Šrafuje se stěna. Průchozí díra zůstane bílá.
## Čím se liší průřez od řezu?
- Průřez se nešrafuje
- [x] Průřez neukazuje hrany za řeznou rovinou
- Řez nemá písmena
- Průřez je vždy v měřítku 2:1
> Řez dokreslí i to, co leží za rovinou. Průřez je jen proťatý tvar.
## Kam se u souměrného polovičního řezu kreslí řez?
- Přes celý obraz
- [x] Jen na jednu stranu od osy
- Mimo pohled, bez označení
- Do razítka
> Druhá polovina zůstane pohledem. Dělí je osa, ne tlustá hrana.

View file

@ -0,0 +1,6 @@
---
nazev: Blocks
popis: A repeated part as one object with a base point.
nazev_cviceni: Quiz: blocks
nadpis_kvizu: Insert the block correctly
---

View file

@ -0,0 +1,80 @@
---
id: tg-3-bloky
nazev: Bloky
popis: Opakovaný díl jako jeden objekt se základním bodem.
nazev_cviceni: Kvíz: bloky
nadpis_kvizu: Vložte blok správně
---
# Výklad
## K čemu blok je
*Jeden díl*
- Blok je pojmenovaná skupina objektů, která se vkládá jako jeden kus.
- Šroub, značka nebo razítko se nekreslí pokaždé znovu.
- Úprava definice bloku se propíše do všech vložení. Kopie by zůstaly staré.
- Blok patří do výkresu. `_WBLOCK` ho navíc uloží do vlastního souboru.
> Tip: čtyři stejné šrouby jsou čtyři vložení jednoho bloku, ne čtyři překreslené šrouby.
## Základní bod
*Kam se chytá*
- `_BLOCK` se zeptá na jméno, základní bod a objekty.
- Základní bod je místo, za které budete blok vkládat. U šroubu třeba průsečík osy a dosedací plochy.
- Špatný základní bod posune každé vložení o stejnou chybu.
- Objekty bloku nedávejte na hladinu 0, pokud nemají přebírat barvu místa vložení. Na škole nechte jejich vlastní hladiny.
> Tip: základní bod chytejte úchopem. Bod „někde u šroubu“ se při vložení mine o několik milimetrů.
## Vložení
*Místo, měřítko, úhel*
- `_INSERT` vybere jméno, bod vložení, měřítko a otočení.
- Měřítko 1 a úhel 0 vloží blok tak, jak byl nakreslen.
- Měřítko 2 ho zvětší. Na výkresu 1:1 se měřítko bloku nemění, mění se až měřítko výřezu.
- Rozbití bloku příkazem `_EXPLODE` z něj zase udělá obyčejné čáry. Dělejte to jen když máte měnit jediné vložení.
> Tip: rozbitý blok se už neaktualizuje s definicí. Rozbijte ho, jen když opravdu chcete výjimku.
## Zadání: šroub M8 jako blok
*Cvičení*
- V nárysu nakreslete zjednodušený šroub: dřík Ø8 dlouhý 20 a hlava široká 13 vysoká 5,5.
- Základní bod dejte na osu, do dosedací plochy pod hlavou.
- Blok pojmenujte SROUB-M8 a vložte ho dvakrát, po 40 mm.
- Změňte délku dříku v definici na 25. Obě vložení se musí prodloužit.
> Tip: dosedací plocha je rozhraní hlavy a dříku. Od ní se měří, jak hluboko šroub sedí.
# Kvíz
## Čím se liší blok od obyčejné kopie?
- Ničím
- [x] Úprava definice se propíše do všech vložení
- Blok nejde otočit
- Kopie zabere méně místa
> Kopie jsou nezávislé. Vložení bloku sdílejí jednu definici.
## Co je základní bod bloku?
- Střed razítka
- [x] Bod, za který se blok vkládá
- Vždy 0,0 výkresu
- Pravý horní roh objektů
> Špatný základní bod posune každé vložení. Chytejte ho úchopem na osu nebo na dosedací plochu.
## Kdy blok rozbít příkazem `_EXPLODE`?
- Vždy po vložení
- [x] Jen když jedno vložení má být výjimka
- Aby se zmenšil soubor
- Před každým tiskem
> Rozbitý blok se s definicí už neaktualizuje. Ostatní vložení nechte celé.
## Měřítko vložení 1 na výkresu 1:1 znamená?
- Blok se kreslí poloviční
- [x] Blok se vloží ve velikosti, v jaké byl nakreslen
- Blok se převrátí
- Měřítko razítka se změní na 1:2
> Měřítko výkresu řeší až výřez na papíře. Blok součásti nechte v měřítku 1.

View file

@ -0,0 +1,6 @@
---
nazev: Attributes and the parts list
popis: Text in a block that changes with every insert.
nazev_cviceni: Quiz: attributes
nadpis_kvizu: Read the parts list
---

View file

@ -0,0 +1,80 @@
---
id: tg-3-atributy
nazev: Atributy a kusovník
popis: Text v bloku, který se mění s každým vložením.
nazev_cviceni: Kvíz: atributy
nadpis_kvizu: Přečtěte kusovník
---
# Výklad
## Atribut je popisek bloku
*Značka*
- Atribut je text uložený v bloku. Při každém vložení se zeptá znovu.
- `_ATTDEF` založí značku, výzvu a výchozí hodnotu. Značka je třeba OZN.
- Do bloku se atribut vloží spolu s geometrií. Samotný atribut na výkresu nic neopakuje.
- Hodnotu už vloženého bloku změníte `_ATTEDIT` nebo dvojklikem, ne přepsáním čáry.
> Tip: značka OZN není text, který se tiskne. Tiskne se hodnota, třeba 1 nebo M8×20.
## Kusovník
*Co je na výkresu*
- Kusovník je tabulka nad razítkem. Řádek je jedna položka sestavy.
- Sloupce bývají pozice, název, počet, materiál nebo norma a rozměr.
- Pozice v kolečku na výkresu musí souhlasit s řádkem tabulky.
- Počet se počítá z vložení, ne od oka. Dva stejné šrouby jsou počet 2, ne dva řádky.
> Tip: tabulku `_TABLE` dejte na hladinu TEXT nebo RAM. Čáry tabulky nejsou obrys součásti.
## Pořadí
*Nejdřív definice*
- Nejdřív nakreslete díl, přidejte atribut, teprve pak z toho udělejte blok.
- Atribut přidaný až po vytvoření bloku se do starých vložení sám nedostane.
- `_BATTMAN` nebo nové definování bloku vložení srovná. Na škole je jistější blok založit znovu.
- Výchozí hodnota atributu je nápověda. U šroubu třeba M8×20, a při vložení ji smíte změnit.
> Tip: prázdná hodnota v kusovníku znamená, že jste při vložení výzvu odklepli bez textu.
## Zadání: tři položky
*Cvičení*
- Sestava má přírubu (pozice 1, 1 kus, ocel), šroub M8×20 (pozice 2, 4 kusy) a matici M8 (pozice 3, 4 kusy).
- Šroub je blok s atributem OZN. Čtyři vložení mají stejnou hodnotu.
- Kusovník nad razítkem má tři řádky. Pozice 2 má počet 4, ne 1.
- Odkazové čáry z koleček 1, 2 a 3 míří na správný díl a nekříží se bez důvodu.
> Tip: čtyři matice jsou pořád jedna položka. Do tabulky nepište čtyři řádky se stejným šroubem.
# Kvíz
## Co se při vložení bloku s atributem ptá znovu?
- Barva hladiny
- [x] Hodnota atributu, třeba označení
- Základní bod definice
- Měřítko výkresu
> Geometrie bloku zůstává. Mění se text, který jste založili jako atribut.
## Čtyři stejné šrouby v kusovníku jsou?
- Čtyři řádky
- [x] Jeden řádek s počtem 4
- Pozice 1 až 4
- Atribut bez bloku
> Stejný díl je jedna položka. Počet říká, kolikrát je vložený.
## Kdy se atribut musí založit?
- Až po tisku
- [x] Před vytvořením bloku, spolu s geometrií
- Jen v razítku
- Atribut nejde uložit do bloku
> Atribut přidaný později se do existující definice sám nepřidá.
## Kam patří kusovník?
- Přes nárys
- [x] Nad razítko
- Na hladinu OBRYS
- Mimo rámeček
> Čte se spolu s razítkem. Čáry tabulky nejsou hrany součásti.

View file

@ -0,0 +1,6 @@
---
nazev: Layouts and viewports
popis: The sheet of paper that looks into the model.
nazev_cviceni: Quiz: viewports
nadpis_kvizu: Set the viewport scale
---

View file

@ -0,0 +1,80 @@
---
id: tg-3-rozvrzeni
nazev: Rozvržení a výřezy
popis: Papír, na kterém leží pohled do modelu.
nazev_cviceni: Kvíz: výřezy
nadpis_kvizu: Nastavte měřítko výřezu
---
# Výklad
## Model a papír
*Dva prostory*
- V modelu je součást v milimetrech 1:1. Papír je rozvržení, záložka nad příkazovým řádkem.
- Na papír přijde rámeček, razítko a výřez. Výřez je okno do modelu.
- Dvojklik dovnitř výřezu přepne do modelu. Dvojklik ven vrátí papír.
- Kóty součásti nechte v modelu. Razítko kreslete v rozvržení, ať má na papíře stálou velikost.
> Tip: rámeček nakreslený v modelu se při změně měřítka výřezu zmenší spolu se součástí. Proto patří na papír.
## Měřítko výřezu
*1:2 na papíře*
- Výřez má vlastní měřítko. Součást v modelu zůstává 1:1.
- Měřítko 1:2 znamená, že 1 mm na papíře je 2 mm na součásti.
- Ve stavovém řádku výřezu se měřítko vybírá ze seznamu. Starší zápis je `_ZOOM` a `1/2xp`.
- Výřez zamkněte, ať kolečko myši měřítko omylem nerozhodí.
> Tip: nezamčený výřez je nejčastější důvod, proč ráno výkres není 1:1, i když včera byl.
## Co je vidět
*Hladiny ve výřezu*
- Hladinu lze ve výřezu zmrazit a v modelu ji nechat. Pomocné čáry tak na papír nejdou.
- Rámeček výřezu dejte na hladinu VYREZ a tu před tiskem vypněte. Na papíře zůstane jen obsah.
- Jeden výkres smí mít víc výřezů: čelo, řez, detail v jiném měřítku.
- Detail 2:1 je druhý výřez. V razítku se pak píše měřítko hlavní, detail má vlastní popisku.
> Tip: detail zvětšený 2:1 nekreslete znovu. Je to stejný model v druhém výřezu.
## Zadání: A3 a měřítko 1:2
*Cvičení*
- Rozvržení nastavte na A3 na šířku. Rámeček a razítko nakreslete v rozvržení.
- Výřez ukazuje přírubu Ø100 v měřítku 1:2. Na papíře má mít průměr 50 mm.
- Výřez zamkněte. Hladinu jeho rámečku vypněte.
- `_DIST` na papíře přes průměr příruby má ukázat 50, ne 100.
> Tip: měření v rozvržení, mimo výřez, čte milimetry papíru. 100 mm součásti v měřítku 1:2 je na papíře 50 mm.
# Kvíz
## Kde se kreslí tvar součásti v měřítku 1:1?
- V rozvržení
- [x] V modelu
- V razítku
- V hladině VYREZ
> Model zůstává skutečný. Měřítko pro papír nastavuje až výřez.
## Součást Ø100 ve výřezu 1:2 má na papíře průměr?
- 100 mm
- [x] 50 mm
- 200 mm
- 1 mm
> 1:2 zmenšuje na polovinu. Kóta ve modelu pořád říká 100.
## Proč výřez zamknout?
- Aby nešel tisknout
- [x] Aby kolečko myši nezměnilo měřítko
- Zamknutí smaže model
- Aby šel rámeček smazat
> Nezamčený výřez se při zoomu rozhodí a výkres už není v měřítku z razítka.
## Kam patří rámeček a razítko?
- Do modelu, na hladinu OBRYS
- [x] Do rozvržení
- Do definice bloku šroubu
- Mimo papír
> V rozvržení mají stálou velikost bez ohledu na měřítko výřezu.

View file

@ -0,0 +1,6 @@
---
nazev: Plotting and PDF
popis: The sheet, the plot area and a black pen.
nazev_cviceni: Quiz: plotting
nadpis_kvizu: Choose the plotter settings
---

View file

@ -0,0 +1,80 @@
---
id: tg-3-tisk
nazev: Tisk a PDF
popis: Papír, oblast tisku a černobílé pero.
nazev_cviceni: Kvíz: tisk
nadpis_kvizu: Vyberte nastavení plotru
---
# Výklad
## Plotr
*Na papír nebo do PDF*
- `_PLOT` tiskne aktuální rozvržení. Oblast tisku nechte Layout, ne Extents.
- Tiskárna DWG To PDF uloží výkres, který jde odevzdat bez posunu měřítka.
- Formát papíru musí sedět s rozvržením. A3 v tisku a A4 v rozvržení ořízne razítko.
- Měřítko tisku z rozvržení je 1:1. Měřítko součásti už drží výřez.
> Tip: tisk 1:2 z rozvržení, které už má výřez 1:2, zmenší výkres podruhé. Na papíře bude 1:4.
## Pero
*Černá čára*
- Tabulka per monochrome.ctb tiskne vše černě a tloušťku bere z hladin.
- Barevný tisk ve škole nechte jen na náhled. Odevzdává se černobílý výkres.
- Tloušťka obrysu 0,5 mm a tenká čára 0,25 mm musí být v tabulce nebo na hladině vidět.
- Náhled tisku ukáže, jestli razítko neleze z papíru. Bez náhledu netiskněte.
> Tip: když je na PDF všechno vlásečnicové, tloušťky hladin se netisknou. V `_PLOT` je zapněte.
## Co do PDF nepatří
*Čistý výkres*
- Rámeček výřezu je vypnutý. Pomocné konstrukce taky.
- Kóty jsou čitelné a nejsou přes šrafu, pokud to šlo jinak.
- PDF pojmenujte jako výkres, třeba priruba-A3.pdf, ne Plot1.pdf.
- Vytiskněte i kontrolní kópii na papír, když učitel odevzdání na papíře chce.
> Tip: otevřete PDF a změřte rámeček A3. Má mít 420 × 297 mm. Jinak je špatně formát nebo měřítko tisku.
## Zadání: PDF příruby
*Cvičení*
- Rozvržení A3, výřez 1:1 nebo 1:2 podle toho, co se vejde i s kótami.
- `_PLOT`, tiskárna DWG To PDF, oblast Layout, měřítko 1:1, pero monochrome.ctb.
- Náhled zkontroluje, že razítko je celé a šrafa není černá plocha.
- Soubor uložte jako priruba-A3.pdf vedle dwg.
> Tip: hustá šrafa v náhledu znamená velké měřítko vzoru nebo malé. Vraťte se do `_HATCH` a rozteč zvětšete.
# Kvíz
## Jaké měřítko tisku se dává při tisku rozvržení?
- Stejné jako měřítko výřezu, znovu
- [x] 1:1
- Fit to paper
- 2:1, ať je výkres větší
> Měřítko součásti už má výřez. Tisk papíru je 1:1, jinak se měřítko zdvojí.
## K čemu je monochrome.ctb?
- Zvětší písmo
- [x] Tiskne černě a dodrží tloušťky
- Zamkne výřez
- Smaže hladinu OSA
> Barevné čáry na obrazovce jsou pro práci. Odevzdává se černý výkres s tlustým obrysem.
## Proč nenechat oblast tisku na Extents?
- Extents je rychlejší
- [x] Vzalo by i objekty mimo papír a rozhodilo by měřítko
- Extents netiskne kóty
- Extents vyžaduje 3D
> Layout tiskne papír tak, jak jste ho složili. Extents hledá vše nakreslené a měřítko si dopočítá samo.
## Co má mít rámeček A3 v hotovém PDF?
- 210 × 297 mm
- [x] 420 × 297 mm
- 100 × 70 mm
- Libovolný rozměr, rozhoduje obrazovka
> A3 je 420 × 297 mm. Když PDF vyjde menší, je špatně formát papíru nebo měřítko tisku.

View file

@ -0,0 +1,6 @@
---
nazev: Isometric drawing
popis: A pictorial view that does not shrink edges the way perspective does.
nazev_cviceni: Quiz: isometrics
nadpis_kvizu: Pick the axis and the ellipse
---

View file

@ -0,0 +1,80 @@
---
id: tg-3-izometrie
nazev: Izometrie
popis: Názorný obraz, ve kterém se rozměry nezkreslují stejně jako v perspektivě.
nazev_cviceni: Kvíz: izometrie
nadpis_kvizu: Vyberte osu a elipsu
---
# Výklad
## Tři osy
*120 stupňů*
- Izometrie má tři osy po 120 stupních. Svislá zůstává svislá.
- Délky se nanášejí ve skutečné velikosti. Není to perspektiva, hrany se do dálky nezkracují.
- `_ISODRAFT` přepne kreslicí rovinu. F5 cyklí mezi levou, pravou a horní rovinou.
- Orto v izometrii drží čáry podél aktuálních os, ne podél obyčejného X a Y.
> Tip: než nakreslíte hranu, podívejte se, která izorovina svítí. Čára v špatné rovině neleží na stěně.
## Kružnice je elipsa
*Isokružnice*
- Kružnice v izometrii se kreslí jako elipsa. `_ELLIPSE` a volba Isocircle.
- Nejdřív F5 na rovinu, ve které kružnice leží. Horní díra chce horní rovinu.
- Průměr se zadává skutečný. Elipsa ho zobrazí zkoseně, kóta zůstává Ø.
- Obyčejná kružnice `_CIRCLE` v izometrii je chyba. Na papíře by byla pořád kulatá a neladila by s osami.
> Tip: díra na horní stěně a díra na přední stěně jsou dvě různě natočené elipsy. F5 mezi nimi přepněte.
## K čemu izometrie je
*Názornost*
- Izometrie nenahrazuje nárys a řez. Výrobu řídí okótované pohledy.
- Na školní práci bývá izometrie v rohu, bez kót nebo jen s hlavními.
- Skryté hrany se v izometrii často vynechají, ať obraz zůstane čitelný.
- Tlustý obrys nechte na viditelných hranách. Osy děr smíte naznačit tenčeji.
> Tip: když se izometrie neshoduje s nárysem, platí nárys. Izometrii překreslete.
## Zadání: kvádr s dírou
*Cvičení*
- V izometrii nakreslete kvádr 60 × 40 × 30.
- Na horní stěně je díra Ø16 uprostřed. Použijte isokružnici v horní rovině.
- Soustředně naznačte tenčí elipsu, jen pokud by šlo o zahloubení. Tady zahloubení není.
- Porovnejte rozměry s nárysem téhož kvádru. 60, 40 a 30 musí sedět na obou.
> Tip: střed horní stěny najdete v polovině šířky a hloubky. Elipsa se středem v rohu je špatně.
# Kvíz
## Čím se v izometrii kreslí kružnice?
- `_CIRCLE`
- [x] `_ELLIPSE` s volbou Isocircle
- `_ARC` o 360 stupňů
- `_POLYGON`
> Obyčejná kružnice zůstane kulatá a s izometrickými osami neladí.
## Co přepíná klávesa F5 při zapnutém `_ISODRAFT`?
- Hladiny
- [x] Izorovina: levá, pravá, horní
- Měřítko tisku
- Orto
> Každá stěna má vlastní natočení elipsy. F5 vybere stěnu, na kterou kreslíte.
## Zkracují se v izometrii hrany směrem dozadu?
- Ano, jako v perspektivě
- [x] Ne, délky se nanášejí skutečné
- Jen svislé
- Jen při měřítku 1:2
> Izometrie není perspektiva. Hrana dlouhá 60 mm se nanese jako 60 mm.
## Co platí, když izometrie nesedí s nárysem?
- Platí izometrie, je názornější
- [x] Platí okótovaný nárys
- Oba se nechají a učitel si vybere
- Smaže se razítko
> Výrobu určují pohledy a kóty. Izometrie je doplněk a musí se jim přizpůsobit.

View file

@ -0,0 +1,6 @@
---
nazev: Assignment: a sleeve
popis: A sectioned front view, a second view, dimensions and an A3 plot.
nazev_cviceni: Quiz: the sleeve
nadpis_kvizu: Check the sleeve drawing
---

View file

@ -0,0 +1,80 @@
---
id: tg-3-zadani-pouzdro
nazev: Zadání: pouzdro
popis: Nárys v řezu, půdorys, kóty a tisk na A3.
nazev_cviceni: Kvíz: pouzdro
nadpis_kvizu: Zkontrolujte výkres pouzdra
---
# Výklad
## Tvar
*Rozměry*
- Pouzdro je dutý válec. Vnější Ø60, díra Ø36, délka 80.
- Na pravém konci je osazení: vnější Ø48 v délce 20. Díra Ø36 jde skrz.
- Na Ø60 jsou čtyři díry M6 do hloubky 12, na roztečné kružnici Ø48. Nejsou průchozí.
- Závit M6 se v nárysu kreslí zjednodušeně: velký průměr tenkou čarou, malý tlustou, v délce 12 mm.
> Tip: rozteč děr M6 je Ø48, tedy 24 mm od osy. Hloubka 12 není délka pouzdra.
## Pohledy
*Řez a bok*
- Nárys je úplný řez osou. Šrafuje se stěna, díra Ø36 zůstane prázdná.
- Půdorys nebo bokorys ukáže čtyři díry M6 na Ø48. Jednu okótujte 4× M6 a hloubku 12.
- Evropské promítání: druhý pohled pod nárysem nebo vpravo, zarovnaný.
- Izometrii přidejte vpravo dole, bez kót, ať je tvar jasný.
> Tip: v řezu osou jsou vidět dvě protilehlé díry M6, pokud rovina A-A jimi prochází. Hloubka 12 se kótuje tady.
## Výkres
*A3*
- Model 1:1. Rozvržení A3, měřítko výřezu 1:1, tisk 1:1, monochrome.ctb.
- Hladiny OBRYS, OSA, SKRYTE, SRAFA, KOTA, ZAVIT, RAM.
- Razítko: Pouzdro, ocel, 1:1. Kóty Ø60, Ø36, Ø48, délka 80, osazení 20 a Ø48, 4× M6 hloubka 12.
- Závitová hladina je tenká. Není to obrys válce.
> Tip: malý průměr závitu M6 je zhruba 5 mm. Tenká čára velkého průměru je 6 mm. Neměňte je za Ø36.
## Kontrola
*Odevzdání*
- Stěna v řezu má tloušťku (60 − 36) / 2 = 12 mm.
- Osazení dlouhé 20 nešrafujte jinak než zbytek stěny. Je to pořád jeden kus.
- PDF priruba nahraďte souborem pouzdro-A3.pdf. Razítko je celé na papíře.
- Žádná kóta není přepsaná. `_DIST` přes vnější průměr dá 60.
> Tip: dva kusy by měly opačný sklon šrafy. Tady je kus jeden, šrafa má jeden směr.
# Kvíz
## Jaká je tloušťka stěny pouzdra Ø60 s dírou Ø36?
- 24 mm
- [x] 12 mm
- 36 mm
- 6 mm
> Rozdíl průměrů je 24 mm materiálu na obě strany. Na jednu stěnu připadá 12 mm.
## Jak se zjednodušeně kreslí závit M6?
- Obě čáry tlusté
- [x] Velký průměr tenkou čarou, malý tlustou
- Jen osou
- Šrafou ANSI31
> Tenká čára je velký průměr 6 mm. Tlustá je malý průměr, u M6 zhruba 5 mm.
## Kam patří čtyři díry M6?
- Průchozí skrz Ø36
- [x] Do hloubky 12 mm na roztečné kružnici Ø48
- Na osazení Ø48 jako drážka
- Do razítka
> Nejsou to průchozí díry hlavní dutiny. Hloubka 12 a rozteč Ø48 jsou v zadání.
## Proč má šrafa pouzdra jeden směr?
- Dva směry jsou zakázané vždy
- [x] Je to jeden kus
- Řez je poloviční
- Měřítko je 1:2
> Opačný sklon by říkal, že se dotýkají dva díly. Osazení je pořád totéž pouzdro.