Show study slides as one column and fill in the empty lessons.

Co-authored-by: Cursor <cursoragent@cursor.com>

android/app/src/main/java/org/maturita/maturita/ui/Screens.kt

@@ -1034,8 +1034,30 @@ fun SlidesScreen(
                         }
                     }
                 }
-                slide.strs("lines").forEach { line ->
-                    Text(line, style = MaterialTheme.typography.bodyLarge, modifier = Modifier.padding(vertical = 6.dp))
+                slide.strs("lines").forEachIndexed { index, line ->
+                    val numbered = Regex("""^(\d+)\.\s+(.*)$""").find(line)
+                    val badge = numbered?.groupValues?.get(1) ?: "${index + 1}"
+                    val text = numbered?.groupValues?.get(2) ?: line
+                    Row(
+                        Modifier
+                            .fillMaxWidth()
+                            .padding(vertical = 5.dp)
+                            .background(MaterialTheme.colorScheme.surfaceVariant.copy(alpha = 0.45f), androidx.compose.foundation.shape.RoundedCornerShape(16.dp))
+                            .padding(horizontal = 14.dp, vertical = 12.dp),
+                        verticalAlignment = Alignment.Top,
+                    ) {
+                        Box(
+                            Modifier
+                                .padding(top = 2.dp)
+                                .size(28.dp)
+                                .background(MaterialTheme.colorScheme.primary.copy(alpha = 0.14f), CircleShape),
+                            contentAlignment = Alignment.Center,
+                        ) {
+                            Text(badge, style = MaterialTheme.typography.labelLarge, color = MaterialTheme.colorScheme.primary)
+                        }
+                        Spacer(Modifier.width(12.dp))
+                        Text(text, style = MaterialTheme.typography.bodyLarge, modifier = Modifier.weight(1f))
+                    }
                 }
                 Spacer(Modifier.height(24.dp))
             }

ios/Graduately/UI/Screens.swift

@@ -1519,84 +1519,129 @@ struct SlidesScreen: View {
     }
 
     private func slidePage(_ slide: J) -> some View {
-        #if os(macOS)
-        GeometryReader { geo in
-            ScrollView {
-                slideStack(slide)
-                    .padding(.horizontal, MacChrome.pageInset)
-                    .padding(.vertical, 28)
-                    .frame(maxWidth: .infinity, minHeight: geo.size.height, alignment: .center)
-            }
-        }
-        #else
         ScrollView {
             slideStack(slide)
-                .padding()
-                .padding(.bottom, 24)
-                .frame(maxWidth: .infinity, alignment: .leading)
+                .padding(.horizontal, MacChrome.pageInset)
+                .padding(.top, 22)
+                .padding(.bottom, 28)
+                .frame(maxWidth: 860)
+                .frame(maxWidth: .infinity, alignment: .top)
         }
-        #endif
     }
 
     private func slideStack(_ slide: J) -> some View {
-        VStack(alignment: .leading, spacing: 16) {
+        VStack(alignment: .leading, spacing: 18) {
             Text(slide.str("kicker"))
                 #if os(macOS)
                 .font(.subheadline.weight(.semibold))
                 #else
                 .font(.caption.weight(.semibold))
                 #endif
-                .foregroundStyle(.secondary)
+                .foregroundStyle(Color.accentColor)
             Text(slide.str("title"))
                 #if os(macOS)
                 .font(.title.bold())
                 #else
                 .font(.title2.bold())
                 #endif
+                .fixedSize(horizontal: false, vertical: true)
             if let tip = slide.strOrNull("tip") {
-                GlassCard {
-                    Label(tip, systemImage: "lightbulb.fill")
+                HStack(alignment: .top, spacing: 12) {
+                    Image(systemName: "lightbulb.fill")
+                        .foregroundStyle(Color.accentColor)
+                        .padding(.top, 2)
+                    Text(tip)
+                        #if os(macOS)
+                        .font(.body)
+                        #else
+                        .font(.subheadline)
+                        #endif
+                        .fixedSize(horizontal: false, vertical: true)
+                        .frame(maxWidth: .infinity, alignment: .leading)
                 }
+                .padding(16)
+                .frame(maxWidth: .infinity, alignment: .leading)
+                .background(Color.accentColor.opacity(0.12), in: RoundedRectangle(cornerRadius: 16, style: .continuous))
             }
             slideLines(slide.strs("lines"))
         }
         .frame(maxWidth: .infinity, alignment: .leading)
     }
 
-    @ViewBuilder
     private func slideLines(_ lines: [String]) -> some View {
-        #if os(macOS)
-        if lines.count >= 3 {
-            LazyVGrid(
-                columns: [
-                    GridItem(.flexible(), spacing: 28, alignment: .topLeading),
-                    GridItem(.flexible(), spacing: 28, alignment: .topLeading),
-                ],
-                alignment: .leading,
-                spacing: 12
-            ) {
-                ForEach(Array(lines.enumerated()), id: \.offset) { _, line in
-                    Text(line)
+        let points = studyPoints(lines)
+        return VStack(alignment: .leading, spacing: 10) {
+            ForEach(Array(points.enumerated()), id: \.offset) { _, point in
+                HStack(alignment: .top, spacing: 14) {
+                    Text(point.0)
+                        .font(.callout.weight(.bold))
+                        .foregroundStyle(Color.accentColor)
+                        .frame(minWidth: 28, minHeight: 28)
+                        .background(Color.accentColor.opacity(0.14), in: Circle())
+                    Text(point.1)
+                        #if os(macOS)
                         .font(.title3)
+                        #else
+                        .font(.body)
+                        #endif
                         .fixedSize(horizontal: false, vertical: true)
                         .frame(maxWidth: .infinity, alignment: .leading)
+                        .padding(.top, 3)
                 }
-            }
-        } else {
-            VStack(alignment: .leading, spacing: 12) {
-                ForEach(Array(lines.enumerated()), id: \.offset) { _, line in
-                    Text(line)
-                        .font(.title3)
-                        .fixedSize(horizontal: false, vertical: true)
+                .padding(.horizontal, 16)
+                .padding(.vertical, 14)
+                .frame(maxWidth: .infinity, alignment: .leading)
+                .background {
+                    RoundedRectangle(cornerRadius: 16, style: .continuous)
+                        .fill(Color.primary.opacity(0.045))
+                }
+                .overlay {
+                    RoundedRectangle(cornerRadius: 16, style: .continuous)
+                        .strokeBorder(Color.primary.opacity(0.08), lineWidth: 1)
                 }
             }
         }
-        #else
-        ForEach(Array(lines.enumerated()), id: \.offset) { _, line in
-            Text(line)
-                .padding(.vertical, 4)
+    }
+
+    /// Lines that end in the middle of a sentence stay one point. A leading
+    /// "1. " is the point number, not part of the sentence.
+    private func studyPoints(_ lines: [String]) -> [(String, String)] {
+        var chunks: [String] = []
+        var buffer = ""
+        func flush() {
+            let text = buffer.trimmingCharacters(in: .whitespacesAndNewlines)
+            if !text.isEmpty { chunks.append(text) }
+            buffer = ""
         }
-        #endif
+        for line in lines {
+            let trimmed = line.trimmingCharacters(in: .whitespacesAndNewlines)
+            if trimmed.isEmpty { continue }
+            if buffer.isEmpty {
+                buffer = trimmed
+            } else if continuesStudyPoint(buffer) {
+                buffer += " " + trimmed
+            } else {
+                flush()
+                buffer = trimmed
+            }
+        }
+        flush()
+        return chunks.enumerated().map { index, chunk in
+            let pattern = #"^(\d+)\.\s+(.*)$"#
+            if let regex = try? NSRegularExpression(pattern: pattern),
+               let match = regex.firstMatch(in: chunk, range: NSRange(chunk.startIndex..., in: chunk)),
+               let number = Range(match.range(at: 1), in: chunk),
+               let rest = Range(match.range(at: 2), in: chunk),
+               !continuesStudyPoint(String(chunk[rest])) {
+                return (String(chunk[number]), String(chunk[rest]))
+            }
+            return (String(index + 1), chunk)
+        }
+    }
+
+    private func continuesStudyPoint(_ text: String) -> Bool {
+        guard let last = text.last else { return false }
+        return last == "," || last == ":" || last == ";" || last == "–" || last == "-" || last == "("
     }
 }
 

src/hw.c

@@ -877,64 +877,79 @@ GtkWidget *build_hw_unit2_page(void) {
     static const NetSlide slides[HW2_SLIDES] = {
         {
             "1 / 6   •   Přehled", "Historie počítačů",
-            "Generace se dělí podle klíčové technologie své doby.",
+            "Generace se dělí podle součástky, která v té době počítala: relé, elektronka, tranzistor, integrovaný obvod a nakonec mikroprocesor.",
             {
-                "1. Předchůdci – do 30. let 19. století",
-                "2. Nultá generace – 1938–1944",
-                "3. První generace – 1944–1955",
-                "4. Druhá generace – 1955–1964",
-                "5. Třetí generace – 1964–1971",
-                "Další snímky shrnují znaky jednotlivých generací.",
+                "Předchůdci do 19. století jsou mechanické pomůcky. Pascaline sčítala ozubenými koly, Babbage navrhl analytický stroj a Ada Lovelace k němu popsala postup výpočtu. Elektronika ještě chyběla.",
+                "Nultá generace, zhruba 1938–1944, spíná elektromagnetická relé. Stroje jsou kusové a často vojenské.",
+                "První generace, 1944–1955, bere elektronku. Počítač zabere sál a program se dává děrnými štítky.",
+                "Druhá generace, 1955–1964, nahrazuje elektronku tranzistorem. Objevují se vyšší programovací jazyky.",
+                "Třetí generace, 1964–1971, staví na integrovaném obvodu. Vznikají rodiny počítačů a operační systémy.",
+                "Čtvrtá generace od roku 1971 staví na mikroprocesoru. Počítač se vejde na stůl a později do kapsy.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "2 / 6   •   0. generace", "Počítače 0. generace (1938–1944)",
-            "Tip: počítačů bylo málo a často sloužily armádě.",
+            "Tip: počítačů byly jednotky kusů a často sloužily armádě. Základem je relé, ne elektronka.",
             {
-                "Existovalo jen několik počítačů na světě.",
-                "Většinou měly vojenský účel.",
+                "Relé je elektromagnetický spínač. Je pomalejší a hlučnější než pozdější elektronka, ale umí už skládat logické obvody.",
+                "Konrad Zuse dokončil v roce 1941 Z3: programovatelný binární stroj s plovoucí řádovou čárkou.",
+                "Harvard Mark I (1944) byl elektromechanický a počítal balistické tabulky pro americkou armádu.",
+                "Každý stroj se stavěl na zakázku. Obsluhoval ho tým, ne jeden člověk u stolu.",
+                "Program býval na děrné pásce nebo na přepínačích, ne v dnešní operační paměti.",
+                "Typická práce byla vojenská: šifry a tabulky střelby, ne kancelář nebo domácnost.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "3 / 6   •   1. generace", "Počítače 1. generace (1944–1955)",
-            "Klíčový objev: elektronka",
+            "Klíčový objev je elektronka. Spíná rychleji než relé, ale hřeje, často se pálí a počítač kvůli ní zabere celý sál.",
             {
-                "Objev elektronky umožnil tuto generaci.",
-                "Ještě neexistoval software v dnešním smyslu.",
-                "Data a programy se zadávaly pomocí děrných štítků.",
+                "ENIAC (1945) měl kolem 18 tisíc elektronek a počítal hlavně balistiku.",
+                "Von Neumannova architektura ukládá program i data do stejné paměti. Na tom stojí i dnešní počítače.",
+                "UNIVAC I (1951) byl první sériově prodávaný komerční počítač v USA.",
+                "Program a data se děrovaly do štítků. Operátor vložil balík a čekal na výsledek.",
+                "Operační systém ani vyšší jazyk ještě nebyl. Psalo se ve strojovém kódu.",
+                "Sál potřeboval klimatizaci a stálý dohled. Do domácnosti se takový stroj nevešel.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "4 / 6   •   2. generace", "Počítače 2. generace (1955–1964)",
-            "Klíčový objev: tranzistor",
+            "Klíčový objev je tranzistor. V Bellových laboratořích vznikl roku 1947 a do počítačů se dostal zhruba od roku 1955.",
             {
-                "Objev tranzistoru nahradil elektronky.",
-                "Používala se hlavní externí paměť.",
-                "Počítače měly menší rozměry než v 1. generaci.",
+                "Tranzistor nahradí elektronku: je menší, spolehlivější a méně se hřeje.",
+                "Stroj už nemusí zabírat celý sál, pořád je to ale zařízení pro firmu nebo ústav.",
+                "Vnitřní paměť bývá feritová. Vnější paměť jsou magnetické pásky a bubny.",
+                "FORTRAN (1957) a COBOL (1959) dovolí psát program blíž lidské řeči než strojový kód.",
+                "Úlohy se zpracovávají dávkově. Operátor seřadí balíky a počítač je jede postupně.",
+                "Typické stroje této doby jsou IBM 1401 a IBM 7090.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "5 / 6   •   3. generace", "Počítače 3. generace (1964–1971)",
-            "Klíčový objev: integrovaný obvod",
+            "Klíčový objev je integrovaný obvod: mnoho tranzistorů na jednom křemíkovém čipu. Kilby a Noyce ho představili na konci 50. let.",
             {
-                "Objev integrovaného obvodu.",
-                "Stále se používala hlavní externí paměť.",
-                "Rozměry počítačů se dál zmenšovaly.",
+                "IBM System/360 (1964) je rodina počítačů se stejným instrukčním souborem. Program z menšího modelu běží i na větším.",
+                "Operační systém už řídí více úloh a periferie. Objevuje se sdílení času mezi uživateli.",
+                "Magnetický disk doplňuje pásku a zkracuje čekání na data.",
+                "Minipočítače jako PDP-8 se vejdou do jedné skříně. Kupují je laboratoře a firmy, ne jen stát.",
+                "Stroj je menší a levnější než sál první generace, pořád to ale není osobní počítač na stůl.",
+                "Hlavní vnější pamětí zůstává magnetické médium, ne děrný štítek.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "6 / 6   •   4. generace", "Počítače 4. generace",
-            "Klíčové: programovatelné mikroprocesory",
+            "Klíčová součástka je programovatelný mikroprocesor: celý procesor na jednom čipu.",
             {
-                "Nastupují programovatelné mikroprocesory.",
-                "1972 – první počítačová hra",
-                "1973 – první disketa",
-                "1979 – první CD",
+                "Intel 4004 z roku 1971 je první komerční mikroprocesor. Pozdější čipy z něj udělaly mozek osobního počítače.",
+                "Na stůl se počítač dostává postupně: Altair 1975, Apple II 1977 a IBM PC 1981.",
+                "Roku 1972 vychází Pong, první komerčně úspěšná arkádová hra. Lekce ji bere jako první počítačovou hru.",
+                "Roku 1971 představuje IBM osmipalcovou disketu. Menší formáty přišly až v dalších letech.",
+                "Roku 1979 Philips a Sony předvádějí kompaktní disk. V obchodech je od roku 1982.",
+                "Paměti a disky rostou, takže počítač opouští sál a později se vejde i do kapsy.",
                 NULL,
             },
         },

src/net.c

@@ -1029,43 +1029,45 @@ GtkWidget *build_net_unit5_page(void) {
     static const NetSlide slides[NET5_SLIDES] = {
         {
             "1 / 4   •   Signál", "Analogový a digitální signál",
-            "Tip: f = 1/T",
+            "Tip: frekvence a perioda jsou převrácené hodnoty. Platí f = 1/T.",
             {
-                "Analogový: spojitý, nabývá libovolných hodnot.",
-                "Digitální: diskrétní, hodnoty 0 a 1.",
-                "Parametry signálu:",
-                "perioda T, frekvence f = 1/T,",
-                "amplituda A, fázový posun Φ.",
+                "Analogový signál je spojitý. Mezi dvěma hodnotami nabývá i všech hodnot mezi nimi, třeba napětí na mikrofonu nebo teplota.",
+                "Digitální signál je diskrétní. V počítači nabývá jen hodnot 0 a 1, takže se dá uložit a zkopírovat bez postupného šumu.",
+                "Perioda T je doba jednoho opakování. Frekvence f = 1/T říká, kolikrát za sekundu se průběh zopakuje. Jednotka je hertz.",
+                "Amplituda A je velikost výchylky od středu. Fázový posun Φ říká, o kolik je průběh posunutý proti jinému signálu se stejnou frekvencí.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "2 / 4   •   Modulace", "Základní typy modulace",
-            "Modulace = přenos v přeloženém pásmu",
+            "Modulace nasadí zprávu na nosnou vlnu, aby prošla kabelem nebo éterem. Tomu se říká přenos v přeloženém pásmu.",
             {
-                "AM – amplitudová modulace.",
-                "FM – frekvenční modulace.",
-                "PM – fázová modulace.",
+                "AM, amplitudová modulace, mění velikost nosné podle zprávy. Používá ji třeba rozhlas na středních vlnách. Rušení amplitudu snadno pokazí.",
+                "FM, frekvenční modulace, mění kmitočet nosné a amplitudu nechává. VKV rádio je odolnější proti šumu než AM.",
+                "PM, fázová modulace, posouvá fázi nosné. Změna fáze a změna frekvence spolu souvisejí, proto se FM a PM často popisují podobně.",
+                "Bez modulace by pomalá zpráva, třeba hlas, na rádiové frekvenci sama neodešla. Nosná je rychlá vlna, zpráva ji jen tvaruje.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "3 / 4   •   Kombinované", "QPSK a 256-QAM",
-            NULL,
+            "Jeden stav signálu, symbol, může nést víc než jeden bit. Čím víc stavů, tím víc bitů, ale tím snáz se stavy zamění.",
             {
-                "QPSK: 2 bity v jednom prvku (symbolu).",
-                "256-QAM: 8 bitů v jednom prvku.",
+                "QPSK má čtyři fázové stavy. Čtyři možnosti jsou dva bity, takže jeden symbol nese 2 bity.",
+                "256-QAM skládá amplitudu i fázi do 256 stavů. 256 = 2^8, takže jeden symbol nese 8 bitů.",
+                "Wi-Fi a kabelové modemy QAM používají, protože za stejnou šířku pásma přenesou víc dat než prosté AM.",
+                "Hustší konstelace chce čistší signál. Když je rušení velké, přijímač spadne na řidší modulaci s menším počtem bitů na symbol.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "4 / 4   •   Rychlosti", "Modulační, přenosová a šířka pásma",
-            NULL,
+            "Baud a bit za sekundu nejsou totéž. Baud počítá změny signálu, bit za sekundu počítá přenesenou informaci.",
             {
-                "Modulační rychlost: počet změn signálu za sekundu [Baud, Bd/s].",
-                "Přenosová rychlost: velikost přenesené informace [bit/s, bps].",
-                "Šířka pásma: rozsah frekvencí –",
-                "určuje maximální možnou rychlost.",
+                "Modulační rychlost je počet změn signálu za sekundu. Jednotka je baud, Bd/s. U QPSK jedna změna nese 2 bity, takže bitů je víc než baudů.",
+                "Přenosová rychlost je množství informace za sekundu, v bit/s. Když symbol nese víc bitů, přenosová rychlost je vyšší než modulační.",
+                "Šířka pásma je rozsah frekvencí, který kanál propustí. U vozovky je to počet pruhů: užší pásmo znamená nižší strop rychlosti.",
+                "Nyquistův a Shannonův vztah z šířky pásma a šumu odvozují, kolik bitů za sekundu kanál vůbec unese. Větší pásmo nebo čistší signál strop zvedne.",
                 NULL,
             },
         },