Show study slides as one column and fill in the empty lessons.

Co-authored-by: Cursor <cursoragent@cursor.com>
This commit is contained in:
pepaskopec-blip 2026-10-08 10:23:29 +02:00
commit 3ffe01af1d
4 changed files with 175 additions and 91 deletions

View file

@ -877,64 +877,79 @@ GtkWidget *build_hw_unit2_page(void) {
static const NetSlide slides[HW2_SLIDES] = {
{
"1 / 6 • Přehled", "Historie počítačů",
"Generace se dělí podle klíčové technologie své doby.",
"Generace se dělí podle součástky, která v té době počítala: relé, elektronka, tranzistor, integrovaný obvod a nakonec mikroprocesor.",
{
"1. Předchůdci – do 30. let 19. století",
"2. Nultá generace – 1938–1944",
"3. První generace – 1944–1955",
"4. Druhá generace – 1955–1964",
"5. Třetí generace – 1964–1971",
"Další snímky shrnují znaky jednotlivých generací.",
"Předchůdci do 19. století jsou mechanické pomůcky. Pascaline sčítala ozubenými koly, Babbage navrhl analytický stroj a Ada Lovelace k němu popsala postup výpočtu. Elektronika ještě chyběla.",
"Nultá generace, zhruba 1938–1944, spíná elektromagnetická relé. Stroje jsou kusové a často vojenské.",
"První generace, 1944–1955, bere elektronku. Počítač zabere sál a program se dává děrnými štítky.",
"Druhá generace, 1955–1964, nahrazuje elektronku tranzistorem. Objevují se vyšší programovací jazyky.",
"Třetí generace, 1964–1971, staví na integrovaném obvodu. Vznikají rodiny počítačů a operační systémy.",
"Čtvrtá generace od roku 1971 staví na mikroprocesoru. Počítač se vejde na stůl a později do kapsy.",
NULL,
},
},
{
"2 / 6 • 0. generace", "Počítače 0. generace (1938–1944)",
"Tip: počítačů bylo málo a často sloužily armádě.",
"Tip: počítačů byly jednotky kusů a často sloužily armádě. Základem je relé, ne elektronka.",
{
"Existovalo jen několik počítačů na světě.",
"Většinou měly vojenský účel.",
"Relé je elektromagnetický spínač. Je pomalejší a hlučnější než pozdější elektronka, ale umí už skládat logické obvody.",
"Konrad Zuse dokončil v roce 1941 Z3: programovatelný binární stroj s plovoucí řádovou čárkou.",
"Harvard Mark I (1944) byl elektromechanický a počítal balistické tabulky pro americkou armádu.",
"Každý stroj se stavěl na zakázku. Obsluhoval ho tým, ne jeden člověk u stolu.",
"Program býval na děrné pásce nebo na přepínačích, ne v dnešní operační paměti.",
"Typická práce byla vojenská: šifry a tabulky střelby, ne kancelář nebo domácnost.",
NULL,
},
},
{
"3 / 6 • 1. generace", "Počítače 1. generace (1944–1955)",
"Klíčový objev: elektronka",
"Klíčový objev je elektronka. Spíná rychleji než relé, ale hřeje, často se pálí a počítač kvůli ní zabere celý sál.",
{
"Objev elektronky umožnil tuto generaci.",
"Ještě neexistoval software v dnešním smyslu.",
"Data a programy se zadávaly pomocí děrných štítků.",
"ENIAC (1945) měl kolem 18 tisíc elektronek a počítal hlavně balistiku.",
"Von Neumannova architektura ukládá program i data do stejné paměti. Na tom stojí i dnešní počítače.",
"UNIVAC I (1951) byl první sériově prodávaný komerční počítač v USA.",
"Program a data se děrovaly do štítků. Operátor vložil balík a čekal na výsledek.",
"Operační systém ani vyšší jazyk ještě nebyl. Psalo se ve strojovém kódu.",
"Sál potřeboval klimatizaci a stálý dohled. Do domácnosti se takový stroj nevešel.",
NULL,
},
},
{
"4 / 6 • 2. generace", "Počítače 2. generace (1955–1964)",
"Klíčový objev: tranzistor",
"Klíčový objev je tranzistor. V Bellových laboratořích vznikl roku 1947 a do počítačů se dostal zhruba od roku 1955.",
{
"Objev tranzistoru nahradil elektronky.",
"Používala se hlavní externí paměť.",
"Počítače měly menší rozměry než v 1. generaci.",
"Tranzistor nahradí elektronku: je menší, spolehlivější a méně se hřeje.",
"Stroj už nemusí zabírat celý sál, pořád je to ale zařízení pro firmu nebo ústav.",
"Vnitřní paměť bývá feritová. Vnější paměť jsou magnetické pásky a bubny.",
"FORTRAN (1957) a COBOL (1959) dovolí psát program blíž lidské řeči než strojový kód.",
"Úlohy se zpracovávají dávkově. Operátor seřadí balíky a počítač je jede postupně.",
"Typické stroje této doby jsou IBM 1401 a IBM 7090.",
NULL,
},
},
{
"5 / 6 • 3. generace", "Počítače 3. generace (1964–1971)",
"Klíčový objev: integrovaný obvod",
"Klíčový objev je integrovaný obvod: mnoho tranzistorů na jednom křemíkovém čipu. Kilby a Noyce ho představili na konci 50. let.",
{
"Objev integrovaného obvodu.",
"Stále se používala hlavní externí paměť.",
"Rozměry počítačů se dál zmenšovaly.",
"IBM System/360 (1964) je rodina počítačů se stejným instrukčním souborem. Program z menšího modelu běží i na větším.",
"Operační systém už řídí více úloh a periferie. Objevuje se sdílení času mezi uživateli.",
"Magnetický disk doplňuje pásku a zkracuje čekání na data.",
"Minipočítače jako PDP-8 se vejdou do jedné skříně. Kupují je laboratoře a firmy, ne jen stát.",
"Stroj je menší a levnější než sál první generace, pořád to ale není osobní počítač na stůl.",
"Hlavní vnější pamětí zůstává magnetické médium, ne děrný štítek.",
NULL,
},
},
{
"6 / 6 • 4. generace", "Počítače 4. generace",
"Klíčové: programovatelné mikroprocesory",
"Klíčová součástka je programovatelný mikroprocesor: celý procesor na jednom čipu.",
{
"Nastupují programovatelné mikroprocesory.",
"1972 – první počítačová hra",
"1973 – první disketa",
"1979 – první CD",
"Intel 4004 z roku 1971 je první komerční mikroprocesor. Pozdější čipy z něj udělaly mozek osobního počítače.",
"Na stůl se počítač dostává postupně: Altair 1975, Apple II 1977 a IBM PC 1981.",
"Roku 1972 vychází Pong, první komerčně úspěšná arkádová hra. Lekce ji bere jako první počítačovou hru.",
"Roku 1971 představuje IBM osmipalcovou disketu. Menší formáty přišly až v dalších letech.",
"Roku 1979 Philips a Sony předvádějí kompaktní disk. V obchodech je od roku 1982.",
"Paměti a disky rostou, takže počítač opouští sál a později se vejde i do kapsy.",
NULL,
},
},