Show study slides as one column and fill in the empty lessons.

Co-authored-by: Cursor <cursoragent@cursor.com>

src/hw.c

@@ -877,64 +877,79 @@ GtkWidget *build_hw_unit2_page(void) {
     static const NetSlide slides[HW2_SLIDES] = {
         {
             "1 / 6   •   Přehled", "Historie počítačů",
-            "Generace se dělí podle klíčové technologie své doby.",
+            "Generace se dělí podle součástky, která v té době počítala: relé, elektronka, tranzistor, integrovaný obvod a nakonec mikroprocesor.",
             {
-                "1. Předchůdci – do 30. let 19. století",
-                "2. Nultá generace – 1938–1944",
-                "3. První generace – 1944–1955",
-                "4. Druhá generace – 1955–1964",
-                "5. Třetí generace – 1964–1971",
-                "Další snímky shrnují znaky jednotlivých generací.",
+                "Předchůdci do 19. století jsou mechanické pomůcky. Pascaline sčítala ozubenými koly, Babbage navrhl analytický stroj a Ada Lovelace k němu popsala postup výpočtu. Elektronika ještě chyběla.",
+                "Nultá generace, zhruba 1938–1944, spíná elektromagnetická relé. Stroje jsou kusové a často vojenské.",
+                "První generace, 1944–1955, bere elektronku. Počítač zabere sál a program se dává děrnými štítky.",
+                "Druhá generace, 1955–1964, nahrazuje elektronku tranzistorem. Objevují se vyšší programovací jazyky.",
+                "Třetí generace, 1964–1971, staví na integrovaném obvodu. Vznikají rodiny počítačů a operační systémy.",
+                "Čtvrtá generace od roku 1971 staví na mikroprocesoru. Počítač se vejde na stůl a později do kapsy.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "2 / 6   •   0. generace", "Počítače 0. generace (1938–1944)",
-            "Tip: počítačů bylo málo a často sloužily armádě.",
+            "Tip: počítačů byly jednotky kusů a často sloužily armádě. Základem je relé, ne elektronka.",
             {
-                "Existovalo jen několik počítačů na světě.",
-                "Většinou měly vojenský účel.",
+                "Relé je elektromagnetický spínač. Je pomalejší a hlučnější než pozdější elektronka, ale umí už skládat logické obvody.",
+                "Konrad Zuse dokončil v roce 1941 Z3: programovatelný binární stroj s plovoucí řádovou čárkou.",
+                "Harvard Mark I (1944) byl elektromechanický a počítal balistické tabulky pro americkou armádu.",
+                "Každý stroj se stavěl na zakázku. Obsluhoval ho tým, ne jeden člověk u stolu.",
+                "Program býval na děrné pásce nebo na přepínačích, ne v dnešní operační paměti.",
+                "Typická práce byla vojenská: šifry a tabulky střelby, ne kancelář nebo domácnost.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "3 / 6   •   1. generace", "Počítače 1. generace (1944–1955)",
-            "Klíčový objev: elektronka",
+            "Klíčový objev je elektronka. Spíná rychleji než relé, ale hřeje, často se pálí a počítač kvůli ní zabere celý sál.",
             {
-                "Objev elektronky umožnil tuto generaci.",
-                "Ještě neexistoval software v dnešním smyslu.",
-                "Data a programy se zadávaly pomocí děrných štítků.",
+                "ENIAC (1945) měl kolem 18 tisíc elektronek a počítal hlavně balistiku.",
+                "Von Neumannova architektura ukládá program i data do stejné paměti. Na tom stojí i dnešní počítače.",
+                "UNIVAC I (1951) byl první sériově prodávaný komerční počítač v USA.",
+                "Program a data se děrovaly do štítků. Operátor vložil balík a čekal na výsledek.",
+                "Operační systém ani vyšší jazyk ještě nebyl. Psalo se ve strojovém kódu.",
+                "Sál potřeboval klimatizaci a stálý dohled. Do domácnosti se takový stroj nevešel.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "4 / 6   •   2. generace", "Počítače 2. generace (1955–1964)",
-            "Klíčový objev: tranzistor",
+            "Klíčový objev je tranzistor. V Bellových laboratořích vznikl roku 1947 a do počítačů se dostal zhruba od roku 1955.",
             {
-                "Objev tranzistoru nahradil elektronky.",
-                "Používala se hlavní externí paměť.",
-                "Počítače měly menší rozměry než v 1. generaci.",
+                "Tranzistor nahradí elektronku: je menší, spolehlivější a méně se hřeje.",
+                "Stroj už nemusí zabírat celý sál, pořád je to ale zařízení pro firmu nebo ústav.",
+                "Vnitřní paměť bývá feritová. Vnější paměť jsou magnetické pásky a bubny.",
+                "FORTRAN (1957) a COBOL (1959) dovolí psát program blíž lidské řeči než strojový kód.",
+                "Úlohy se zpracovávají dávkově. Operátor seřadí balíky a počítač je jede postupně.",
+                "Typické stroje této doby jsou IBM 1401 a IBM 7090.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "5 / 6   •   3. generace", "Počítače 3. generace (1964–1971)",
-            "Klíčový objev: integrovaný obvod",
+            "Klíčový objev je integrovaný obvod: mnoho tranzistorů na jednom křemíkovém čipu. Kilby a Noyce ho představili na konci 50. let.",
             {
-                "Objev integrovaného obvodu.",
-                "Stále se používala hlavní externí paměť.",
-                "Rozměry počítačů se dál zmenšovaly.",
+                "IBM System/360 (1964) je rodina počítačů se stejným instrukčním souborem. Program z menšího modelu běží i na větším.",
+                "Operační systém už řídí více úloh a periferie. Objevuje se sdílení času mezi uživateli.",
+                "Magnetický disk doplňuje pásku a zkracuje čekání na data.",
+                "Minipočítače jako PDP-8 se vejdou do jedné skříně. Kupují je laboratoře a firmy, ne jen stát.",
+                "Stroj je menší a levnější než sál první generace, pořád to ale není osobní počítač na stůl.",
+                "Hlavní vnější pamětí zůstává magnetické médium, ne děrný štítek.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "6 / 6   •   4. generace", "Počítače 4. generace",
-            "Klíčové: programovatelné mikroprocesory",
+            "Klíčová součástka je programovatelný mikroprocesor: celý procesor na jednom čipu.",
             {
-                "Nastupují programovatelné mikroprocesory.",
-                "1972 – první počítačová hra",
-                "1973 – první disketa",
-                "1979 – první CD",
+                "Intel 4004 z roku 1971 je první komerční mikroprocesor. Pozdější čipy z něj udělaly mozek osobního počítače.",
+                "Na stůl se počítač dostává postupně: Altair 1975, Apple II 1977 a IBM PC 1981.",
+                "Roku 1972 vychází Pong, první komerčně úspěšná arkádová hra. Lekce ji bere jako první počítačovou hru.",
+                "Roku 1971 představuje IBM osmipalcovou disketu. Menší formáty přišly až v dalších letech.",
+                "Roku 1979 Philips a Sony předvádějí kompaktní disk. V obchodech je od roku 1982.",
+                "Paměti a disky rostou, takže počítač opouští sál a později se vejde i do kapsy.",
                 NULL,
             },
         },

src/net.c

@@ -1029,43 +1029,45 @@ GtkWidget *build_net_unit5_page(void) {
     static const NetSlide slides[NET5_SLIDES] = {
         {
             "1 / 4   •   Signál", "Analogový a digitální signál",
-            "Tip: f = 1/T",
+            "Tip: frekvence a perioda jsou převrácené hodnoty. Platí f = 1/T.",
             {
-                "Analogový: spojitý, nabývá libovolných hodnot.",
-                "Digitální: diskrétní, hodnoty 0 a 1.",
-                "Parametry signálu:",
-                "perioda T, frekvence f = 1/T,",
-                "amplituda A, fázový posun Φ.",
+                "Analogový signál je spojitý. Mezi dvěma hodnotami nabývá i všech hodnot mezi nimi, třeba napětí na mikrofonu nebo teplota.",
+                "Digitální signál je diskrétní. V počítači nabývá jen hodnot 0 a 1, takže se dá uložit a zkopírovat bez postupného šumu.",
+                "Perioda T je doba jednoho opakování. Frekvence f = 1/T říká, kolikrát za sekundu se průběh zopakuje. Jednotka je hertz.",
+                "Amplituda A je velikost výchylky od středu. Fázový posun Φ říká, o kolik je průběh posunutý proti jinému signálu se stejnou frekvencí.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "2 / 4   •   Modulace", "Základní typy modulace",
-            "Modulace = přenos v přeloženém pásmu",
+            "Modulace nasadí zprávu na nosnou vlnu, aby prošla kabelem nebo éterem. Tomu se říká přenos v přeloženém pásmu.",
             {
-                "AM – amplitudová modulace.",
-                "FM – frekvenční modulace.",
-                "PM – fázová modulace.",
+                "AM, amplitudová modulace, mění velikost nosné podle zprávy. Používá ji třeba rozhlas na středních vlnách. Rušení amplitudu snadno pokazí.",
+                "FM, frekvenční modulace, mění kmitočet nosné a amplitudu nechává. VKV rádio je odolnější proti šumu než AM.",
+                "PM, fázová modulace, posouvá fázi nosné. Změna fáze a změna frekvence spolu souvisejí, proto se FM a PM často popisují podobně.",
+                "Bez modulace by pomalá zpráva, třeba hlas, na rádiové frekvenci sama neodešla. Nosná je rychlá vlna, zpráva ji jen tvaruje.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "3 / 4   •   Kombinované", "QPSK a 256-QAM",
-            NULL,
+            "Jeden stav signálu, symbol, může nést víc než jeden bit. Čím víc stavů, tím víc bitů, ale tím snáz se stavy zamění.",
             {
-                "QPSK: 2 bity v jednom prvku (symbolu).",
-                "256-QAM: 8 bitů v jednom prvku.",
+                "QPSK má čtyři fázové stavy. Čtyři možnosti jsou dva bity, takže jeden symbol nese 2 bity.",
+                "256-QAM skládá amplitudu i fázi do 256 stavů. 256 = 2^8, takže jeden symbol nese 8 bitů.",
+                "Wi-Fi a kabelové modemy QAM používají, protože za stejnou šířku pásma přenesou víc dat než prosté AM.",
+                "Hustší konstelace chce čistší signál. Když je rušení velké, přijímač spadne na řidší modulaci s menším počtem bitů na symbol.",
                 NULL,
             },
         },
         {
             "4 / 4   •   Rychlosti", "Modulační, přenosová a šířka pásma",
-            NULL,
+            "Baud a bit za sekundu nejsou totéž. Baud počítá změny signálu, bit za sekundu počítá přenesenou informaci.",
             {
-                "Modulační rychlost: počet změn signálu za sekundu [Baud, Bd/s].",
-                "Přenosová rychlost: velikost přenesené informace [bit/s, bps].",
-                "Šířka pásma: rozsah frekvencí –",
-                "určuje maximální možnou rychlost.",
+                "Modulační rychlost je počet změn signálu za sekundu. Jednotka je baud, Bd/s. U QPSK jedna změna nese 2 bity, takže bitů je víc než baudů.",
+                "Přenosová rychlost je množství informace za sekundu, v bit/s. Když symbol nese víc bitů, přenosová rychlost je vyšší než modulační.",
+                "Šířka pásma je rozsah frekvencí, který kanál propustí. U vozovky je to počet pruhů: užší pásmo znamená nižší strop rychlosti.",
+                "Nyquistův a Shannonův vztah z šířky pásma a šumu odvozují, kolik bitů za sekundu kanál vůbec unese. Větší pásmo nebo čistší signál strop zvedne.",
                 NULL,
             },
         },